První den

900 41 7
                                    

,,Na co čekáš? Na Erika?" přišla za mnou Andrea před školou. Stojím tu dvacet minut v modrých džínách s dírami na stehnech a Erikovo šedé  Essentials mikině. Tu už mám pěkně dlouho.
,,Ne, má pro mě přijet Dominik aby mě hodil ke klukům do kanclu" jo, jdu teda dělat do kanclu. Jak jsme se s Jakubem domlouvali. Ještě jsme si o tom něco psali a všechno v pohodě takže tam jdu. Veze mě Dominik protože Jakub si něco zařizuje, tudíž nemá čas. Jedině dobře.
,,Jako Dominik od tvýho bráchy?" pokud se tomu chlapovi dá říkat můj brácha tak jo.
,,Jo přesně ten"
,,Okay a v kolik tu má bejt?" moje kamarádka se vyptávala dál. Rozsvítila jsem displej svýho iphonu abych se podívala na hodiny.
,,Už tady měl 10 minut bejt" pokud mi pak řekne že spal a nenastavil si budíka, nebudu se divit. Andrea se uchechtla a rozhlížela se.
,,Co děláš?" pro změnu jsem se ptala já.
,,Proč tu nestojíš s Erikem jako vždy, hm? Vysyp to" vychrlila z ničeho nic. A já už viděla auto ze, kterého hrála dost hlasitě hudba. Pan Citta je tu a rozhodně se nebojí že by ho někdo viděl.
,,Sorry Ájo, pokecáme jindy. Můj odvoz je tu" vyhla jsem se konverzaci, kterou jsem nechtěla vést a rozešla se k autu. Dominik už stahoval okno, tišil hudbu a mával na mě. Smál se jako vždycky.
,,Hej!" volala Andrea a já už na ní jen nevině mávala a sedala do auta.
,,Ahoj, kočko" nahýbal se ke mně, očividně pro obejmutí.
,,Čau, jedem" rychle jsem vyhrkla aniž bych se na něj podívala. Co kdyby se Andrea rozhodla se ještě rozběhnou k autu.
,,Okay" dokázala jsem si představit jak zmateně se teď Dominik tváři a to jsem mu do tváře ani neviděla.
,,Tak když už jedem, mohla by ses se mnou znovu přivítat?"
,,Ahoj Dominiku" pohladila jsem ho po rameni.
,,Dík, tak co? Těšíš se k nám? Sice tam budeš s Tomášem, to teda není žádná výhra ale uvidíš skoro každej den mě, to je dobrý ne?"
,,To nevim" zasmála jsem se.
,,Jak nevíš?" vypískl podrážděně a oba jsme se smáli.
,,Co Jakub?" vyhrkl do ticha po pár minutách jízdy. Rychle na mě kouknul a otočil se zpět dopředu a koukal před sebe na cestu.
,,Něco ti říkal?" zeptala jsem se a celou dobu jsem ho pozorovala.
,,Ne ale je nějakej podrážděnej, naposled když od tebe přijel byl úplně mimo" vysvětlil a zapaloval si za jízdy cigaretu, jeho zlatý malboro a otevíral okýnko.
,,Chceš taky?" dodal když viděl jak ho pozoruju.
,,Jo" vydechla jsem. Na Jakuba nemám nervy, ať si je nasranej jak chce. Myslí si že se celej svět točí jen kolem něj. Dominik mi hodil jednu cigaretu a zapalovač. Po zapálení jsem mu to dala do přihrádky ze, které to předtím vytáhnul.
,,Tak řekni jak si ublížila Vlčkovo egu. Nenapadá mě jedinej důvod když práci u nás jsi vzala"
,,Nevim Dominiku, budeš se muset zeptat jeho. Já si nejsem ničeho vědoma"
,,Okay teda" zastavoval na parkovacím místě před kanclem a vylejzal z auta, já taky. Dokouřili jsme před autem, ptal se co škola atd...
,,Tak deme" zahodil svoje konečně dokouřený cígo a zašlápnul ho.

