Dodatkový ročník

Nová kamarádka

Výběr nakonec netrval tak dlouho, jak Hermiona čekala, a proto se vydala k šatnám, kam před malou chvílí vběhla celá rozzářená Ginny, která se do týmu samozřejmě dostala. A co víc, ona si to místo opravdu zasloužila. Když ji pozorovala, tak létala opravdu rychle, byla obratná. Skoro jako kdyby se s koštětem v ruce narodila, pomyslela si.

,,Jak dlouho hodláš koukat takhle do prázdna," ozval se jí moc dobře známý hlas.

Hermiona se jen ušklíbla. ,,Už moc dlouho ne," přiznala a vydala se blíž ke své kamarádce, kterou pořádně objala.

,,Fuj," povzdychla si Ginny a objetí jí opětovala. ,,Víš ale, že jsem tak trochu zpocená?" zamumlala jí do krku.

,,Nejen že to vím, já to taky cítím," zasmála se Hermiona, když se odtáhla.

,,No dovol," pronesla naoko uraženě Ginny a vydala se kupředu, přičemž Hermiona vyběhla za ní. ,,Já nesmrdím," zabručela Ginny téměř neslyšně, přičemž se Mia jen ušklíbla. To tak...

•••

Celý den uběhl hrozně rychle a začal nový. V úterý bylo hned první hodinu bylinkářství.

,,Ta kytka vypadá divně," nadhodila Ginny a poukázala na kytku, která byla položená na pultu za nimi.

,,To teda," přiznala Hermiona, která byla myšlenkami stále tak trochu někde jinde.

,,Dobré ráno, studenti!" ozvalo se náhle, což Hermionu úplně vytrhlo z jejích myšlenek. ,,Dnes budeme-"

•••

,,Co budeme dneska dělat?" zabručel otráveně Blaise, když spolu s ostatními opouštěl učebnu, kde jim právě skončila jejich dnešní poslední hodina.

Theo si jen tiše odfrkl. Byl rád, že byl konec. Konečně se mohl jít natáhnout. Dneska byl obzvlášť unavený, protože předchozí noc vůbec nemohl usnout. Stejně jako tu předtím... Asi si bude muset uvařit nějaký lektvar na spaní, napadlo ho.

,,Netuším, Blaisi," odvětil mu, když nikdo z ostatních nebyl schopen.

,,Jestli se nudíš, tak mám nápad, jak bychom se dnes mohli oba zabavit," doneslo se k jeho uším.

Pomalu se otočil a zjistil, že přímo vedle něj kráčí blondýnka ze stejné koleje, kterou zná prakticky celičký svůj život. Málem by na ni úplně zapomněl... Promluvila tak potichu, aby ji nikdo neslyšel.

Koukala na něj s výrazem v obličeji, který naznačoval tomu, že snad zná jeho odpověď dřív než on. Pomalu - ale jistě - přikývl. ,,Za hodinu čekej u obrazu," pronesl směrem k ní, přičemž si naoko nahlas zívl, aby ho všichni slyšeli. ,,No nic," řekl, když došli ke schodišti. ,,Já si jdu dát šlofíka, nějak mě ten dnešek zmohl," přiznal, otočil se a vydal se po schodišti dál nahoru.

,,Uvidíme se na večeři?" křikla za ním tázavě Pansy.

Theo se zastavil v půli kroku a jen pokrčil rameny. ,,Spíš ne," houkl přes rameno a s malým úsměvem na rtech kráčel dál.

•••

Hermiona zrovna seděla v jednom z křesel u krbu, když se ozvalo klepání. To bude Ginny, pomyslela si, a vydala se otevřít dveře. Dneska se totiž měly společně učit a Ginny jí slíbila, že si jen vezme učení a přijde.

,,Promiň," vyhrkla rudovláska a vtrhla dovnitř. ,,Potkala jsem na chodbě Susan a trochu jsme se zakecaly," chrlila ze sebe, přičemž skládala kupu učebnic na velký stůl před pohovkou.

,,V pohodě," odtušila Mia a zavřela za dveře. ,,Máš už ten úkol?"

,,Myslíš ten o... Studených?" zamumlala Ginny takovým tónem, jakým to říkal profesor Stevenson.

,,Jo," přitakala Hermiona a posadila se.

,,Tak ten ještě nemám," zasmála se Ginny a svalila se přímo vedle ní.

,,Ty jsi ještě někoho pozvala?" zajímala se po chvíli ticha Hermiona, když se ozvalo klepání na dveře.

