Under my skin [Dočasně Pozastaveno]

Kapitola 3.

James

V práci mi šéf oznámil, že má k nám do firmy nastoupit nějaká holka s ještě mokrým univerzitním titulem a že to bude moje asistentka. Proto si ji mám dle jeho slov vzít pod křídla, do čehož se mi ale vůbec nechtělo. 

,,Jdeme dneska na pivo?" Jason roztáhnutý na mé kolečkové židli s nohama na stole mě po návratu do mé kanceláře trochu překvapil.

,,To je moje kafe?!" zavrčel jsem, když mé oči zaregistrovaly zmačkaný papírový kelímek v koši. 

Omluvně se usmál. ,,Sorry, kámo. Yasmin rostou zoubky a to je řev na celý barák. V noci jsme se ani jeden s Rose nevyspali." Až po jeho slovech jsem zaregistroval tmavé kruhy pod modrošedýma očima a unavená víčka.

Chápavě jsem ho poplácal po rameni a on přeskočil z mojí židle na hranu stolu. Začal houpat nohama a zkoumavě mě pozoroval. ,,Ty jsi taky moc dobře nespal, co?"

Zavrtěl jsem hlavou a dlaní si přejel přes obličej. ,,Stacey... furt mě prosí o nějaké prachy a já v noci nespím, když se snažím vymyslet, jak jí vysvětlit, že další už nedostane, protože mám kvůli ní problém vyjít."

Naštvaně udeřil pravačkou do dubového dřeva. ,,Jako sorry, ale jsi debil? Proč jí furt daváš prachy jak nějaký prachatý tatínek? Zvlášť čtyři roky po vašem rozchodu, chlape. Nemyslíš, že je čas se posunout?" 

Frustrovaně jsem si povzdechnul. ,,Zítra mám volno a ráno odjíždím na víkend k našim."

Nezaujatě zvedl obočí. ,,Neměň téma."

,,Neměním. Ale teď mám všech starostí až podsaď," rukou ve vzduchu jsem naznačil myšlené množství, ,,a musím řešit jeden problém za problémem."

Modrošedé oči se rozzářily, jako by právě udělal vědecký průlom. ,,Najdi si ženskou," spokojeně tlesknul.

,,Díky, nechci," ucedil jsem a zkřivil rty do úšklebku.

,,Jakto že ne? Pomohlo by to většině tvých problémů."

,,A jaká je pravděpodobnost, že nám to vydrží a i po dvou letech manželství budeme do sebe pořád úplně udělaní, jako ty a moje sestřička?" Podíval jsem se na něj zpod přimhouřených očí. 

Pokrčil rameny a jeho nevyřčená slova přerušilo vyvánění mobilu. Zašmátral do kapsy a bleskovým reflexem hovor přijal.

,,Ano, lásko? Ne. Ne, u Jamese. V práci. U Jamese v práci, Rosie. Aha. Dobré. Za deset minut jsem u vás, holky." Hovor ukončil a vyskočil na nohy. ,,Sorry kamaráde. Jsem potřeba jinde." 

Zasmál jsem se. ,,Ten rychlý reflex, kdy málem skočíš po telefonu, získáš s rodičovstvím?"

Pobaveně kroutil hlavou a pak mě poplácal po rameni. ,,To pochopíš, až budeš mít rodinu. To u tebe zatím stejně nehrozí, když se neumíš vyhrabat z minulosti a zjednat si pořádek s jednou bývalkou." Ještě od dveří k výtahu na mě zavolal přes rameno. ,,Věštím ti nádhernou zrzku s hnědýma očima a dokonalou postavou. Bude hodná, chytrá a nenechá si od nikoho nasrat na hlavu."

Vyměnili jsme si poslední pobavený úsměv a hrdelní smích, dokud můj kamarád nezmizel za dveřmi výtahu. Vrtěl jsem hlavou nad jeho optimismem. Optimismem, který si Jasona našel v okamžiku, kdy se k sobě s Rose vrátili. Optimismem, se kterým na svět přivítal moje dvě neteře, jednu roztomilejší, než druhou. A ve skrytu duše jsem tajně doufal, že mě takový optimismus taky jednou zasáhne. 

***

Udělal jsem si menší neplánovanou zastávku v Durhamu, kde mě při míjení billboardů s obřím nadpisem Slavnostní otevření nového Černobílého clubu zaujal menší nápis pod tím. Každý druhý drink zdarma. Hlavou mi probleskla Jasonova slova a já se tak poprvé po dlouhé době rozhodl hodit starosti za hlavu a jeden večer se bavit.