Je to správný? [YZOMANDIAS]

Říkal jsem že to vyjde

Stojím před školou, už u snídaně jsem tátovi řekla že je mi trochu zle ale že to nejspíš přejde. Teď už jen doufám že se na mě Citta nevysere.

@goldcigo
-takova kontrolni otazka, chodis na studanku ne?

@bendova.s
-jo, jedeš správně

@goldcigo
- dobry, do minutky jsem tam

A jak řekl tak bylo, během minutky u mě zastavilo auto, už z kilometru byl vidět vysmátej Citta. Nastoupila jsem a on se zas rozjel.
,,Čau"
,,Čůs, doufám že nečekáš dlouho, nemohl jsem se vykopat z postele"
,,Ne, dobrý"
,,Tak dojedem dom, zavoláš tátovi že jsi u mě a půjdem chrápat ne?"
,,To zní jako dobrej plán"
,,Jak jinak, vymyslel jsem ho sám"
,,Šikovnej" poplácala jsem ho po zádech a on se namistrovaně zatvářil.

,,Tak, zavolej tomu tátovi tvýmu" rozkázal Dominik po tom co jsme vstoupily do jeho ložnice a on se rozvalil na postel.
,,Jo" vyndala jsem si mobil z kapsy od mikiny a vytočila tátovo číslo. Začala jsem se snad celá klepat, trochu jsem se bála že se něco posere. Dominik mě za rukáv od mikiny stáhl na postel a sledoval jak telefonuju.
,,Klíd, není co posrat" šeptl Dominik a v tu chvíli to táta zvedl.
,,Tati?" nahodila jsem ten nejospalejší hlas.
,,Ano Sabi?"
,,Je mi furt blbě a-"
,,Mám pro tebe přijet?" skočil mi do řeči.
,,Ne, potkala jsem před školou Dominika, jsem u něj"
,,Co? Jakýho Dominika Sabino?"
,,No od Jakuba"
,,Jo ten, nelžeš? Dej mi ho k telefonu" chtěl se přesvědčit jestli nejsem u nějakého kluka. Vadilo by mu to, sotva snáší Tobiho.
,,Dominiku, táta s tebou chce mluvit" oznámila jsem mu a on natáhl ruku pro telefon dala jsem mu ho a začali spolu mluvit.
,,Tady Citta....jojo....Jakub je už od včera ve studiu a nahrává.....no, má z toho už nervy, nějak se to kazí.....jo....fajn, nashle" domluvil a típnul to. Vrátil mi mobil a já na něj jen nechápavě koukala.
,,Co je?" zamával mi rukou před obličejem.
,,Jako fakt to vyšlo?"
,,Jo, ptal se na Jakuba, že jestli mě otravuješ tak ať tě hodím k němu a jinak v pohodě. Mám tě hlídat, ať nechodíš po Pardubicích s bůhví kým"
,,Super, jdu spát" lehla jsem do Dominikovi obří postele. Zakryla se jeho obří peřinou a zavřela oči. Nejspíš to má všechno větší aby mu z toho nalezli nohy když má tak dva metry.
,,Pojď ke mě, ne?" ozvalo se od té věže.
,,Co? Ne"
,,Notak, přece nechceš aby se to dozvěděl tvůj táta, že to byla všechno lež"
,,Vydíráš mě?"
,,Ne, upozorňuju tě" vysvětlil a já se k němu přisunula o něco blíž. Dominik si mě za boky přitáhnul ještě blíž, možná už mi to ani nebylo příjemný. Byla jsem k němu otočná zády a on k mým zádům  čelem. Natisknutej svým tělem na moje záda, zadek...neměla jsem z toho dobrej pocit. Ani z předešlýho rozhovoru o tom že by to vykecal, nevím jestli to byl vtip nebo to myslel vážně. Byl tohle vůbec dobrej nápad? Nevím, přestala jsme nad tím přemýšlet a snažila se usnout. Povedlo se.