Mafiánská láska(Bakugo×reader female)

7.část

Bakugo pov:

,,Co chceš?" Křikl jsem na něj. ,,Nechte mi tu Yuki a nezabiju vás" Ušklíbl se na mě ten parchant. ,,Tak na to zapomeň!" Křikl jsem po něj  znovu a vypálil proti němu. On, ale stihl uhnout. ,,Moc pomalí" zasmál se na mě. Vzal jsem si do jedné ruky pistoli a druhou rukou jsem používal quirk.

On se vyhýbal všem mím útokům. Denki už byl zase v normální podobě takže se zapojil, ale nemohl používat všechnu sílu, protože by trefil i nás. Všichni jsme se na něj vrhli, ale bylo to hovno platný. Zamrazil Jirou a Denkiho. Ty se sotva z toho ledu dostanou. Kiri a já jsme se na něj vrhli. Konečně jsme ho zasáhly. Spadl k zemi.

,,Pche, sice jsem vás nezastavil, ale když už jste mě porazili tak vám vezmu tu osobu pro kterou jste sem šli" řekl ten půlenej zmetek a zmáčkl nějaké tlačítko. Najednou se zavřeli ty dveře u kterých stáli předtím ty bodyguardi. Slyšel jsem vodu. Chce jí utopit!! Rychle jsem mu dal přez hubu a šel k těm železným dveřím.

Snažil jsem se je odpálit, ale bilo to hovno platný. Šel jsem k Jirou a Denkimu abych odbouchl rychle led ,,Dělejte!". Všichni až na Denkiho šli k těm dveřím a spustili svoje schopnosti. Denki tam nepomáhal protože by to s těmi dveřmi nic neudělalo a kdyby jsme ty dveře otevřeli tak by to napálil do vody kde by byla Yuki.

Šli jsme na ty dveře plnou silou, ale jenom jsme je promáčkli ,,Sakra!". Najednou jsem slyšel dupání několika osob. Najednou do místnosti přiběhla celá FBI a s ní i její šéf Deku. ,,Nechceš pomoct Kachan?" Řekl mi Deku a mrkl na mě. On jim neřekl že jsem Goldenshadow. ,,Hele víš že i docela jo Deku?" Řekl jsem mi a ukázal na dveře. ,,Vezměte Whiteblooda a jeho strážné, já si s tím ostatním poradím" křikl po nich a šel k těm dveřím. ,,Nerozbyli jsme ty dveře skoro vůbec a~" nestihl jsem to doříct protože mi do řeči skočil Kiri. ,,mohl by jsi prosím říct někomu aby odvezli Minu do nemocnice Deku?" Zeptal se Kiri ustaraně. ,,Počkej. Zavolám Uraraku, protože ona umí taky léčit" řekl Deku a hned zmáckl jakési tlačítko.

Deku se hodně změnil od školy. Je úplně jiný. ,,Kachan, potřebuji aby jsi vypálil naráz. Jasný?" Nelíbilo se mi že mi rozkazuje, ale udělám to pro Yuki ,,Fajn". ,,Tak 3...2...1... TEŤ!!". Oba dva jsme to do těch dveří napálili a ty dveře se rozletěli.

Když se ty dveře rozletěli tak na nás vytekla hromada vody, ale fakt hromada. Rychle jsem šel do místnosti. Vody tam bylo ještě až po hruď. Rychle jsem jí začal hledat. Nikde na hladině nebyla. Kurva. To znamená že je někde pod vodou. Rychle jsem se potopil a začal to prozkoumávat pod vodou. Nemohl jsem jí najít. Najednou jsem před sebou vyděl židli a na ní byl někdo připoutanej. Yuki!! Rychle jsem k ní doplaval. Voda už byla tak po kolena takže jsem tu židli postavil. Když jsem odbouchl ten provaz kterým byla přivázaná hned jsem začal kontrolovat jestli je v pohodě.

