Dodatkový ročník

Marný pokus

,,Dobré rá - dlouhé zívnutí - ráno," vydala ze sebe Hermiona, která momentálně seděla na pohovce a čekala, až se uvolní koupelna.

,,Dobré ránko," pronesl Theo a pousmál se na ni. ,,Snad tu nečekáš moc dlouho," zajímal se a stočil na ospalou Hermionu svůj pohled. Ta si ovšem jen opět zívla a záporně zavrtěla hlavou.

,,Přišla jsem před chvilkou," řekla. Pak vstala a vydala se do již volné koupelny.

•••

,,Tak tady jsi!" To bylo to první, co černovlasý zmijozel uslyšel, když vešel do Velké síně na snídani.

,,Tak odpoledne," zamumlal směrem k Mie, která se táhla vedle něj. Jelikož dnes ani takový hlad neměl, rozhodl se na Miu počkat a do síně se vydat spolu s ní. Jak z ní již po cestě dostal: Celou noc si četla nějakou knihu, tudíž toho moc nenaspala. No a jak jistě víte, tak s ospalým člověkem se nedá nijak extra konverzovat, tudíž cesta proběhla skoro mlčky.

,,Jasně," přikývla Nebelvírka a vydala se ke stolu, odkud už na ni její rudovlasá kamarádka mávala, jako kdyby ji snad věčnost neviděla.

,,No dělej! Sedni si!" hulákal na něj Blaise, přičemž se usmíval od ucha k uchu.

,,Docela se bojím zeptat, co se stalo," přiznal a poté se posadil na volné místo mezi Pansy a Daphne, přičemž byl naproti Blaisovi.

,,Máš dneska po škole čas?!" vyhrkl čokoládový zmijozel a hodil po svém kamarádovi tázavý pohled.

Theo se musel zamyslet. Má dnes čas? Ovšemže čas má. Co když ale řekne, že ho má a Blaise na něj vybalí nějakou ptákovinu a on nebude mít kulky na to, aby ho odmítnul? Třeba jako když tenkrát všechny donutil - vlastně ani dodnes neví, jak se to Blaisovi povedlo - hrát na schovávanou po celém hradě? Co když to odkýve, a pak se zase bude muset několik hodin schovávat ve výklenku okna, dokud ho Blaise konečně nenajde.

,,Dnes po škole?" nadhodil a odmlčel se, přičemž dělal, jakože přemýšlí. ,,Ani ještě nevím, proč se ptáš?" dostal ze sebe nakonec.

,,Dneska je výběr hráčů do našeho zmijozelského týmu!"

Sakra! Jak na to mohl zapomenout? Draco mu přeci říkal hned v pondělí, že se mu povedlo zamluvit hřiště na páteční odpoledne.

,,No jo..." zamumlal. ,,Já vlastně-"

,,Nemysli si, že se z toho vykroutíš," pronesla směrem k němu přísným tónem Pansy, která dnes - stejně jako jindy - nevypadala zrovna nadšeně.

,,Už máš o složení nějakou představu?" pronesl směrem k Dracovi, přičemž si vzpomněl na to, jak byl naštvaný, když se dozvěděl, že je kapitánem a chtěl zajít za McGonagallovou, pak mu ovšem došlo, že by to mohlo sloužit jako skvělé odreagování. Teda... Ne tak úplně mu to došlo, spíš mu to takhle Theo podal a blonďák uznal, že to vlastně není zas tak špatný nápad a že to může alespoň zkusit a v nejhorším s tím prostě seknout.

,,Ani jsem nad tím vlastně moc nepřemýšlel," přiznal Draco. ,,Uvidíme," pokrčil rameny a kousl do toastu, který si před chvílí namazal.

,,Já jsem se rozhodl, že bych si chtěl své místo udržet, takže se mnou počítej," řekl Blaise.

,,My víme, zlato," zamumlala Daphne. ,,Dnes už nám to říkáš asi po osmé."

,,A chceš to slyšet i po deváté?" zajímal se s úšklebkem na rtech.

,,Ne, nechce," odpověděla místo ní Millicent. ,,Nikdo z nás nechce."

,,Fajn," zabručel otráveně Blaise a stočil svůj pohled na černovláska, který si zrovna mazal toast. ,,Tak mě napadlo," začal, přičemž měl Theo chuť se sbalit a odjet co nejdál to jen jde. ,,Když je v týmu Draco a já se tam budu opět hlásit, přičemž nepochybuji o tom, že by mě do týmu nevzali," řekl a střelil pohledem k Dracovi, avšak vzápětí ho opět střelil k Theovi. ,,Tak jsem myslel, že-"

,,Ne, děkuji," vychrlil rychle Theo a obrátil do sebe zbytek džusu, který ještě měl ve sklenici.