,,Ne?" zamumlala zrzka a hodila po ní tázavý pohled.

Když se rudovláska neměla k tomu, aby vstala a šla otevřít dveře, tak se toho chopila Hermiona.

,,Greengrassová?" podivila se, když otevřela dveře.

,,Zdravím, Grangerová," vychrlila na ni Daphne s úsměvem. ,,Pustíš mě dovnitř?" zajímala se. Hermiona totiž stále stála uprostřed dveří, tudíž se Daphne neměla kudy procpat. ,,Jdu za Theem," dodala po chvíli.

,,Aha," zamumlala Hermiona a poodstoupila ode dveří tak, aby Daphne mohla vstoupit. Ta se stálým úsměvem na rtech vešla dovnitř.

,,Greengrassová?" podivila se Ginny, která stále seděla na pohovce.

,,Zdravím, Weasleyová," pozdravila ji Daphne. Pak se jen porozhlédla po místnosti a vydala se po schodech nahoru.

,,Stává se to běžně?" zajímala se Ginny.

,,Nevím," pokrčila rameny Hermiona. ,,Vždyť jsme tu teprve týden," připomněla jí.

,,Takže," začala po chvíli opět Hermiona. ,,Teď se můžeme vrhnou na úkoly," ušklíbla se a vydala se zpět ke křeslu, kde předtím seděla. Tam ze stolu vzala všechny sešity, papíry a brk a vydala se zpět za Ginny na pohovku, přičemž všechno položila na stůl.

Když otevřela knihu o přeměňování, - která byla úplně navrchu a Hermiona si byla jistá, že právě v ní najde odpovědi na pár otázek, u kterých si nebyla jistá odpovědí - , tak uslyšela kroky. Rychle se - stejně jako Ginny, která právě smočila brk do inkoustu - otočila.

Ze schodů se pomalou chůzí vláčela Daphne, která vypadala poněkud smutně.

,,Theo tam není?" podivila se Mia. Thea sice dnes spatřila jen ráno odcházet, a když nad tím teď tak uvažovala, tak přicházet ho sem vlastně ani neviděla. Možná se ale vrátil zrovna, když byla v knihovně, napadlo ji. Oba totiž dnes končili stejně.

,,Je," zamumlala Daphne. ,,Ale spí a nechci ho budit," vysvětlila. Stále vypadala sklesle, ačkoliv se při tom pousmála.

,,Aha," řekla Hermiona.

,,Co děláte?" zajímala se Daphne, když spatřila kupu pergamenů, sešitů, knih a učebnic na stole. Možná jí to mohlo být jasné, možná ale taky nechtěla, aby konverzace stála.

,,Já ten úkol na obranu," vyhrkla otráveně Ginny a zamávala papírem, který před chvílí vzala do ruky. Byl na něm ovšem jen nadpis. Toť vše.

,,No jo," plácla se Daphne do čela. ,,Málem bych na něj zapomněla," zasmála se. Bylo ovšem vidět, že je stále skleslá. ,,Tak já půjdu, ahoj," řekla a vydala se ke dveřím.

,,Počkej!" křikla za ní Hermiona, která v tu chvíli spíš dřív mluvila, než myslela. Daphne se zastavila těsně u dveří - už měla nataženou pravou ruku ke klice, když v tom se na podpatku své boty otočila a hodila po Hermioně tázavý pohled. ,, Jestli chceš, tak si ten úkol můžeš udělat tady," řekla a kývla hlavou ke křeslu vedle pohovky. To jediné totiž nebylo zaplněné haldou papírů. ,,Samozřejmě pokud chceš, nenutím tě," pokrčila rameny nebelvírka.

Daphne se zamyslela. ,,Vlastně bych klidně zůstala," přiznala, přičemž se její rty stočily do jakéhosi úsměvu. ,,Pokud vám to teda nevadí," začala. Hermiona jen záporně zavrtěla hlavou a stočila svůj pohled na Ginny, která měla v obličeji nečitelný výraz, zato jen pokrčila rameny.

,,Nevadí," usmála se na ni Hermiona.

,,Jen nemám brk," začala zmijozelka. ,,A ani papír."

,,Tady je toho dost," ušklíbla se na ni Ginny a kývla hlavou k přeplněnému stolu. Daphne se jen usmála a vydala se k nim.

A tak se Hermiona spřátelila s dalším studentem ze zmijozelu.
_________________________________________

Další sobota, tudíž i další kapitolu této FF!😌 Pevně doufám v to, že se Vám příběh zatím líbí!🙏🏻🖤