Kapitola 7.

20 5 1
                                    

Pohled Taehyunga.

Ten psychopat někam odešel ani nevím kam a tak je šance utéct nebo se mu aspoň dobře schovat, ale to jsem radši nechtěl riskovat bůh ví co by mi pak udělal. Prozhlédl jsem se kolem sebe bylo to tu malé, ale celkem útulné.

Po chvíli přišel ten psychopat a sedl si na gauč s talířek na, kterém měl jídlo. "Co tak čumíš? Sedni si vedle mě!" Zavelel a já tak udělal. On začal jíst. Tohle mi snad dělá schválně. Já mám jako taky hlad bůh ví kdy jsem jedl naposledy. Sledoval jsem ho do té doby než se na mě podíval. "Co tak čumíš?" Zeptal se mě a já sklonil hlavu. "Mám hlad" Řekl jsem skoro neslyšně. "Hh ani nažrat mě nenecháš!" Řekl naštvaně a vstal a rozešel se směrem ke kuchyni. Já zůstal sedět na gauči ani jsem se nehl. "Tak pojď nebo míč nebude!" Zakřičel na mě a já byl hned vedle něho.

Došli jsme do kuchyně a já si sedl ke stolu. On se začal motat kolem linky. "Máš rád míchaná vajíčka?" Zeptal se mě a já hned přikývl "Ano" Odpověděl jsem. Po nějaké době mi podal talíř s jídlem a také hrnek s vodou. Hned jsem se do toho s chutí pustil a začal to rvát do sebe. "Nikdo ti to nesmí jez pomalu"
Zasmál seženu psychopat. Když jsem odjel on si vzal nádobí a hned ho šel umýt.

Chvíli bylo ticho, ale nakonec jsem ho přerušil. "Proč si mě unesl?" Zeptal jsem se ho. On se na mě otočil. Trochu mě ten pohyb vyděsil a přece i s tou maskou vypadal děsivě. "Vzal jsem si jen to co mi patří" Řekl a zase se otočil k plotně. "Ale já ti nepatřím" Odpověděl jsem mu."Ale ani patříš už hodně dlouho" Řekl a zasmál se.

Bunny Kde žijí příběhy. Začni objevovat