Až ve chvíli, kdy jsme se Onyxem objevili po boku ostatních jsem si všimla, že je nám v patách i můj psí přítel. Vedle pravého oka měl krvavý šrám. Vysvětlím později, porozuměla jsem jeho myšlenkám, ale v jeho pohledu bylo něco, co mi dělalo starosti. Další jeho vyslaná myšlenka se ale snažila mě uklidnit, a tak jsem ho poslechla a věnovala pozornost naší zvláštní společnosti. Nebyly zde jen dívky na koních. Nad černovláskou a jejím vraníkem se snášel majestátní orel. Peří se mu v měsíčním světle lesklo a hlavu měl hrdě vztyčenou. Blondýnku a bělouše doprovázel gepard. Přemýšlela jsem, jestli jsem takové zvíře někdy viděla naživo. Našlapoval skoro neslyšně a jeho zářící oči byly jako žhavé uhlíky. Byl ostražitý a své parťačce věnoval absolutní pozornost a loajalitu. Bylo jasné, že byl připraven za ní kdykoliv položit život.
Posledním zvířetem, které skupinu, nebo spíše hnědovlásku a jejího mohutného koně, doprovázelo, byla kobra. V trávě skoro nebyla vidět, ale přesto budila obrovský respekt. Naskakovala mi z ní husí kůže.,,Jmenuji se Amber. Když mi bylo osmnáct, našel si mě Eaven," začala černovláska. Její kůň fungoval naprosto na myšlenku, přestože mu svaly hrály energií a touhou rozběhnout se vstříc vycházejícímu slunci. ,,našla jsem ho jako malé chlupaté ptáče u nás na zahradě. Věděla jsem, že mu musím pomoct. Vypiplala jsem ho a vychovala. Brzy se mnou začal mluvit, a i když mi to přišlo šílené, vlastně jsem věděla, že je to tak správně. Potom mi ukázal Mýtinu a prozradil mi tajemství Strážců. Brzy jsem pochopila, že jsem rozumím síle větru a umím ji ovládat. Vítr mi rozumí. A pak mě Eaven zavedl tady k Thai-Lanovi," poplácala koně po krku. ,,nikdy dřív jsem nejezdila. Ale on mě vzal na svůj hřbet a ukázal mi svět z jiného pohledu," usmála se. V tu chvíli ale její tvář zahalil stín. ,,Svoje rodiče jsem nikdy nepoznala, vychoval mě děda. Už on věřil v pouto mezi člověkem a zvířetem, věřil, že s nimi mluvím. Bohužel zemřel krátce poté, co jsem poznala Thaie," posmutněla ,,od té doby žijeme společně jen my tři. Chráníme se navzájem,".
,,Bylo mi dvacet, když jsem se seznámila s Amb. Jsem Wanessa," začala blondýnka ,,na koních jezdím od malička, pracovala jsem v pony škole. Jednoho dne se ve stáji objevila tady Antalya," propletla prsty klisninou hřívou ,,hned jsem cítila spojení. Nikdo nevěděl, kde se tam vzala. Pravděpodobně má plnokrevné předky. Je hodně rychlá, tak jako ona," ohlédla se na gepardici ,,Greta si nás našla sama. Nejdřív jsem si myslela, že nás loví, ale Antalya zachytila její myšlenky a díky ní jsme pochopily, jaký je náš úděl. Vládneme vodnímu živlu. Dokážu spustit déšť a zvednout vlny," pochlubila se Wanessa pyšně ,,sice s tím ještě zápasím, ale učím se,"
,,Dlouho jsme si myslely, že jsme jen dvě," pokračovala Amber ,,a pak se stalo něco zvláštního. Jednou přišla s Thai-Lanem i Celebre," ukázala na kobru ,,docela nás vyděsila, ale ihned nám vysvětlila, kdo je. Další dílek skládačky. Společně jsme pak našli tady Anessi," hnědovláska se nesměle usmála. Byla mi nejsympatičtější, vypadala i stejně stará jako já. Podala mi ruku.
,,Ahoj. Ještě pořád se s tím sžívám. Tady Brownies mi hodně pomáhá. Mám ho od hříběte, ale mluvit jsme spolu začali až vloni, když jsem onemocněla. Měla jsem rakovinu. Vypadaly mi všechny vlasy," řekla smutně ,,už jsem začínala myslet na to, že zemřu. Ale pak se objevily ostatní Strážkyně a Celebre. Naučila mě rozumět síle Země. A ta mě vlastně uzdravila. A znovu mi narostly vlasy," zasmála se.,,Tak teď už nás znáš. A teď je důležité, aby ses dozvěděla něco o sobě,"
Igenio zavyl a pak se svět ponořil do tmy.
ČTEŠ
Pátý element
FantasyScarlet žije celkem obyčejný život. Brzy oslaví své dvacetiny, studuje vysokou školu a stále žije se svými rodiči v malém městečku jménem Mirclas. Ovšem lidé v jejím věku se jí kdoví proč vyhýbají a tak svůj čas tráví nejraději mezi němými tvářemi...