Co upředly Norny

Kapitola 2

Sigrun se zpočátku trochu mrzela, k čemu potřebujeme další hladový krk. Po pár dnech se jí ale na tváři trvale usazuje spokojený výraz. Birte rozhodně není líná. A k Sigrun promlouvá laskavě. Což je v ostrém kontrastu s tím, jak se chová ke mně.

„Zítra večer budeme mít hosty. Pošli Hildu a Thyru na trh. Toke ať sežene dostatek medoviny. Já se Skardem vyrazím na lov."

„Kolik lidí mám očekávat, Knute?"

„Jarla Ulfa se čtyřmi muži. Pozvu ještě bratry a Frodeho. Ať hostina stojí za to. Potřebujeme jejich spojenectví pro případ, že by to Leifovým nájezdnickým choutkám nestačilo."

Sigrun pokyvuje a odchází předat instrukce otrokům. Birte se ohání koštětem a okatě si mne nevšímá. Když se k ní přiblížím, přetáhne mne s ním jakoby omylem po lýtku. Nedokáže se však přemoci, aby jí po tváři nepřeběhl škodolibý výraz.

Chytím ji za paži a přitáhnu ji k sobě.

„Ještě jednou a tím koštětem dostaneš ty," zavrčím jí do obličeje. „Teď mě dobře poslouchej. Zítra je to pro mne důležité. S Hildou a Thyrou budete naše hosty obsluhovat. A dáš si záležet, jasné? Žádné problémy. Žádné naschvály. Nebo si mě nepřej. Rozumíš?"

Nehne ani brvou a vyzývavě na mě hledí. Srdce se mi rozbuší rychleji. Nevím, zda rozčilením, nebo tím, jak je nádherná. Mohl bych si ji vzít. Hned teď a tady a měl bych na to právo. Jenže má pravdu. Nepotěšilo by mne to tak, jako kdyby mi to nabídla sama. Skloním se a téměř se dotknu jejích rtů. Ucukne.

„Tak rozumíš?" sevřu její tvář ve svých prstech.

„Jistě," odvětí, „přeci bych Sigrun neudělala ostudu.

***

Celý den se činí s tetou v kuchyni. Hilda s Thyrou nachystaly stoly. Pokrmů i medoviny bude hojnost. Snad ta holka nic nezkazí. Zrovna si hřbetem ruky odrhnula z čela uvolněný pramen a zanechala na něm černou šmouhu od sazí.

„Sigrun, dohlédni, ať se trochu upraví."

Přikývne, předá kuchyni Hildě a pokyne Birte, aby ji následovala. Ta se drze ušklíbne, když kolem mne prochází.

Za chvíli dorazí mí bratři Njal a Rune a švagr Frode. Všichni doufáme, že bychom mohli s Ulfem uzavřít spojenectví a prohloubit obchodní styky. Thyra přikládá na dlouhé ohniště a zapaluje suchopýr v olejových lampách.

Hosté vstupují a vítáme se. Dvě z mých otrokyň se jim pokloní a nalévají nám medovinu. Jedna stále chybí.

„Skål!"připíjíme si halasně a ťukáme o sebe poháry.

Z kuchyně vychází Sigrun se dvěma mísami lahodně vonících pokrmů. Málem mi zaskočí, když ji následuje Birte. Vlasy má umně spletené a na sobě modré šaty, které kdysi patřívaly Sigrunině dceři. Teta pokládá jednu z mís přede mne a Njala a spiklenecky na mne mrká. Nejspíše mou poznámku o Birtině úpravě vzala až příliš vážně.

Dívka neuniká pozornosti ostatních mužů u stolu. Ulf si ji zálibně prohlíží. Na můj vkus moc zálibně. Polévá mne horko. Nejspíš jsem to nedomyslel. Ji jsem chtěl potrestat a na ně udělat dojem. Zatím mám pocit, že se to nejvíce mstí mně.

Muži hodují a Hilda téměř nestíhá dolévat. Jeden z Ulfových mužů ji plácne po zadku. Nedá na sobě nic znát a pokračuje ve své práci.

Probíráme obchod a Leifovy nájezdy. Domlouváme nákup plachty pro naši loď. Připíjíme na spojenectví. Nespouštím oči z Birte. Necítí se tu dobře, ale snaží se zachovat klid. Proklaje mne pohledem, když ji jeden z Ulfových mužů chytí kolem pasu a zaboří obličej do jejího břicha.