Mafiánská láska(Bakugo×reader female)

2.část

Když už za chvilku měla být schůze mafiánu vydala jsem se na místo. Čekala jsem na střeše jedné z budov. Za 10min to mělo začít a nikdo nepřicházel. Vytáhla jsem mobil z kapsy abych si ještě ověřila informace. Nic se nezměnilo.

Začala jsem slyšet tiché kroky za mnou. Rychle jsem se otočila a tam stál nějakej rudovlasej kluk který měl u sebe nůž. Když jsem se na něj otočila rychle spěchal ke mně. Já, ale rychle odskočila do strany. Rychle jsem utíkala ze střechy. Dole na stála u dveří Jirou, 'věděla jsem že nebude pracovat u FBI' řekla jsem si pro sebe. Vyskočila jsem otevřeným oknem vedle dveří. Rychle jsem běžela těsnou uličkou, ale za mnou se furt hnala Jirou a ten rudovlásek. Když předemnou byl konec uličky tak jsem se na chvilku zastavila. 'Sakra slepá!' Ale přede mnou byla popelnice. ,,Už nemáš kam utéct Yuki!" Řekla Jirou s úšklebem, já ji úškleb oplatila. Skočila jsem na tu popelnici a odrazila jsem se z ní jak to jen šlo na střechu, naštěstí mi můj pokus vyšel. Běžela jsem rychle pryč, ale najednou jsem ucítila lehký štípnutí. Sáhla jsem si na krk a měla tam zabodoval uspávačku ' sakra, musím rychle utéct než to začne působit!'. Začala se mi motat hlava, ale já furt běžela, potom se mi taky začalo zatmívat před očima. Běžela jsem už pomalu. Nemohla jsem popadnout dech. Když už mě Jirou s tím klukem dohonili tak mě začaly zvedat ze země. Já jak mě zvedali tak jsem se jim rychle vyškubla, ale potom co jsem se vyškubla jsem dostala ránu do hlavy.

Probouzela jsem se, ale furt jsem měla před očima zateměno. Uslyšela jsem že někdo tu je se mnou. ,,Jak dlouho budeš ještě spát?" Řekla osoba s ptačí hlavou která byla připoutaná ke zdi. Když už jsem vydělá dobře tak jsem poznala tu osobu. Byl to můj starý kamarád ze školy. ,,Ahoj Tokoyami. Ráda tě zase vidím, ale radši bych za jiných podmínek" řekla jsem s lehkým úsměvem. Odplivla jsem z pusi krev.

Na tom tmavém místě jsme nemohli poznat ani kolik je. ,,Jak dlouho tu jsi Tokoyami?" zeptala jsem se ho když jsem si ho prohlédla. Byl pomlácený a špinavý od prachu ,,Jsem tu asi ......2 týdny...... odhadem" řekl sklesle. ,,Co po nás sakra vlastně chtějí?!" zaklela jsem, ale on jenom naklonil hlavou ,,Nevim, ale~" než to stačil doříct vešel tam ten tudovkásek. ,,Pojď, šéf tě chce vidět" řekl klidně ten rudovlasej kluk, ,,A co když nepůjdu?!" řekla jsem vyzívavě. On mě, ale jenom popadl odtáhl mě od Tokoyamiho.

Snažila jsem se abych zůstala na místě, ale nebyli to platný jenom jsem ho brzdila. Posadil mě na židli a dal mi ruce za záda. Slyšela jsem kroky jak někdo jde směrem ke mně. Přede mnou stál nějakej blonďák s rozcuvhanýma vlasama a díval se na mě jak na odpad. ,,Tak kde máte toho šéfa?! Ráda bych to už měla za sebou" řekla jsem nasraně. Vzal mě dvoumi prsty za bradu abych se mu podívala do očí ,,Já jsem ten šéf...." řekl ten blonďák s úšklebem. ,,Co po mně chcete......?!" zavrčela jsem na něj, ale on s klidným hlasem odpověděl ,,Oslovuj mě Golden shadow". Já trochu ztuhla když jsem si uvědomila že tenhle mladý kluk je nejlepším mafiánem světa.

