Mafiánská láska(Bakugo×reader female)

5.část

Bakugo pov:

Koukla se na mě trochu naštvaně, ale hned začal jíst. Jedla rychle, nejspíš aby zjistila rychle co se stalo. ,,Pomalu jinak se ti uděla špatne" Poučil jsem jí a ona jenom nad tím protočila očima.

Potom co dojedla už čekala co jí řeknu. ,,Včerejšek si nepamatuješ, protože jsi se bouchla hlavou o zem. Spadla jsi k vůli tomu že......" nevěděl jsem co by jsem si měl vymyslet. Rychle jsem řek ,,Jsem tě vyděsil", ale asi tomu moc nevěřila.

,,Já se jen tak ničeho, ale neleknu" skenovala mě pohledem. ,,To jsem asi vyjímka" řekl jsem divný hlasem. Co to bylo za hlas?! Že bych flirtoval? NE! Nesmysl. Já nikoho nemám rád. Kdybych nebyl do ní zamilovaný. Povzdechl jsem si. ,,Děje se něco?" Podezdřívala mě Yuki a podívala se na mě jako když jsme se poprvé potkali. ,,N-nic...." Zakotal jsem jí odpověď a začervenal jsem se. ,,Až ti bude líp tak půjdeš fo svého pokoje" řekl jsem jí a snažil jsem se nezakoktat.

Yuki pov:

Konečně půjdu do svého pokoje a uteču, ale něco mi říká až tu zůstanu ,,Už je mi mnohem líp". Podezdřívavě si mě prohlédl. ,,Hmmmmmm fajn můžeš jít do svého pokoje" hned co to dořek jsem po něm skočila a objala ho ,,Děkuju!". On jenom zčervenal a pomalu s ode mě odtáhl. ,,J-jo a ještě ti musím objednat oblečení a higienu" řekl červený jak rajče. Radši bych aby nutrácel když uteču, ale musí to být nenápadné. ,,Jo, tak jo" usmála jsem se na něj a přestala jsem ho obímat.

Když jsme to dovibírali tak už byl čas oběda. Šla jsem s holkama uvařit udon. Vařili jsme ho, ale bez zeleniny.

Když jsme dorazili tak jsme to donesli klukům. ,,Je ti líp Yuki?" Zeptal se mě Kiri. ,,Proč by jí nemělo být líp?!" Křikl Bakugo po Kirim. ,,Hej hej pomalu snejksi" uklidňoval Denki Bakuga. ,,Buď sticha pikachu!" Křikl zase Bakugo. ,,Že by mezi vámi něco bylo??" Řekl Kiri zvědavě a koukl se na nás. ,,N-ne, nic mezi námi není" řekla jsem červená a máchala jsem před obličejem rukama. ,,Ale, ale, ale" řekla Mina flirtovacím hlasem. ,,Co je vy hňupové?!! Jeste to jídlo nebo vám vystydne!!" Řekl Bakugo rudý vzteky a růžoví jak se styděl.

Když jsme dojedli tak jsem šla do svého pokoje a za mnou šel Kiri asi aby mě zase zavřel. Vešla jsem do pokoje a Kirishima opravdu zavřel. Asi uzeču už teť. Došla jsem k tý díře a koukala na ní. ,,Ne, nic mi nechtějí udělat, možná mě pustí a kdybych utekla tak by mě asi zabili nebo už mě nepustili.

Otočila jsem se od díry dál chtěla jsem zmáčknout tlačítko abych zavolala někoho kdo by to spravil a nějak bych se vymluvula. Slyšela jsem jak se rozbylo sklo. Otočila jsem se a tam stál nějakej kluk s červeno bílými vlasy.

,,Půjdeš po dobrém nebo po zlém?" Zeptal se mě naštvaně. ,,To bych radši snědla slimáka!!" Prskla jsem na něj. ,,Fajn, řekla sis o to!!" Rozeběhl se po mě s uspávačkou. Rychle jsem se přeměnila na 2,5metrového vlka a rozeběhla jsem se taky na něj.

