Mafiánská láska(Bakugo×reader female)

8. část

Bakugo pov:

Už je to skoro týden a furt spí. Jak jinak když mi to ten doktor řek. Achjo. Aspoň jí jdu zítra navšťívit. Nemůžu se dočkat. Každý den jí tam nosím kytky. Nevím jaký kytky má ráda tak jí tam nosím růže. Taková klasika.

Už bude skoro večeře. Hm mám docela už hlad. Rak se teda vytáhnu a uvařím těm skřetům jídlo. Takový Katsudon bych si dal.

Time skip 30min--->

Už jsem dokuchtil. Sundal jsem si svojí žůžovoučkou zástěrku a dal jídlo na stůl. ,,Hej!!! Pojdě tě se najíst vy smradi." Zavolal jsem na ně jak nějaká máma. Kdybych neměl něco mezi nohama tak bych si myslel že jsem opravdu ženská.

Hned všichni přiběhli. I Mina. Ta byla už zdravá a otravovala mě. Ten jeden pytel blech (to furt říkám ve škole😂).

Když všichni dojedli tak mi zo pochválili. ,,Nemusíte mě chválit já vím že jsem dobrej kuchař" řekl jsem jim s úšklebkem. Řekl jsem to jenom ze srandy.

Hned co jsem dojedl tak jsem se koukl na čas. Bylo 20:30. Hmmmmm docela dlouho jsme jedli. Šel jsem do pokoje abych si šel udělat higienu. Když jsem byl hotov tak jsem si šel lehnout a okamžitě jsem usnul.

Už bylo asi ráno. Dlouho se neděli žádné akce tak jsem si zvykl stávat později. Bylo 9:45. To jsem ale lenoch!! Šel jsem do kuchyně se nasnídat. Vzal jsem si jenom jogurt a sedl si ke stolu kde byl Denki, Kiri, Mina a Jiro.

Když jsem dojedl už jsem chtěl odejít, ale zastavil mě parta jestli by nemohla se mnou. ,,Fajn... ale uděláte nějakou píčovinu tak~" ,,jasný Bakubro!" Skočil mi do řeči Kiri. Pf. Co si o sobě myslí?!

Když jsme dojeli do nemocnice tak už jsme šli hned na pokoj k Yuki. Cítíl jsem se nějak divně. Myslím že to dnes nedopadne dobře.

Když jsme došli k Yuki na pokojo bylo vše v pohodě. Furt spala. Doufám že se brzy probudíš. Rád bych ti něco řek. Šel jsem k ní, dal jí ruku na ruku a dal jí pusu na čelo. Najednou začali přístroje pípat.

Ukazovali nulovej tep. To ne... Nesmíš umřít. Najednou do místnosti vběhli doktoři a vyhodili nás. Já byl hrozně nervózní. Čekali jsme tam asi 15 minut. Najednou doktoři vyšli z místnosti. Zastavil jsem zoo dědu kterého jsem se ptal minule. ,,Jak je na tom?" Zeptal jsem se ho 8 docela slušně. Chvíli neodpovídal, ale pak že sebe vydal ze sebe jenom třu slova ,,Je mi líto...".

Hned jak mi zo řek tak jsem strnul hrůzou. Parta za mnou se jenom na mě koukala. Rychle jsem vběhl do vnitř. Byla odpojená od všech přístrojů. Už tu nebyla. ,,Ne... ne, ne, ne! Yuki!! Ne prosím!! Vrať se!!" přiběhl jsem k se slzama v očích a vzal jí za ruku. ,,Chtěl jsem toho s tebou tolik zažít a ty mi tu umřeš?! Já ti to nedovolil!!"

Seděl jsem tam u ní a pomalu do vnitř přicházela parta taky se slzama v očích. ,,Bakugo... je mi to líto" řekl Denki a Kirishima. ,,Chtěl jsem s ní být na vždy... chtěl jsem jí i časem požádat o ruku... chtěl jsem s ní založit rodinu... asi mi nebyla souzená" řekl jsem chraplavím hlasem.

,,Pane, je mi líto vaší strany, ale musíte odejít... rozluštění se a prosím jděte" řekla ta sestřička a já jí ignoroval. ,,Doufám že se máď už líp má lásko..." Dal jsem jí pusu a...

569 slov

Hahaha😈👹 budu taková svině že vám to tu utnu😁, tak co? Myslíte že to dopadne dobře🤔? Nejsem si popravdě jistá😅🤫.

Tak zatím ahoj moji žralůčci👋☺🦈