Watashi wa Shinigami desuka?

Drahá Sakuro...

  Dotkla jsem se náramku a ten přestal pulzovat a objevila se na něm malá holografická postavička. Kagami Sakura. Byla to mladá holka, která...ach, ne, se podřezala a vykrvácela. Jáj, to bude zase ironicky někdo inteligentní. Podřezala se kvůli rozpadu nějaké klučičí skupiny. Ale osobnost má normální, takže tahle holčina bohužel půjde do neb...ehm, portálu. Objevil se zelený nápis Přijato, takový, jaký dělají razítka u spisů se zločinci.
  Náramek mi napsal polohu a pak se nad ním objevila šipka. Taková, jako ta na kompasu, co ukazuje na sever, ale tahle ukazovala na mrtvolu. Tak jsem se vydala směrem po šipičce.

♠♥♣♦

  Po dlouhé cestě jsem došla pomocí šipky do nějaké školy pro zbohatlíky. No super, nestačí že se podřezala kvůli klučičí kapele, ještě je zbohatlice. Otráveně jsem si povzdechla a zamířila ke dveřím.
  Zanedlouho jsem s krvavým nosem zjistila, že to není jako ve filmech, kde neviditelní dokáží procházet zdmi a předměty. Naštěstí byla ještě doba příchodu do školy, takže jsem se narvala do úzké mezery mezi nějakými bohatými žáky.
  Wow, vevnitř to vypadalo ještě lépe než zvenčí - zlato kam se podíváte, křišťálové lustry, drahé vzacné vázy... Jako bych se ocitla na Ouranské Střední. Vsadím se, že i záchodová prkýnka tu jsou ze zlata.
  Šipička mě vedla dlouhými chodbami až na toalety. Podle zlaté sošky vedle dveří (ach, kdybych to vzala a prodala, měla bych na jídlo do konce života), která předstírala usměvavou panenku jsem odhadla, že to jsou dámské toalety. No, dává to smysl, co by asi dělala Sakura na mužských toaletach...teda, když se podřezala.
  Vešla jsem a...Páni, i záchody tu jsou pěkně drahý a vymazlený. No, kdo kdy viděl lustr na toaletách? Mé přemýšlení o damských záchodech soukromé školy přerušil vzlykot z jedné kabinky. Ostatní byly volný, takže toto je nejspíš moje mrtvolka. Opatrně jsem otevřela k mému štěstí odemčené dveře od kabinky a tam stály dvě Sakury. Dvě! Co to sakra?! Ale pak jsem si uvědomila, že jedna z nich se nehýbe, takže to je nejspíš jen mrtvola. Druhá Sakura vzlykala a zděšeně se koukala na své tělo.
  ,,Páni!" řekla jsem a Sakura si mě konečně všimla.
  ,,C-cože?" řekla pisklavým hláskem.
  ,,Co? Nic, jen že jsem měla pravdu. Vážně tu máte záchodový prkýnka ze zlata!" odpověděla jsem a neudržela v sobě smích. Sakura mě jen propalovala pohledem co-to-sakra-děláš-příšero. Za chvíli jsem popadla dech a uklidnila se, ale stejně jsem nepřemohla úsměv.
  ,,No nic. Tak pojď mrtvolko, už tě čeká...já nevím co. Prostě tě musím dostat někam jinam." Sakura měla stále ten pohled a ani se nehla.
  ,,Jáj, tak pojď, budeš mi moct vyprávět...něco z tvého života. Jo, třeba o týhle škole! A mimochodem, nevíš, jestli se sem nejde dostat na stipendium, mrtvolko?" odříkala jsem s úsměvem.
  ,,Proč mi říkáš mrtvolko?" vydechla potichu Sakura. Tentokrát jsem já na ni hodila pohled, ale tenhle říkal vážně?
  ,,Ehm, pár nápověd. Nikdo tě nevidí, jak sama vidím, umíš proplouvat zdmi, přímo před sebou máš svoji mrtvolu, trochu nám tu průzračníš a kdo si asi myslíš že jsem já? Smrtka!" vyjekla jsem nadšeně.
  ,,Tak co, růžová hlavo? Nestačí ti to?" narazila jsem na její růžovoučký vlasy.
  Odpovědí mi bylo jen zblednutí.
  ,,Jáj, tak pojď. A neboj, prý jsi nic špatnýho neudělala, ale kdyby to bylo na mě, tak bych tě hnedka za ty tvoje blbosti a urážky odrovnala. Ale nesmím, takže se nemusíš bát. Budu jen poslouchat tvůj příběh!" zakřenila jsem se.

♠♥♣♦

  Fajn, přiznávám chybu. Nikdy jsem neměla dovolit tý mrtvý holce mi něco vyprávět. Příště si musím vzít sluchátka, nebo alespoň špunty do uší.
  Už si to trádujem okolím asi půl hodiny a žádný portál, či co, nikde, jen a pouze kecy týhle nány o tý skupině, kvůli který se podřezala. To už můžu dělat psychiatra!
  Právě jsme podruhý obcházely park, když se tam něco mihlo. Prudce jsem se zastavila, ale Sakurka šla dál a povídala do vzduchu. Kami-sama, to snad není možný.
  Rychle jsem jí zastavila a ukázala na mihotavý vzduch, který měnil barvy.
  Chytla jsem ji v podpaží a odtáhla k tomu.
  ,,Tak, tady. Můžeš jít. A ne, žádný dárkový balíček na rozloučenou nedáváme...ikdyž, nějaký dýžko bys mi dát mohla." Sakura se na mě podívala jako na plíseň a s nakrčeným nosem odešla.
  Konečně jsem se uvolnila. Znova jsem se proměnila v sebe v uniformě Pokémon obchodu s normálními vlasy. Sakra, jsem na pozemcích soukromé školy, někdo mě odchytne a zavolá na policii! Rychle jsem vysprintovala, ale ještě předtím jsem zařvala do místa, kde už nestál portál: ,,Drahá Sakuro...doufám, že ten portál vede do pekla, kde shniješ, blbá mrtvolko!"

Uf^^ Schválně jsem pojmenovala mrtvolku jako Sakuru, takže jestli někdo sleduje/sledoval Naruta a nenávidíte debilitu Sakury, můžete si ji jako já představovat jako mrtvolku a pro ostatní tu je BJD doll nahoře jako vzor :D Bai, Joshanna1

V příštím díle Mia nezvládne dvě práce a ani školu...