Jeden nekonečný příběh

Epizoda 12 : Inkvizitorka

Po několika okamžicích jsme se otočili směrem k místu, odkud šíp vyletěl.

Stála tam dívka zhruba v našem věku.

Řekla nám, že se jmenuje Kayle.

K: "Já jsem Kayle a jsem víla."

J: "A mě to docela nezajímá.."

G: "Můžeš přestat?? Právě nám možná zachránila zadky.."

O: "Děkujeme ti za pomoc.."

K: "My podsvěťani si musíme krýt záda. Teda, i když jsi kříženec."

G: "Proč mi to všichni říkáte? Fakt mi to leze na nervy."

J: "U Anděla Gabrieli , nestěžuj si."

G: "Jo jasně.."

O: "Ne ale vážně, můžete toho nechat? Jste jak manželé po 40 letech.."

J: "Meli by jsme se vrátit do institutu."

O: "Má matka ještě nenahlásila naší neschválenou misi. Máme ještě hodinu a půl."

G: "Aspoň nebudem vypadat trapně..."

J: "Prosím tě, ty už trapně vypadáš.."

G: "Můžeš přestat? Nech si to do institutu."

O: "Manželé.."

Po 43 minutách jsme dorazily do institutu.

Před 4hodinama v Institutu.

I: "To jako vážně? Kde jsou ti dva idioti?"

A: "No, v zahradě ve zbrojnici ani v knihovně nejsou. "

" skupina SMS mezi Jacem a Izabelle a Alecem a mnou"

I: Kde jste vy dva? Gabriel neodepisuje na zprávy!

J: To je u něj normální.

I: Kde jste jako??

J: No v institutu nejsme asi. Jsme na neschválený misi, ale stíháme se snad vrátit.

G: Jsme v metru.

A: Kde jste Jaci??

J: Na neschválené misi, Gabriel měl nápad, že půjde zabít Valentýna a zachrání Jocelyn..

I : Ja vás dva kretény fakt nechápu.

Konec konverzace.

O: "Ne, ale fakt by jsme se měli vrátit do institutu. "

J: "Jo však už jdeme. "

V Institutu:

Ve zbrojnici jsme si já a Jace odložili své věci a pokračovali do knihovny kde na nás čekala Madam Naxus.

MN: "Ačkoliv jsem o vaší tajné neschválené misi věděla, měla jsem docela strach. Co vás to napadlo? "

Než Madam Naxus stačila něco dalšího říci do místnosti přišla Inkvizitorka.

Imogen: "Neschválená mise a ještě takhle nebezpečná?!! Čí to byl nápad?"

J: "Můj madam inkvizitorko."

G: "Cože? Ne to teda nebyl.. Madam inkvizitorko, byl to můj nápad. Nevěřil jsem si natolik, abych to udělal sám, a tak jsem já Jaceho použil kouzlo illaonis."

Imogen: "Kouzlo přesvědčení?! Jak si se ho naučil?! Toto kouzlo je až od vyšší úrovně čarodějů a navíc tato kouzla se používat nesmí mladý muži!! "

J: "Ne, tak to...."

Imogen: "Teď mlč Jaci!"

G: "Porušil jsem pravidlo a opakovaně chodil do druhého patra této knihovny. Do zakázaného patra Hodgem."

Imogen: "To si žádá trest. Gabrieli Olivere Constantine, tvůj trest je dva dny ve městě kostí. Dokud si neuvědomíš, že pravidla a pokyny jsou důležité pro to, aby svět stínu přežil. Půjdeš dobrovolně doufám.."

G: "Násilí nebude nutné."

Nastavil jsem ruce a byli mi přiložena pouta která zabraňovala používat magii.

MN: "Imogen to není nutné snad.. "

Imogen: "Věř mi, že je."

Když jsem odešel z knihovny, tak mě jen Izabel s Alecem sledovali, jak mě odvádí.

Moc dobře jsem věděl jaké to je, když se Jace vrátil z města kostí za svou neposlušnost. Nechtěl jsem ho tomu znovu vystavit.

Opustili jsme institut portálem a objevili se ve městě kostí.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
.máte se na co těšit.