Bunny

Kapitola 9.

Probudil jsem se docela brzy ráno. Protáhl jsem se a podíval se kolik je hodiny. Bylo něco po páté ráno. Povzdechl jsem si a vstal jsem. Rozešel jsem se do koupelny, kde jsem si udělal ranní hygienu. Poté jsem si vzal masku a šel do kuchyně, kde jsem si udělal snídani kterou jsem následně snědl a pak si nasadil masku a vydal se do pokoje ve, kterém spí Taehyung. Zaklepal jsem na dveře, ale nic se neozvalo tak to mě ujistilo že ještě spí. Pomalu jsem odemkl zámek a otevřel dveře. Nahlédl jsem do pokoje a uviděl jsem jak Taehyung spí v rohu na zemi. Povzdechl jsem si a tak jsem k němu šel. Stčil jsem do něho aby se probudil. On se pohl a podíval se na mě. Hned sebou trhl a rychle se posadil a začal se tlačit do rohu. Musel jsem se uchechtnout. "Tak se zase uklidni jo?" Řekl jsem a sledoval ho. Nic neřekl a jen mě sledoval. "Jestli chceš snídani tak by si měl vstát" Řekl jsem a rozešel se pryč z pokoje. Zastavil jsem se před pokojem a čekal jestli půjde zamnou. Jenže nešel. "Hele jdeš nebo chceš chcípnout hlady?" Zeptal jsem se z chodby. "Nech mě být ty psychopate" Křikl na mě. Tohle mě naštvalo a tak jsem se rozešel přímo k němu. Chytil jsem ho za vlasy a zvedl mu obličej ke mě. "Tak hele chlapečku. Buď mě budeš poslouchat na slovo a nebo budeš mít peklo je ti to jasný?!" Křikl jsem po něm. On se na mě vyděšeně podíval a lehce přikývl. "To jsem rád že si rozumíme" Řekl jsem a pustil ho. "Tak vstávej a pojď" Řekl jsem a znovu se rozešel ke dveří a po očku ho sledoval jestli jde taky. Naštěstí šel. 

Došli jsme do jídelny, kde jsem mu přikázal aby si sedl ke stolu. On tak udělal a já začal dělat snídani. "Kdy mě pustíš?" Zeptal se mě najednou. Otočil jsem se na něho a byl jsem naštvaný. "Nikdy jsi můj už to pochop" Řekl jsem a otočil se zpátky k lince a pokračoval ve své činnosti. "Ale já nejsem tvůj ty psychopate!" Křikl po mě a vstal  od stolu. Hned jsem ho chytil za ruku a silně jí stiskl. "Tak hele poslouchej! nikdy se odsud nedostaneš protože já se o to postarám. Od malička patříš jen mě je ti to jasný?!" Křikl jsem po něm.