Možná nejsem první ani poslední holka která měla v šestnácti dítě. Nikomu to neříkám vlastně to ví jenom moje nejlepší kamarádka Amy a mamka. Co když se jednou objeví někdo kdo ho bude brát jako opravdového syna?
Upozornění: V téhle knížce se budou...
V sobotu jsem se probudila na gauči. Nebo spíš mě probudil Josh který brečel. Zvedla jsem se promnula oči, protože bylo asi semd ráno.
Joshovi jsou dva před týdnem měl oslavu. Vzala jsem ho z postýlky a položila na zem šla jsem do kuchyně a v patách jsem měla Joshe. ,,Co jsi dáš?",,Zmrzlinu.",,Zmrzlinu hned po ránu?"
,,Jo.",,Udělám tousty." Dala jsem Joshe do dětské židličky a postavila před něj talíř s jídlem. Na talíř jsem ještě naskládala rajčata a ukurek aby byl zdraví. ,,Tak a sněz to." poslušně mě poslechl.
,,Chceš jít ven?",,Aňo." zahuhňal. ,,Tak jdeme." vysadila jsem ho ze židličky a šla s ním do jeho pokojíčku pro oblečení. Vzala jsem mu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Roztomilé.",,Ložtomilé." zasmála jsem se.
Rychle jsem zaběhla pro svoji mikinu kterou jsem si přetáhla přes hlavu. ,,Tak jdeme." podala jsem mu ruku a opatrně s ním šla po schodech. Sice je léto, ale dnes je nějaká zima.
Do kabelky jsem si dala mobil, peněženku a na lístek napsala mamce ať nás nehledá. ,,Ahoj Amy co tady děláš?" ,,Čekám tu na tebe.",,Aha, a to proč?",,Protože se nudíš.",,Ne já jdu jako normální člověk se svým synem na procházku." Jo a se svým synem no. Prostě mám syna je to Josh. Miluju ho. Ale nikdo a tom neví. Jenom Amy. Jako moje nejlepší kamarádka. Mamka všude říká že je její aby se mi lidé nesmáli. Mamka vidělavá hodně takže je to super.
,,Můžu jít s vámi?",,Jasně, stejně potřebujeme vybrat nové oblečení že jo?" usmála jsem se. ,,Aňo.",,To je roztomilí." Amy ho vzala za ruku. Ani nevíte jak jsem ráda že si spolu rozumý. Třeba když mi ho mamka nechá jako včera večer tak mi s ním pomůže.
,,Díky.",,Za co?",,Za to že mi s ním pomáháš, nikdo jiný a tom neví." ,,Je boží, každý by chtěl takového syna.",,No, ale ne v šestnácti." povzdechla jsem si. ,,Buď sylná." objala mě. ,,MAMI!!",,Ano?" ,,Pejsek!" radoval se. ,,Ten je krásný že?",,Jo jo jo." začal srandovně poskakovat. ,,Pojď jdeme nakupovat. Třeba tam bude něco s takovým pejskem."
