Možná nejsem první ani poslední holka která měla v šestnácti dítě. Nikomu to neříkám vlastně to ví jenom moje nejlepší kamarádka Amy a mamka. Co když se jednou objeví někdo kdo ho bude brát jako opravdového syna?
Upozornění: V téhle knížce se budou...
Pohled Emiky Zazvonil jsem u Jacka doma a přešlapovala na nohách. ,,Ahoj Emily." usmíval se od ucha k uchu. ,,Stalo se něco?",,Ne, proč se ptáš.",,Protože já ti musím něco říct." tvářila jsem se vážně takže za chvíli jeho úsměv vymyzel. Posadili jsme se na gauč. ,,Takže..?" ,,Colin Hayfley mě nabídl práci a já to chci přijmout." ,,Je ti osmnáct teprve půjdeš na vysokou jakou dobrou práci ti mohl nabídnou." řekl víc nahlas. ,,Modelka, ty nevíš kdo je Colin Hayfley." ,,Ne, nevím kdo je zasranej Colin cosi!",,Takhle o něm nemluv!" vykřikla jsem odkráčela jsem pryč a ještě při tom pořádně bouchla dveřmi.
Rozeběhla jsem se k mému domu které bylo asi devět kilometrů odsut. Když jsem na to neměla zavolala jsem taxi. Za chvíli dojel a já nasedla dívala se z okýnka. Nejsem ten typ který by brečel kvůli blbostem a tohle blbost byla. Zítra zajdu za Mr. Colinem Hayfley. A příjmu mu to práci. Nemůže mi bránit při štěstí.
,,Mami.",,Ano?",,Končím že školou.",,Ne, nekončíš.",,Colin Hayfley mě nabídl práci jako modelky.",,Emily.",,Ano?",,Sice nejsem ráda že končíš ze školou, ale zase je to moc moc slavný návrhář. Já jsem tak šťastná." po tváři se jí začali kutálet slzy štěstí. ,,Mami." objala jsem ji. ,,Budeš se na mě dívat v televizi." snažila jsem se ulehčit atmosféru. ,,Budu, ale co Josh.",,Neboj, zajdu za ním určitě se budeme nějak domlouvat a kdyžtak mu to řeknu hned ještě uvidím. Ani nevím jak to dopadne.",,Dobře." věnovala my úsměv a zmizela v kuchyni.
Vyzula jsem se, protože jsem se nestihla vyzout když jsem tu nový u musela říct mamce. Očima jsem přejela obývák dokud jsem se nezastavila u Joshovi slabě hnědé hlavičky. ,,Ahoj Joshi." usmála jsem se a běžela ho obejmout. ,,Mami, dívej." ukázal mi nové auto v červené barvě. ,,To je hezké, od koho ho máš?",,Od teti.",,Mami!",,Pojď do kuchyně neslyším tě!" odfrkla jsem si a zase šla za ní. ,,Od koho má to au.. Ahoj teto Sally.",,Ahoj Emily. Něco jsem ti dovezla.",,To jsi nemusela." šla do pokoje pro hosty a za chvíli donesla velkou tašku. ,,Ale musela." podala mi ji a mě se poskytl výhled na světle růžové šaty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bílí nádherné. ,,Doufám že ještě nemáš na ples.",,Ne, žádné jsem si nevybrala, ale tyhle jsou fakt úžasný.",,Tak to jsem ráda že se ti líbí.",,Běž nám je ukázat." namítla mamka. ,,Jasně." zaběhla jsem za roh a za chvíli jsem před nima stála v celé své kráse. ,,Ty jsou hezké.",,Sluší ti zlato." to zlato tak mi říká Jack, který je zatím neuvidí a pokud se neusmíříme tak na ten ples stejně půjdu.
,,Děkuji, teto." objala jsem ji a šla se znova převléct. ,,Oběd, Emily běž pro Joshe.",,Jasně."
,,Pojď je oběd.",,Já nechci.",,Joshi, Pojď nebo ti to auto zabavím.",,Ne." dupl si a založil si ruce. Vypadal roztomile, ale zároveň vtipně. ,,Jak chceš." rozešla jsem se a už držela autíčko v ruce. ,,Neee.",,Tak jdeme jíst.",,Jo." všechno s autem bylo zapomenuto a já ho odnesla do židličky. ,,Proč vám to tak dlouho trvalo?",,Nechtěl jít.",,Tak už jdeme jíst.",,Dobrou chuť."
