Bizarní detektivka

Sergej 2 (18.5)

"Tento dopis berte jako budoucnost. To, co jste provedli je neomluvitelné, a neodpustitelné. Všichni lidé z vaší organizace zemřou mou rukou. Nemá cenu se snažit, jakkoliv zachránit. Tento dopis jsme vám poslali abyste věděli, co se vám stane. Ať už se k vám dostaneme dříve či později, mějte tento dopis pořád na paměti." Přečetl Sergej.

"Nemyslím si, že máme dost informací." Řekla jeho paní Hern, po několikátém přečtení. "Kirin je organizace ve které většina členů nezná ty ostatní. Je nemožné pokusit se říct, za co se chtějí pomstít. Díky tobě máme už ale podezřelého."

"Ano, to máme. Jmenuje se Lejt Irly. on musel napsat ten dopis."

"Nejspíš se jedná jen o zmatení. Jak se vede té ženě, co tě zajímala?"

"To ona našla ten důkaz. Vedla si dobře, a proto jsem se jí rozhodl najmout, aby ho sledovala."

"S tvojí prací jsem zatím spokojená. Pokračuj tak dál." Řekla Hern a začala odcházet.

Sergej, ale ještě nechtěl, aby odešla.

"Žádné problémy s doručením peněz nebyly?" Zeptal se.

"Ano. Vše jí přišlo, jak jste chtěl a neví, že to je od vás. Bude to takhle i dál."

"Děkuji." Řekl Sergej a odešel uklidit záchod.

Na jeho práci jako sluhy si zvykl. Pomáhalo mu to zapomenout na to jaký kdysi byl. Dokonce se v uklízení stal tak dobrým, že občas přemýšlel, že by z toho mohl mít kariéru. Potom se ale vrátil do reality a uvědomil si situaci ve které je. Přemýšlel, v jaký moment udělal tu chybu, která ho dostala na tuhle cestu.

Po uklizení záchodu ze sebe sundal oblečení a šel se přestrojit. Podle hodin byl pan Irly Emou sledován už pět hodin.

Sergej plánoval Emu střídat každých dvanáct hodin. Doba kdy ho sledovala Ema byla během dne, a Sergej ho měl sledovat v noci. Byl jeho jediné vodítko v tomto případu. Doufal, že z něj dostane nějakou informaci. Pokud by z něj měl právě dostat nějaké vodítka, tak si byl jistý, že je dostane v noci. Ema teda byla jen taková menší jistota.

Šel se vyspat, aby měl aspoň trochu energie. Probudil ho budík, který zvonil hodinu před střídáním. Oblékl se a podíval se na své zranění. Hojilo se pěkně, i když bude trvat ještě dlouho, než se plně zahojí.

Byl už několikrát zranění. Několikrát i mnohem vážněji. Jeho tělo si prošlo spoustou úkolů a už nebylo jako dřív. Ve fyzických aktivitách by se spoustě mladým už nevyrovnal. Po obléknutí sešel schody dolů a najedl se. Nedal si nic komplikovaného, jen bílý jogurt s pečivem. Říkal si, že před prací je dobré nemít plné břicho, ale zároveň je dobré mít nějaké bílkoviny.

Po jídle odemkl skřínku v kuchyni. Vyndal z ní pistoli, nabil ji, a vzal si další dva zásobníky.

Byl víkend, pan Irly teda nebyl v práci a bylo trochu těžší ho sledovat. Ema proto u sebe měla přístroj, který ukazoval její polohu, aby jí, lépe našel. Když přišel na místo, kde mu bylo ukázáno, že se Ema nachází tak ji neviděl.

Chvíli ji hledal a byl rád. Věděl totiž, že našel správného a dočasného spojence. Ema seděla ve stejné kavárně kde se nacházel pan Irly jen pár míst od něj. Byla samozřejmě v převleku a Sergej to nakonec poznal. Nemohl se k ní ale přiblížit. Irly by si ho určitě všiml a bylo by pak těžší ho sledovat. Požádal číšníka, aby Emu informoval o jeho přítomnosti. Poté co číšník odešel Ema vyndala cigaretu a posadila se k němu

"Jsem ráda, že mě jdete vystřídat už mě bolely nohy." Řekla.

"Tak si jděte odpočinout, za dvanáct hodin vás bude potřeba znovu."