Bakugo pov:

,,Tohle pako za tebou je Kirishima" a ukázal na to pako co ji nedovedlo chytit. ,,S Jirou už si se potkala a proto jsme věděli že tam budeš" řekl jsem s úšklebkem, ale ona neukazovala strach ani beznadějnost, ale odhodlání. ,,Odveď ji Kirishimo do pokoje pro nečekané hosty" přikázal jsem Kirishimovi, protože jsem nechtěl aby byla ve sklepě s tím papouchem. Když už s ní Kiri odcházel tak se po něm ohnala a kousla ho do ruky. 'Ten blb se nesthl zpevnit, ale proč ho jenom kousla.....?' říkal jsem si v duchu. ,,Rozvaš mě!" Řekla ta holka a Kiri ji poslechl, ale já mu dal hned facku. Asi byl v tranzu. Rychle po ní šahl a zase ji svázal, ale tentokrát šel zpevněnej.

Když už jí odvedl tak jsem přemýšlel co s ní budem dělat. Podle toho co jsem si četl ze záznamu o ní ,je docela dobrá a prožila si toho spoustu. 'Má výdrž, je docela silná co jsem slyšel od Kiriho, Jirou a Miny. Tak je docela pěkná......kurva!! Co to melu!?', ne nemůžu se zamilovat do holky která pracuje u FBI!

Yuki pov:

Když mě dovedl Kirishima do pokoje přivázal mi ruce k posteli a odešel. Rozhlížela jsem se po pokoji jestli tam není nějaké otevřené okno. Nebylo. Sedla jsem si na postel a koukla se na hodiny. Bylo 17:30. Měla jsem docela hlad. Když jsem tak půl hodiny ležela na posteli tak tam za mnou přišel Kirishima s jídlem. ,,Tady máš něco k jídlu, aby jsi nám neumřela hlady" a usmál se na mě jako by se nic nedělo. ,,Nemám hlad" odsekla jsem mu. ,,Musíš něco sníst, dělej" řekl trochu naštvaně a zmizel mu úsměv z tváře. Když jsem jenom na něj koukala tak si vzal kouše jídla a snědl ho aby mě asi ujistil že není otrávený. ,,Tak, teť už budeš jíst?" řekl a byl trochu klidnější když vyděl že jsem začala jíst, chtěl mě pohladit po hlavě, asi jako že jsem hodná že jsem ho poslechla, ale já uhla. Když jsem uhla tak jen nahlas vydechl a odešel.

Když jsem dojedla tak už bylo 18:30, nevěděla jsem co budu dělat. Tak jsem si lehla na postel a usla.

Bakugo pov:

Šel jsem zkontrolovat jestli už Yuki dojedla. Už spala a půlka jídla z talíře byla pryč. Byla roztomilá když spala. Šel jsem k ní a pohladil jí po jejích krásně vlnitých hnědých vlasech. Měla je heboučký. Jak může takhle roztomilá holka pracovat u FBI? Když jsem jí nějakou tu dobu hladil začala se usmívat. Asi se jízdál hezkej sen. Usmál jsem se na ní, vzal zbytek jídla a šel pryč z pokoje.

Yuki pov:

Zbudili mě zamykání dveří. Nejspíš tu byl Kiri aby odnesl ten talíř. 'Golden shadow mi vlastně neodpověděl na otázku proč jsem tady.' řekla jsem si pro sebe. Chvilku jsem seděla na posteli a pak se koukla na hodiny a bylo 20:35. Zdálo se mi že ten čas šel nějak rychle, ale já nemohla nic dělat, tak jsem si zase lehla a zase usla.

1050 slov
V tomhle příběhu budou delší kapitoly než v mým prvním příběhu😁. Doufám že se vám zatím knížka líbí😘.