Jeden nekonečný příběh

Epizoda 13 - Valentýn

Přišel za mnou Jeden z mlčenlivých bratrů, přiblížil se mírně k mřížím a podíval se mi do očí.

Jen se na mě díval,  ale poté z ničeho nic odešel. Přišla inkvizitorka.

Imogen(I): "Co tě vedlo k tomu udělat takovou hloupost?"

G: "Chtěl jsem zastavit Valentýna."

I: "Mladý a hloupý. Stejně jako tvůj otec."

G: "Co vy o tom víte?"

I: "Řekněme, že toho o tvé rodině vím dost."

Chvíli jsem přemýšlel, co jí odpovědět. Ale něco mě nutilo být už nadále ticho.

I: "Bratři z tebe dostanou tu tvou neposlušnost. "

G: "Chtěl jsem jen pomoct."

I: "To určitě ano, jenže díky té neschválené misi Valentýn utekl."

G: "To nebylo v plánu."

I : "Jo to zřejmě nebylo, ale je šlechetné se přiznat ke svým ačkoliv nezávažným činnům."

Mezitím v Institutu:

Clary se posadila ke stolu v knihovně a prohlížela si knihu run.

Runa smrti

Runa léčení

Runa rychlosti

Runa neviditelnosti

Runa síly

Runa vidění na dálku a spousty dalších run.

Všechny tyto runy jsou pro civily smrtelné. Jejich těla na to nejsou stavěná.

Za Clary přišel i Jace.

J: "Užíváš si čtení? "

C: "Ale jo , ty runy jsou zajímavé. Nečekala bych, že se mi takhle ze dne na den změní život."

J: "Musí to být pro tebe ne úplně příjemná změna co?"

C: "To ano , vždy jsem nějak tušila, že je něco mezi nebem a zemí. Ale nikdy bych netušila, že démoni a ti kteří je loví a chrání obličeje lidí."

J: "Jo, nedokážu si představit to, jak se cítíš, ale měli by jsme oslavit tvoje narozky."

C: "A co moje narozky? Jak víš.."

Jace Clary skočil do řeči, jako to Sarah dělá mě...

J: "Slyšel jsem tvého kamaráda civila, jak se zmínil, když jsi ležela v bezvědomí."