Začal boj. Snažila jsem se vyhýbat tý jehle a vyhýbal jsem se docela dobře. Snažila jsem se ho kousnout, ale vždy na mě použil led nebo se mě pokusil popálit.

Bakugo pov:

Flash back

Šel jsem na svůj pokoj si odpočinout. Byl jsem přecpaný tím dobrým jídlem. Docela mi to jídlo chutnalo. Došel jsem na svůj pokoj a padl do postele. Na chvilku jsem usnul.

Flash back

Sakra. Někdo vyrazil okno! Bylo to asi z Yuki pokoje. Běžel jsem rychle k Yuki pokoji.

U Yuki pokoje byla už celá parta. ,,Bakugo!!! Nejde se dostat dovnitř a Yuki s někým bojuje!!!" Křikl na mě Kirishima přes ten rámus z Yiko pokoje. Přiběhl jsem ke dveřím a svými výbuchy je odpálil.

Yuki pov:

Snažila jsem se vyhýbat těm jeho útokům a zároveň ho kousnout, ale už jsem byla vyčerpaná.

Slyšela jsem výbuch. ,,Bakugo!!" Zařval jsem na něj, ale když jsem se na Bakuga ohlédla tak mi ten zmetek píchl něco do krku. V tu chvíli jsem se proměnila zpátky na člověka, zavřela jsem oči a usnula.

Bakugo pov:

V Yuki pokoji bylo obří vlk.
,,Bakugo!!!" Volala na mě Yuki! Ona byla ten vlk. Chvilku jsem ztuhl, ale byl tam i ten zmetek Todoroki! Pýchl jí něco do krve a Yuki se proměnila zpět. Rychle jí chytil a už utíkal s ní přez město. ,,Dělejte!!! Za ním!!!" Zavelel jsem na partu.

Rychle jsme běželi za tím zmetkem, ale furt na nás střílel led. Po chvilce pronásledování už na nás začal používat oheň. To už jsme se museli zastavit. ,,Yuki!!" Řekl jsem zoufale a spadl na kolena jako poražený. ,,Bakubro..... neboj najdeme jí" řekl mi Kirishima a dal mi ruku na pravý rameno.

Když jsme došli domů tak ostatní šli spát, ale já šel do Yuki pokoje. Byl celí poničený. Proč. Proč mi jí vzal?! Měl jsem v očích poprvé v životě slzi. Otřel jsem si šli pravým rukávem od zryčka co jsem měl na sobě.

Vztal jsem z tvrdé země. Asi jsem usnul. Šel jsem do obýváku. Byl tam Denki, Kirishima a Mina. ,,Denki, mohl by ses podívat na kamery kudy šel ten zmetek půlenec?" Zeptal jsem se dokonce slušně Denkiho. ,,Není problém" odpověděl mi Denki a šel do svého pokoje. ,,Neboj Bakubro, najdeme ji" řekl mi Kirishima a dal mi ruku na rameno. Já jí jenom dal pryč z ramene a šel si udělat kafe. Moc dobře jsem se nevyspal. Když se mi kafe udělalo tak jsem si ho vzal, sedl si ke stolu a přemýšlel jak Yuki zachráním.

,,Bakugo!!! Mám ho!" Zavolal na mě pohotově Denki. Rychle jsem vztal od stolu a šel za Denkim. ,,Má ůkryt v lese za městem v té staré budově." Řekl mi Denki vítězným hlasem ,,ale to neznamená že máme hned vyhráno". Denki potom co jsem mu to řek už neměl ten výtěznej výraz. ,,Budeme, ale pracovat na tom aby to dopadlo dobře" řekl povzbudivě Kirishima.

Když jsme odešli z Denkiho pokoje tak jsem šel do Yuki pokoje aby až se vrátí tak aby tam bylo uklizeno. Trvalo mi to celí zbytek dne, ale dokázal jsem to. Už jenom objednat nové věci.

1030 slov
Doufám že jste napjatý👹. Co by jste chtěli potom až dopíšu tuto knížku? Pište návrhy💬💕.