Byla v bezvědomí, ale furt žila, ale špatně dýchala. Byla i trochu pomlácená. Ten bastard. Rychle jsem jí vzal, nastoupil rychle do auta a jel do nemocnice. Tam si jí hnedka vzali na pohotovost. Jediné co jsem věděl bylo to že je něco špatně. Na její sál furt lítájí všelijaký doktoři. Hrozně jsem se o ní bál.

Najednou už tam přestali běhat. Něco se asi stalo. Šel jsem k sálu. Když jsem došel ke dveřím zrovna vycházel nějakej doktor. ,,Jak na tom je?" Zeptal jsem se ho hned jak vyšel. ,,Měla zástavu zrdce a momentálně je v kómatu z kterého ho se probudí minimálně za týden" Přejížděl si po knírku ten doktor.

,,Fajn, kde má pokoj?" Zeptal jsem se nevrle toho starouše ,,Pokoj číslo 17". ,,Dík" Bylo jediný co jsem řek a šel za Yuki. Když jsem tam došel byla napojena na několik přístrojů. Sedl jsem si na židli vedle lůžka a chytil jí za ruku. Po ruce jsem jí nějakou tu dobu hladil, než tam za mnou přišla nějaká sestřička a řekla ať jdu že už návštěvní hodiny skončili. ,,Grrr". Odešel jsem z jejího pokoje a kdo tam na mě nečekal. Deku. ,,Ahoj Kachan, jak je na tom?" Pozdravil mě Deku a optal se na Yuki. ,,Bylo jí už líp..." řekl jsem sklesle ,,probudí se z kómatu minimálně za týden.". Deku se jenom  na ně ustaraně díval.

,,Jak jde práce?"Pokusil jsem se změnit téma. ,,Heh... voprus jako vždy, hlavně nám tam děláš problémi ty!" Křikl na mě vážně, ale i se smíchem v hlase. ,,No se mnou to nebudete mít lehké" řekl jsem mu s úšklebkem.

Najednou jsem si vzpomněl na tu situaci v domě toho bastarada ,,Oni nevěděli že jsem Goldenshadow?". Koukl se na mě s prázdným pohledem. Pak jsem najednou o něj dostal ránu do hlavy. ,,Auu, ty nerde!!! Za co to bylo!?!" Popadl jsem se za hlavu a koukl na toho nerda jak se směje. ,,Za to že sis myslel že bych to na tebe naprášil" Deku tam dostal záchvat smíchu.

Když jsme odešli a chvíli si povídali tak už jsem šel domů.

Když jsem došel domů tak v obýváku seděl Kiri a Denki. Mina nejspíš musela odpočívat, no když dostala tu kulku do břicha tak se nedivím. ,,Čau Bakubro" Pozdravil mě Kiri a Denki jen kývl  na pozdrav. ,,Jak je na tom Yuki?" Poptal se statostlivě Denki. Ach jo. Proč se na to musí všichni ptát?

,,Neprobudí se dřív jak za týden" řekl jsem otráveně a šel si udělat večeři. Jenom pro sebe. Proč bych měl dělat i jim. ,,Bakubro, udělej nám taky jídlo." Řekl mi Kiri ,,Jdi si ho udělat sám Shittihair!" A už jsem byl zase nasranej. No to je super!

Time skipp 30min ---->

Donutil jsem Kirishimu aby udělal večeři i mě. Nechtělo se mu, ale věděl že bych se nasral ještě víc tak radši šel udělat. Má ze mě respekt.

Jídlo bylo dobré, ale ne jak to moje, takže jsem ho musel seřvat.

1007 slov

Doufám že furt čtete mojí knížku😡💓!! Už se blížíme ke konci☺. Asi jste si všimli že mám návrh na nový příběh dračí spásu😼. Pokuď ne tak se těšte🐉! Byla bych ráda za follow a hodnocení🤩!!