,,Zdar" pozdravil nahlas Dominik do prostoru, aniž by věděl kdo všechno tu je. Já zatím nikoho nevidim totiž. Z jiné místnosti vylezl Tomáš v černých teplácích a červené mikině na zip. Měl vlasy spletené do několika copánků u hlavy a několikadenní strniště.
,,Čau" pozdravil nás a šel k nám.
,,Ahoj" pozdravila jsem i já a usmála se na něj.
,,Nikdo jinej tu není?" ptal se Dominik a rozhlížel se.
,,Ne, zatím ne"
,,Okay, tak to Sabině ukaž všechno"
,,Není nic moc co ukazovat, je to easy" hlavou hnul do strany a pokynul tím abych šla za ním.

Tomáš mi všechno vysvětlil, už jsme něco málo i udělali. Teď tu sedíme a kecáme.
,,Čus" slyšela jsem od vedle tlumenej pozdrav od dobře známého hlasů. To ne prosím, myslela jsem že dneska ho neuvidím.
,,Hele, Jakub už přijel" konstatoval Tom a v tu ránu se otevřeli dveře. Potetovaná postava, v maskáčích a černé mikině s potiskem vstoupila do stejné místnosti ve, které jsme se nacházeli a oba si nás prohlížel.
,,Čau Jakube" pozdravil ho Tomáš ještě než Jakub něco řekl.
,,Čau, pojď Sabino. Jedem" pozdravil a mně už rozkazoval dřív než jsem cokoliv řekla.
,,Zatím čau Tome"
,,Zdarec"
Prošla jsem okolo Jakuba, něco si ještě říkal s Tomem. Já se zatím loučila s Nikem.
,,Nemůžeš mě domů hodit ty?" žádala jsem ho jen abych nemusela jezdit s Jakubem.
,,Kočko rád bych ale pil jsem teďka" omluvně se díval a pohladil mě po vlasech.
,,Jakub dneska vypadá v pohodě, to dáš" těknul pohledem k němu pohledem. Jako by věděl že s ním nechci jet. Už se s Tomášem loučil a otáčel se zpět k nám.
,,Tak čau" naposled jsme se s Dominikem obejmuli a následovala jsem Jakuba ven.
,,Tak co? Dobrý? S Tomášem si asi celkem rozumíte, jak sem viděl" sedali jsme do jeho černého mercedesu.
,,Jo, Tomáš je v pohodě a práce taky"
,,To je dobře" broukla jsem na souhlas.

,,Vidíme se zejtra, asi budeš u nás ne? Jako v kanclu. Mám pro tebe přijet?" bylo něco kolem šesté večer a už jsme byli před barákem.
,,Jsem domluvená s Tomášem, že pro mě zítra přijede" oznámila jsem Jakubovi.
,,Aha, dobře. Tak se uvidíme" kývnul, je fakt divnej.
,,Tak čau, díky za odvoz" poděkovala jsem a vystoupila.
,,Zatim" mávnul a já zabouchla dveře jeho auta.
Jako vždy počkal až zajdu domů a odjel.
,,Jsem doma!" zakřičela jsem aby o mě všichni věděli.
,,Ahoj Sabi, tak co? Jaký to bylo?" ptal se táta, který vylezl z kuchyně.
,,Jo, dobrý. Nic těžkýho"
,,To je fajn, že ti to Kuba takhle nabídl. A co ve škole dneska?"
,,Nic" mykla jsem rameny a podívala se někam do prostoru za něj.
,,Kde je Martina?"
,,Někde s kamarádkama. Nemáš hlad?"
,,Ne, kluci něco objednávali tak jsem se najedla tam"
,,Dobře, tak si kdyžtak přijď. Marťa nám tu nechala rizoto, než šla"
,,Okej" odkejvala jsem to a šla nahoru do koupelny kde jsem udělala všechno co jsem potřebovala. Podívala jsem se aspoň trochu na školu a pomalu jsem usínala opět s myšlenkama na Jakuba. Na to jak byl dneska divnej.

Je to správný? [YZOMANDIAS]Kde žijí příběhy. Začni objevovat