Je to správný? [YZOMANDIAS]

Měla to být procházka

Procházeli jsme parkem a Sabina se rozhlížela po všech čertech. Bylo vtipný ji pozorovat jak se dívá kamkoliv kromě mého obličeje.
,,Jaký pocity ze mě teda máš?" promluvil jsem.
,,Zmatený" zahleděla se do země a já ji chytal za ruku a táhnul ji si sednout na nejbližší lavičku.
,,No" pobídl jsem ji znovu.
,,Nevim, prostě nechápu tvou povahu, nedokážu určit jakej vlastně seš ale něčím mě přitahuješ"
,,Jako že sem hezkej jo?" drknul jsem do ní ramenem.
,,Nevypadáš nejhůř ale o tom nemluvim"
,,Tak nevim o čem mluvíš"
,,Co si o celý tyhle situaci myslíš ty? Hm?" celou konverzaci otočila na mě.
,,Že se mi fakt líbíš, myslim po všech stránkách. Že bych si s tebou dokázal představit třeba i něco víc"
,,Vyspat se můžeš s každou druhou"
,,Nemyslím sex, jako vztah ale neber to vole nějak jakože teď. Myslim třeba za pár měsíců nebo tak"
,,Jseš blázen" plácla se dlaní po čele a kroutila hlavou.
,,Proč?"
,,Tohle by nikdy nefungovalo"
,,Nikdy neříkej nikdy" pronesl jsem jako kdybych byl bůh ví kdo. Cink. Přišlo ji oznámení a ona se hned musela podívat. Díval jsem se před sebe mezi tím co ona zkoumala oznámení. Náhle si stoupla a rychle odcházela.
,,Sabino! Co je?" šel jsem rychle za ní a slyšel jak potichu vzlyká. Chytal jsem ji za rameno a otáčel ji k sobě.
,,Co se stalo?" koukala se na mě jako do prázdna. Nechápal jsem ji.
,,Můžeme někam odjet?" zeptala se, čímž mě překvapila.
,,Jsme tady pěšky, chceš jít pro auto?"
,,Jo" utírala si slzy z tváří, líp chytla mojí ruku a rozešla se se mnou ven z parku až k jejímu domu kde stálo moje auto a bylo mi úplně jedno jestli nás někdo uvidí. Jen jsem ji držel za ruku a chtěl vědět co se děje. Z kapsy jsem vytáhl klíče a odemkl. Sabina rychle nastoupila.
,,Jdu mamce rychle říct že jedem třeba něco nakoupit" oznámil jsem ji.
Mamka s tím problém neměla takže jsem šel za Sabinou. Nastartoval jsem auto a jel.
,,Tak mi to řekni" pobídl jsem ji.
,,Zastav tam jak jsme byli minule" kývl jsem na ni. Pořád mě překvapuje, nevím co od ní čekat a znervózňuje mě to. Chytal jsem ji za stehno a ona mě za ruku chytla. Tyvole, kdo mě takhle naposled držel za ruku? Asi si nepamatuju protože jsme o to s žádnou nestál a s Kristinou jsme se k sobě až tak měli možná první dva měsíce. Podívala se na mě, já na ni a znovu jsem se ptal co se stalo, to už jsem parkoval u starý budovy kde nebude nikdo rušit.
,,Ten Erik, víš ne" ježiš tenhle floutek. Mluvila přes brek a rychle dejchala. Jako nějakej záchvat.
,,V klidu, dejchej a pak mi řekni co udělal" zesílil jsem stisk na jejím stehně, Sabina se tomu pousmála.
,,Ne, on..." zhluboka se nadechla a tiskla mou ruku tak že jsem místo jejího stehna už držel jen ruku.
,,Našel si holku, poslal mi s ní fotku" vydechla a začala na novo plakat. Pro mě výhra a zároveň jsem nasranej, je to jak kdybych se se Sabinou fotil svý bejvalce. Jenže takhle mladí dementi nepřemejšlej a tomuhle Erikovi jde jen o to, udělat Sabině zle.
