Když jsem dotahla vše v pokoji, kam jsem chtěla, byla jsem se svým bytem spokojená. Konečně to tu vypadalo normálně. Musela jsem začít úklidem a poté to tu hned vypadalo líp, poté jsem celý byt ozdobila. Na jedné straně knihovna, vyplněná kromě knih jídlem (nebylo místo),na druhé nová lednička s jídlem a šatník. Uprostřed se skvěl stůl a vzadu byla postel s měkkou a fufatou vrstvou.
Vyčerpaně jsem na ni rovnou žuchla s balíčkem kiwi Pocky a knihou Ghostgirl: Vítejte na onom světě! Ta kniha měla zajímavý obal i název a stránky byly ze strany stříbrné - prostě kniha mých snů, ikdyž vedlejší hlavní hrdinka byla lepší než nejhlavnější (viz. obrázek).
Bohužel, ani ne po minutě se ozvalo puf a na knize seděla Necro.
,,Hééj, já to četla," řekla jsem naoko uraženě, ale nedokázala jsem skrýt úsměv. Necro se předklonila, až měla obličej tak blízko, že jsme se skoro dotýkaly nosy.
Poprvé jsem viděla zblízka Necřiny oči. Bulvy to sice byly, ale jakoby byly pouze skleněné koule naplněné černým dýmem, který se neustále převaloval. To mi hned vybavilo refrén písničky Demons od Imagine dragons.
,,Ahooooooj." řekla s trochu děsivým úsměvem a strašidelně pomalu. Potom jsme se obě rozesmály a ona konečně slezla z mojí knížky. Naštěstí to knihu nijak fyzicky neovlivnilo, ale za psychické následky neručím.
,,Hezky jsi si to tu ozdobila."
,,Díkes. A mimochodem máš megasuperultranejvícúžasné oči." obdivovala jsem její oči.
,,Vážně? Všichni se mi v podsvětí kvůli nim smáli, protože prý nic nevidím, když jsou černý. Jůj, kiwi Pocky! Můžu si dát?"
,,Jasně, ber si. No a proč tu vlastně jsi?"
,,Eee...jo, dneska budu zastupovat veřejnou poradnu pro teenagery Shinigami!
Nechce tě? Namatlej si na sebe kilo make-upu!
Rozešel se s tebou? Je to vždy jeho chyba, takže pár dní buď v depce a pak se podřízni!
Nemůžeš od tamtud něco vyndat? Zabij se ty stupidní podřazený tvore!" imitovala přeslazeným hláskem všechny poradny v časopisech a na internetu, kam psaly samé citově nakažené 12-ti leté bárbínky a při tom mávala Pocky tyčinkou jako dirigent. Obě jsme se znova válely smíchy po posteli.
,,No, co teda potřebuješ?"
,,Etooo...jo, potřebuju nějak ovlivnit, kdy se měním v Shinigami. Třeba dneska jsem se najednou proměnila při testu a kdyby si toho někdo všiml, zbytečně bych ho dostala do blázince. Teda, mě by to ani zas tolik nevadilo, ale...chápeš, ne?" zeptala jsem se. Necro přikývla.
,,Počkej, něco zkusím."
Zavřela oči a začala se soustředit. Máchala rukama, jako při tanci, ale nohy měla stále v tureckém sedu. K tomu začala mumlat něco, v čem jsem rozpoznala latinu. Najednou se kolem ní objevil kouř, který měnil barvy duhy a lehce se třpytil. Tato něco jako mlha byla velice zvláštní v souladu s Necro a jejím černobílým vzhledem. Necro vypadala velice elegantně a kouzelně, jako by naprosto změnila celou svou osobnost. Pak to ve vteřině vše zmizelo a Necro otevřela oči.
,,Co se děje?" ptala se zmateně. Uvědomila jsem si, že celou dobu mám pusu až dokořan. Rychle jsem ji rukou zavřela a trochu protřepala hlavu.
,,T-to bylo ještě lepší než tvý oči! Bylo to tak...tak...tak nádherné!" Necro se trošičku začervenala.
,,Díky. No...teďka tu máš náramek." Shinigami náramek se opravdu na mé ruce objevil a já byla stále viditelná.
,,Teďka se staneš Shinigamim vždy, když řekneš tajné heslo: Škola je ráj."
,,Proč š-" zarazila jsem se. ,,Proč to heslo je tak divný?"
,,No, je dost nepravděpodobný, aby někdo něco takového řekl, takže to neaktivuje za tebe." usmála se.
,,Jo, to je fakt. Díky!"
,,Nějaké další přání?"
,,Pokud pro mě nemáš jednorožce, tak nic."
,,Ráda jsem si popovídala. Pa!" odpufala opět Necro.
Sice to je krátká doba, ale už mi ta holka přirostla k srdci. Možná budeme v budoucnu i kamarádky. Hloubala jsem nad knihou a Pockyma o svém životě a lidmi nelidmi s ním spřízněnými.Tak...přemáhala jsem se psát další kapitolu a přestat ve čtení Spáleniště, které se mi konečně dostalo pod ruku :3 A pro lepší přehled jsem u časově oddálených částí v minulých kapitolách přidala ozdobnou mezeru pro lepší přehled, tak snad se líbí^^ odteď bude ve všech dílech
Zdravím Joshanna1V příštím díle se podruhé blýskne kosa...
ČTEŠ
Watashi wa Shinigami desuka?
RandomKdyž vás zahalí stín a temnota, a vy lapáte po dechu, který už stejně nenahmatáte, přijdu k vám a provedu vás světem vašim budoucím. A jinak: Čau! Jsem trošičku pofidérní 16-letá holka, která ani moc nezapadne do nynější společnosti barbín a frajýrk...