Spisy Lvího království

Útěk

,,Posel který měl dorazit tu ještě není." řekl Michael. Napadlo ho že se po něm podívá, ale věděl že by to nemuselo skončit dobře. ,,Už dorazil" řekla Klárka a chvíli po tomto prohlášení se ozvaly kroky. Otevřely se dveře a v nich otcův posel s pergamenem. V něm stálo: Synu, jsme na tom zle. Musíš se s Clarissou teleportovat co nejrychleji můžeš. Vezmi si s sebou tento list. Ale schovej si ho někam kde nebude na očích. Je to dokument že vás má přijmout císař z východu jako hosty.
Sbohem, král Eduard

  Z brány se na nádvoří nahrnula Temná vojska. Začal chaos. Vojáci Lva byli překvapení. Neměli proti Královským Ghúlům šanci. Ano, byli tam i nemrtví, ale ti byli jen tři. Boj trval sotva pár minut, protože se zbytky armády Lva okamžitě stáhli. Nickův pluk zavíral bránu za druhými hradbami, to oni měli největší ztráty. Sám Nick byl zraněný. Bodli ho do pravé ruky, ale teď k tomu, jak se to stalo. Nemrtvý šel přímo k bráně. Nick se mu postavil do cesty s taseným mečem, nemrtvý se rozmáchl svou válečnou sekyrou a ta se zasekla do země, kde ještě před chvílí stál Nick. On provedl protiúder výpadem, který se ale nevyvedl, protože nemrtvý upustil sekyru a vytáhl si kratší meč gladius. Rozmáchl se s ním a srazil se s Nickovou čepelí, létaly od nich jiskry, až se každý bál přiblížit. Nakonec se nemrtvý rozzuřil a začal používat kouzla. Jedno z nich zvedlo na zemi ležící meč a vyslalo ho přímo proti Nickovi. Krev byla i na bráně. Nick padl na kolena. Už nemohl. Před ním se tyčila postava nemrtvého s napřaženou sekyrou až nad hlavu. Chtěl seknout, ale nemohl. Něco ho drželo. Magie, kouzelník byl vysoký a stál přímo nad nemrtvým a něco mumlal. Nemrtvý začal svítit, ale opravdu zářit ze vnitř. Když kouzelník domumlal vyletělo něco z těla nemrtvého a ten se svalil na zem.

  Michael začal vytvářet, nejdřív obrys, potom vstup a nakonec východ. S tím měl ale nějaké potíže a proč nevěděl. ,,Michaeli, někdo sem jde!" ,,a tohle není člověk" vykřikla po chvíli Klárka a Michael opravdu slyšel jakési šustění. Dveře se rozlétly, panty zapraskaly a za nimi bylo vidět cosi. Mělo to hlavu podobnou arci-nemrtvému, ale tělo to mělo pokryto šupinami. Michael okamžitě vstal a tasil meč. Nestvůra ze sebe vydala jakýsi skřek a postavila se do bojového postavení, ale né do postavení s mečem, ale pro kouzelníky. Bylo to jasné. Michael na něj vyslal tlakovou vlnu, nestvůra vztyčila obranu která vlnu odvrátila do zdi a ta se rozlétla na kusy. Michael věděl, že nestvůra povede protiútok a proto okamžitě uhnul do strany, ale žádný nepřišel. Nestvůra se svalila na zem a bylo vidět, že to byla magie. Nemohl pochopit, kdo to udělal. Otočil se na Klárku a ta tam stála jak opařená. Zírala nevěřícně na své ruce a Michael hned pochopil co se stalo. V rychlosti dokončil portál a společně s Klárkou jím prošli.

 
   Císař znovu zařval na svého sluhu: ,,Ještě jednou mi budeš navrhovat pomoc pro Království Lva tak tě dám rozčtvrtit!!" ,,Ale pane máme s nimi přeci smlouvu a -" ,,a dost ven...ven a fofrem!!" Císař se svalil do křesla a teď už jen pro sebe řekl:,,Pokud jim pomůžeme, tak  Temní zaútočí i na nás" Měl z Temných strach. Hlavně teď , když jeho žena čeká dědice. Nemohl teď zahájit válku, ale mohl by třeba potajmu posílat jižním sousedům zásoby. Jedno ale bylo jasné, nemůže jim pomoci přímo.
 

  Na druhé straně portálu se rozprostíralo krásné a klidné údolí na které si Michael matně vzpomínal . Bylo to místo kde před rokem zabloudil na vyjížďce s jeho družinou. Klárka se ho zeptala: ,,Proč jsi nás neteleportoval dál než-li sem?!" odpověděl: ,,Protože se člověk může teleportovat jen tam kde už byl. Pokud budeš dělat brány na slepo, může se stát že z brány vyjdeš bez ruky, nebo s rukou místo nohy a to se nevyplatí" Klárka na sucho polkla. Tohle opravdu zažít nechce. ,,A teď půjdeme pěšky?" ,,Ano Klárko, nejde to jinak. Tedy pokud po kapsách nemáš stočtyřicet zlatých na koně" Klárka zklopila hlavu, byla rozhodnutá že další otázky klást nebude.

  Král vstal z trůnu, proti němu s stál generál Temného vojska s obrovským obouručním mečem v rukou. Sebevědomě si vykračoval k trůnu a vyzval krále ať se mu pokloní, žádná odezva. Tak tedy generál pozvedl meč a ťal jím po králi. Král uhnul a sám tasil meč, věděl že je to předem prohraný duel. Přemýšlel jak uniknout, ale dospěl k závěru že to nezvládne. Vytáhl tedy svůj krystal na řetízku, to poslední co mu zbylo po jeho milované ženě Šarlotě. Stiskl krystal, ten se rozpadl a magická energie z něj začala přímo valit proudem, nejdříve se v místnosti oteplilo a potom naráz všechna energie vybuchla.