Rodiče mi po telefonu vzkázali, že můj bratr má rakovinu a tak nemají peníze na moji školu. Můj malý bráška byl vždycky trochu nemocný, ale rakovina? Proč zrovna on? Prý se to rozšířilo, když jsem odjela, doktor říkal, že je to ze stresu kvůli odjezdu milované osoby, já tomu ale nevěřila.
Byla jsem zdrcená, tu školu jsem si oblíbila, měla jsem tu kamarády. Přece mě nemůžou zavolat domů. A za co bych se vlastně domů dostala, do Londýna mi letenky platil projekt, ale zpět bych si je musela zaplatit já, kde vezmu sto liber na letenku?
Naštěstí mi rodiče jen řekli, že si mám najít práci. Sháněla jsem ji asi dva týdny, ale našla jsem ji. Stálo mě to hodně zařizování, zvlášť pro patnáctiletou holku a ještě cizinku s pochybným původem.
V jednom zapadlém baru sháněli číšnici a tak jsem se toho chopila. Na pohovor jsem šla hned po škole, měla jsem jen džíny a tílko s pršipláštěm. Vešla jsem malými schůdky do sutérénu a následně do baru. Hned na začátku klubu si mě odchytil šéf, vysoký namakaný blondýn s takovým tím účesem "na culíček", a odvedl si mě do kanceláře na pohovor. Ptal se mě na obyčejné věci, jako proč se ucházím o tuhle práci, do kdy bych měla školu a kdy bych mohla nastoupit. Nakonec mi tu práci dal. Vyskočila jsem a s nadšením a špatnou angličtinou mu děkovala.
Tenkrát jsem nemohla tušit, kam mě to přivede a co mi to udělá. Do teď lituji, že jsem tu práci vzala, i když jsem v tom baru potkala svou první lásku a největšího hajzla pod sluncem Johanna. To Johann ze mě udělal lolitu, vlastně ne lolitu, ale obyčejnou šlapku.
Líbí? Vote nebo komentář potěší ♥♥♥
ČTEŠ
Little Lolit
FantasyLily obyčejná holka z Rumunska. Dostane nabídku studovat na prestižní škole v Londýně. Aby se na škole udržela musí si najít práci. Tato práce ji však změní život. Nebo byl její život neobyčejný už před tím, ale ona to nevěděla?
