Jakoby nic

1K 39 8

od sarina_smiley

od sarina_smiley

Pohled Sabiny
Už minimálně dvě hodiny sedím v obýváku, Jakub je furt v mém pokoji a tam já jít nechci. Nemůžu se mu podívat do ksichtu po tomhle.

Probudila jsem se ráno na gauči. Zřejmě jsem tady včera usla. Porozhlídla jsem se kolem sebe a viděla Jakuba sedícího kousek ode mě jak kouká na telku. Všiml si mě.
,,Čau šípková růženko" uchechtl se. Jako fakt? Pozorovala jsem ho zmateně.
,,Čau" odvrátila jsem od Jakuba pohled a zvedala se na cestu k lednici. Vzala jsem si něco k snídani a sedla si ke stolu.
,,Měla jsi včera přijít, nemuselas chrápat na gauči" křikl Jakub.
,,Dobrý" odsekla jsem. Proč dělá jakoby nic?
,,Okay, nebuď hned protivná"
,,Nedělej jakoby nic"
,,Přestaň, byla to jen pusa" svým způsobem mě mrzelo že je to pro něj "jen pusa".
,,Se svou 16ti letou nevlastní sestrou, nejseš normální!"
,,Jsem si jistej že se ti to líbílo"
,,Jakube je ti třicet!"
,,Neříkej že holce jako seš ty se líbijou 16tiletí chlapečci"
,,Holce jako jsem já?" zašklebila jsem se. Co tím jako myslí?
,,Hm, je pravda že těma fotkama co dáváš na instagram takový zaujmeš ale nemáš mozek nějaký šestnáctky a to ty mladý nebaví, věř mi"
,,Co ty o tom můžeš vědět"
,,Taky mi bylo šestnáct, co myslíš" uchechtl se. Je tak arogantní! Udělalo se mi z týhle celý věci zle. Nechci ho mít na očích, rozhodně ne teď. Rozešla jsem se z gauče, ke schodům nahoru.
,,Sabino" zvedl se rychle a šel za mnou. Chytajíc mě za boky, mě přitiskl na linku a narazil svoje tělo na moje. Moje srdce bilo nadpřirozenou rychlostí. Marně jsem se ho snažila odstrkovat když se pomalu nakláněl k mému krku.
,,Jakube prosím...prosím!"
,,Máš strach? Jsi ufňukaná"

Pohled Jakuba
,,Nech mě bejt, jsem tvoje nevlastní ségra" odvracela ode mě pohled do strany když jsem k ní vracel ten svůj. Teď už se jí chce plakat.
,,Jseš fakt hodně ufňukaná" prsty jsem její hlavu vracel zpět tak aby se koukala na mě.
,,A co seš ty, hm? Podle tvejch písniček maximálně nějakej děvkař" začala vyjíždět i když jí stejkala slza po tváři. Z chodby se ozývali hlasy. Rodiče. Sabina tam okamžitě střelila pohledem.
,,Pokecáme jindy Sabi" pohladil jsem ji po boku a vydal se za nimi.