,,Tak jsme tady princezno." Řekl a usmál se na mě. Podívala jsem se z okénka a to co jsem viděla pro mě byl ráj na zemi. Právě jsme totiž projížděli bránou a vjeli do obrovské a upravené zahrady,která měla délku asi jednoho kilometru. Byla fakt neskutečná.
Pokračovali jsme cestě dále a já se jen kochala. Bylo to něco neuvěřitelného. Přijížděli jsme k velkým schodům co vedli do toho sídla a zpomalovali.
Všechny čtyři auta zastavila a já se pousmála na Thea. Úsměv mi oplatil a v tu chvíli se otevřeli dveře od auta a Theo vystoupil. Následovala jsem ho a s jeho pomocí vystoupila ven. Ještě jednou jsem se rozhlédla. Bylo to tu fantastické.
Přesto že byla tma to tu působilo tak kouzelně.
,,Dnes tu na nás nikdo nečeká,všichni mají volno. Pojď provedu tě tu." Řekl a natáhl ke mně ruku.
Užasle jsem na něj pohlédla a přikývla. Svou ručku jsem jemně vložila do jeho a nechala se vést. Když jsme vešli do tohoto sídla,vyzařoval z něj domov,nikoliv strach a respekt.
Už teď jsem to tu milovala. Bylo to útulné a nepřeplácané. Nevím kdo se staral o interiér tohoto panství ale očividně svou práci umí sakra dobře.
,,Tohle je uvítací salon. Teď když dovolíš.." začal, přešel ke mně zezadu a z ramen mi sundal sako,které mi dal v autě. ,,... se Postarám o tvůj kabát,neboli mé sako." Dořekl a mrkl na mě.
Zasmála jsem se a poté co pověsil sako jsem ho opět chytla za ruku. Pokračovali jsme dále. Otevřeli jsme dvojité dveře a před námi byli uprostřed místnosti schody,které byli ve tvaru psacího V. Schody byli obdařené lehkým kobercem který jen podtrhoval jejich dominanci v tomto domě.
Postupně jsme oběsili celé panství. Ukázal mi i jeho soukromý vnitřní bazén,výřivku,jeho salóny,kuchyň,obývák a kancelář,atd. Zbýval už jen jeho pokoj. Pro tento víkend náš pokoj.
Otevřel mi dveře a rukou pokynul abych vstoupila. Hluboce jsem se nadechla a byla připravena na to co přijde. Nebo.. to jsem si alespoň myslela.
Pokoj byl obrovský. Dominancí nebyla jen velká postel s nebesy,ale také velké okno,ze kterého bylo vidět na jeho rozlehlou a krásnou zahradu. To co mě na tomto okně tak zaujalo byl jeho parapet.. byl dostačující na to,aby se tam dalo lehnout,či sednout či... no prostě všechno možné.
Dále tu byli dvě velké skříně. ,,Jedna je už tvoje." Zašeptal mi zezadu do ucha a já se na něj pousmála a zadívala se do země.
Pokoj byl prostě dokonalý.
,,Za těmito dveřmi je koupelna. Máš tam už nějaké věci, ale kdyby ti něco chybělo,nahlas to Anně." Řekl když jsem stála u dveří.
Podívala jsem se na něj s otázkou v očích.
,,Oh.. promiň. Moje chyba. Personál se ti představí až ráno. Anna je služebná. Myslím si že s ní mít problém určitě nebudeš." Řekl a zasmál se.
Náhle jeho smích ustal když mu zazvonil telefon. ,,Promiň tohle musím vzít." Řekl a zvážněl. Dívala jsem se za nim do doby,dokud nezmizel za dveřmi z pokoje.
Než se vzdálil tak jsem slyšela jak na někoho křičí. Zakroutila jsem hlavou a ještě jednou jsem si to tu prohlédla. Povzdechla jsem si a s nadšením vyrazila k parapetu. Usedla jsem do něj a překvapil mě svou pohodlností.
Zahleděla jsem se z okna a sledovala noční oblohu. Byla odsud nádherná. Měsíc ozařoval můj obličej a já pomalu upadla do říše spánku.