,,Ale no tak!" zanadával Blaise a zamračil se na svého kamaráda. ,,Proč ne?"

Theo pokrčil rameny. ,,Jsem primus a mám své povinnosti."

,,Pche," odfrkl si čoko zmijozel. ,,Vždyť děláš úplnej prd."

,,Nemůžu za to, že nás McGonagallka vůbec neúkoluje," zamumlal.

,,Tímhle by ses ale mohl zabavit," začal Blaise, Theo ovšem jen opět záporně zavrtěl hlavou.

,,Když se nudím, tak se zabavuju čtením knih, víš? To jsou takové ty věci, které mají spoustu papírových stran a jsou popsány těmi -"

,,Já vím, co jsou knihy," ohradil dotčeně Blaise. ,,Jednou jsem taky jednu četl."

Pansy - která stále seděla vedle Thea - strnula pohledem na Blaisovi. ,,A jakou, prosím tě?" zajímala se ihned. Jestli totiž bylo něco, co Blaise nesnášel, tak to bylo právě čtení.

,,Famfrpál v průběhu věků."

,,A co ses dozvěděl zajímavého?" vyzvídal vzápětí Theo.

,,Třeba jak někoho originálně požádat o ruku," řekl.

Theo se jen uchechtl. ,,Myslíš ve stylu Rudolfa Branda?" Blaise se napřed zamyslel a pak přikývl. Ostatní je jen mlčky pozorovali a čekali, až z nich vypadne něco, čemu budou i oni rozumět. ,,To ale asi nebude moc originální, když už to takhle někdo udělal, nemyslíš?" nadhodil.

,,Ne, nemyslím," pronesl velice vážně Blaise. ,,Někdo to tak sice už udělal, ale-"

,,Ale?" skočila mu do řeči Pansy, kterou vážně zajímalo, co z Blaise vypadne. Ten na ni ale jen mrknul a zakřenil se.

,,Pokud mi ovšem - má drahá -"

,,Já nejsem žádná tvá drahá," zamumlala. Přímo k smrti totiž nesnášela, když jí tak říkal.

,,No a asi ani oficiálně nebudeš, když mě to nenecháš doříct," pronesl. Pansy se rozhodla raději nic neříkat, a tak si jen hlavu opřela o ruku a čekala mlčky stejně jako ostatní. ,,Takže," zamyslel se a promnul si imaginární Brumbálovský plnovous, aby - nejspíš - navnadil tu správnou atmosféru, ,,kde jsem to skončil?" přemýšlel dál.

,,U toho, že-"

,,Nepřerušuj mě!" štěkl na Thea. ,,Já vím, kde jsem skončil!" okřikl ho a následně se opět ponořil do své role.

,,Spíš nás jen zdržuje," zašeptala Pansy směrem k Theovi, který se místo odpovědi ušklíbl.

,,Tak tedy," začal znovu Blaise a hluboce si odkašlal - až to chvíli vypadalo, že se zadusil vlastním hlenem, naštěstí to po chvíli nějak zpracoval a všechno dobře dopadlo. ,,Nikdo to ale ještě neudělal na pozemcích naší školy."

,,Takže chceš být tím prvním ty?" zajímal se Theo, přičemž Blaise opět jen přikývl. ,,Vždyť ti je teprve osmnáct, Blaisi," řekl, načež svůj pohled stočil na Pansy.

,,No právě!" vyhrkl Blaise. ,,Chtěl bych to stihnout do devatenácti," vysvětlil a poté svůj pohled stočil na Pansy

,,Na to ani nemysli," sykla směrem k němu. Ta evidentně na nějaké vdávání neměla ani pomyšlení.

,,Myslím na to právě teď," zazubil se na ni Blaise.

Ostatní - krom Blaise, Pansy a Thea - ještě nějakou chvíli čekali, jestli se jim nedostane nějakého vysvětlení. Když se ale nic nedělo, tak se v tom raději rozhodli nešťourat a každý si raději hleděl svého.

,,Přijdeš se teda alespoň podívat na dnešní trénink?" zajímal se po chvíli ticha Blaise.

,,Jo... To bych mohl," přikývl Theo.
_________________________________________

Snad se Vám dnešní kapitola líbila!🖤
Zajímavost: Rudolf Brand (z něhož si Blaise chtěl vzít příklad, co se žádání o ruku týče) byl kapitánem Harcovníků, který se proslavil tím, že po konci zápasu sesedl ze svého koštěte a požádal o ruku kapitánku soupeřem Gwendolyn Morganovou, která mu úderem svého Zametáku Pět způsobila otřes mozku🤭
Co si o tom myslíte? Líbila by se Vám taková žádost o ruku? Ještě kdybyste o ní věděli předem?🤔🤭🤣