,,Kotě, kvůli němu nebreč. Podívej se na sebe, chce tě každej kolem, kterýho projdeš a ty se zajímáš o nějakýho Erika, kterej vůbec neví o co přišel" sklopila hlavu a brečela si do dlaní.
,,Notak, pojď sem" poklepal jsem si na nohy a ona pomalu přelejzala na mě.
,,Já jsem ho měla ráda" vzlykla už po několikáté.
,,Já vím, já vím, ty seš dobrá duše" hladil jsem ji rukou po hlavě, druhou na zádech a ona mi brečela do mikiny.
,,A ty máš srdce ze zlata"
,,Ale, někdo si mě naposlouchal?"
,,Hm, možná" broukla a já se tomu zasmál.
,,Netlačí tě volant do zad?" cítil jsem jak vrtí hlavou že ne ale stejně jsem to rukou radši zkontroloval.
,,Kotě, už přestaň, ser na něj" furt brečela.
,,Proč ses rozešel s Kristinou?" zeptala se jen tak, zničeho nic.
,,Co? Jako fakt se teď chceš bavit o mý ex?"
,,Jo, prosím, potřebuju si povídat" odtáhla se a opřela se o volant, rukama jsem ji držel za boky a ona držela moje ruce za předloktí.
,,Říkala že na ni nemám čas a seru na ní" jednoduše jsem vysvětlil.
,,A je to pravda?" hleděla mi do očí. Je mi s ní dobře, když ji mám takhle pro sebe.
,,Částečně, já ji na to všechno upozorňoval, několikrát jsem vysvětloval že je to období. Že jsem ve studiu 24/7 protože prostě musím a dělal jsem to i pro nás, jakože mě a Kristinu. Sralo ji to, takže mi nedala ani oporu, kterou potřebuju."
,,Oporu?"
,,Když přijdu dom nasranej nebo zklamanej, chci aby si se mnou lehla a jenom mě třeba vyslechla a dala mi pusu. Ona jen pičovala a šukala"
,,Nevěděla jsem že seš takovej"
,,Nevíš o mě skoro nic kotě"
,,Ale to s tim šukáním...''
,,Co?''
,,No vypadáš že bys chtěl pořád'' sklopila pohled a já se se zavrtěním hlavy zasmál.
,,Mám to rád, hodně, o tom žádná. Ale mám svý dny kdy radši vynechám''
,,Okej''
,,A co ty hm? Máš to ráda?'' zaraženě na mě hleděla, do tváří se jí hnala růžová a pusa se ji šokem pootvírala.
,,Co je tyvole? Si snad nešukala nebo co?'' smál jsem se a ona furt nic. Takže...
,,Tohle je trapný'' zvedala se,aby ze mě slezla, ale znovu jsem ji chytil aby zůstala.
,,Sorry, neměl sem se tomu smát. Aspoň si tě můžu vytvarovat přesně podle sebe''
,,Seš debil'' už se smála i ona.
,,No co, vlastně bys mi byla udělaná na míru''
,,Líbí se to klukům? Nebo chlapům, když je holka panna?'' ptala se. Není zkušená, ptá se. Byli bysme jako puzzle, prostě by pasovala jenom ke mně. Byla by vytvarovaná přesně podle toho co se líbí mně.
,,Asi jak komu''
,,A tobě?''
,,U tebe mě to láká'' prcat v mým věku pannu není výhra ale mít v tomhle Sabinu jen pro sebe je rozhodně lákavá představa. Nic nestačila odpovědět a mně zvonil telefon.
,,Podej ho'' ukázal jsem na mobil v držáku a ona se pro něj natáhla.
,,Jakej Patrik?'' s pozdviženým obočím se ptala ale to už jsem mobil držel u ucha a zdravil Patrika na druhý straně. Zatímco on mluvil, naznačil jsem rty že jí to řeknu pak. Hlavu si pokládala na moje rameno. Stačila chvilka a cejtil jsem že usíná.