,,Dobrý den Mr. Coline.",,Dobrý den slečno Emily, jdete podepsat smlouvu?",,Ano. Jestli můžu.",,Ano, ale ještě ji sepíšeme." sedla jsem si naproti němu do hodně drahého křesla které bylo pohodlné a nikdy bych si na něho nenašetřila. Něco naklepal na počítač na který bych taky nikdy si nemohla dovolit. ,,Takže máte nějaké zdravotní problémy?",,Ne.",,Žádné alergie?",,Ne."
,,Je ještě něco?",,Ano pane, já mám dítě." vychrlila jsem na něho. ,,Jak staré?",,Dva roky.",,A chtěla by jste s ním žít nebo ho nechala vašim rodičům?",,Samozřejmě.",,Není problém pokud to nebude omezovat vaši práci klidně vám zaplatím chůvu nebo si myslím že na chůvu budete mít a ještě si koupíte horu šatů na které jste se mohla jen v obchodu dívat.",,Ale když budu až moc pracovat tak počítejte že se svojim dítětem budu chtít trávit čas.",,Ano to chápu.",,Máte děti?",,Ne.",,Můžeme podepsat tu smlouvu?",,Ano." vytiskl ji a podal mi ji aji s propiskou na podepsání. V klidu jsem si ji přečetla a nakonec aji podepsala něčím čemu se tak říká, ale vypadá to úplně jinak.
,,Děkuji.",,Já děkuji a taky jsem vás chtěl pozvat na pracovní ples.",,Ráda přijdu.",,Dobře v neděli na tuto adresu...",,Dobře děkuji mějte se.",,Vy taky." zavolal za mnou.
ČTEŠ
Mámou v šestnácti
Teen FictionMožná nejsem první ani poslední holka která měla v šestnácti dítě. Nikomu to neříkám vlastně to ví jenom moje nejlepší kamarádka Amy a mamka. Co když se jednou objeví někdo kdo ho bude brát jako opravdového syna? Upozornění: V téhle knížce se budou...
