Johann

26 1 0
                                    

Bylo ráno, po včerejším prvním dni v práci jsem se cítila unavená, ale na snídani jsem si dala kávu, bože káva je tak hnusná, hned jsem byla čilá jako rybička. Do školy z koleje autobusem a pak zas zpátky.Od pěti do jedenácti směna v práci. Takhle to bylo každý den.

Ten den, to byla jiná směna, cítila jsem to hned na začátku. Na baru, kde jsem rozlévala pití se objevil jeden pěkný kluk, představil se, jako Johann, dlouho jsme si povídali, rozumněli jsme si jako staří přátelé, ale s našimi přízvuky to bylo horší. On měl totiž taky chvílemi dost výrazný přízvuk, podle síly a vyslovnosti jsem usoudila, že německý. A sladká tečka večera byla, že mě pozval na schůzku. A už na zítra.

Johann byl vysoký blonďatý Němec s jemnými pihami pod očima a kolem nosu.  Nebyl to takový ten typ namakaného kluka, byl takový normální. Každá minuta s ním byla úžasná, to je důvod, proč jsem se do něj tak rychle zamilovala, protože mi věnoval svůj čas. Věc, kterou mi nemohli věnovat ani mý rodiče, protože vždy měli něco důležitějšího na práci. Buď se museli starat o mého nemocného bratra, nebo moje mladší sestřičky, které potřebovali neustále hlídat

Po práci mě doprovodil ke koleji, pak jsem utekla do budovy. Proběhla jsem společenskou místností, pak chodbou přímo až k mému pokoji, otevřela jsem dveře vběhla a zabouchla je. Přitiskla jsem se ke zdi a snažila se nějak rozdýchat dnešní směnu. Pak jsem si dala sprchu a šla se učit na zítřejší test z biologie.

Little LolitKde žijí příběhy. Začni objevovat