Spisy Lvího království

Výcvik

,,ANO!!" ozvalo se ze stanu Douglase, ,,konečně se mi daří, ty protivné lidské buňky přimět ke spolupráci!" vesele pořvával. Potom si uvědomil co dělá a stišil se, ,,takže jakou stvůrou značnem?!".

,,Jak že Richard?" řekl Michael ,,vy jste ten obávaný kouzelník?" ,,a přítel tvého otce Michaeli" doplnil ho Richard s úsměvem od ucha k uchu. ,,předpokládám že vás za mnou poslal otec..." ,,ne tak to není,my máme jít do paláce samotného císaře." ,,to bude problém Michaeli, věci se trochu změnily." ,,Změnily?" řekl Michael nechápavě, ,,ano císařství vás hledá jako UPRCHLÍKY!!"

Klárka běžela lesem který se kolem ní uzavíral a smál se na ni, za ní běžely ghúlové kteří na ní pořvávaly různá nesmyslná slova. Najednou se les rozzestoupil a uprostřed něj stál generál temného vojska, který právě ťal po hlavě jejího otce. Začala ukrutně ječet.

,,Klárko vstávej" řekl Michael, Klárka se probrala hned pochopila ,,byl to je sen Klárko" opakoval se Michael. Potom Klárka všem vylíčila svůj sen a Richard řekl ,,že bys měla schopnost jasnovidectví..?" ,,dobře Klárko pokud chceš můžu tě učit" ,,ano" vykřikla Klárka, Michael se podivil ,,opravdu?" ,,ale něco to obnáší..." ,,co" ,,pokud zjistíme že nemáš dovednosti které jsou k tomu potřeba okamžitě přestaneme ano?" Klárka přikývla. ,,tak teď mne nech se ti kouknout do hlavičky" a s tě mi slovy se k ní posadil na postel a položil jí prsty na spánky.

Klárka se ocitla v prázdnu, v ničem, ale zároveň někde byla. Jako z dálky k ní doléhal Richardův hlas ,,představ si kolem sebe místnost s okny a dveřmi" hned jak tak učinila objevila se v krásně modře malované místnosti s francouzskými okny až k zemi a krásně lakovanými dvoukřídlovými dveřmi s mosaznou těžkou klikou. Všude bylo uklizeno a zdi nebyli nijak poškozené. Ze stropu vyšel velký skleněný lustr, měl vzor jakoby padajících kapek. Někdo zaťukal, koukla se kukátkem a on to Richard, otevřela a pozvala ho dál. ,,Jak se ti líbí ve tvé hlavě Klárko" a ani nečekal na odpověď ,,tato mísnot vyjadřuje tvůj charakter"

Klárka otevřela oči a ocitla se zase zpátky v Richardově doupěti. Richard seděl na posteli vedle ní a třel si spánky. Potom řekl Michaelovi ať přinese obklady s vodou. ,,Proč?" chtěla říci Klárka, ale ani neotevřela ústa a už pochopila, hned ji rozbolela hlava a byla Michaelovi hrozně vděčná za ty obklady. ,,to by pro dnešek stačilo" řekl Richard. ,,vedla sis dobře, zítra si zkusíme vybavovat vzpomínky" ,,a ta bolest to se pořád nestává" usmál se a odešel.

Triss se rozhodla že za nimi prostě pojede, takže dala vzkaz bratrovi, nasedla na koně a odjela za nimi. Cesta byla velmi nepříjemná, pořád na ní někdo civěl, pořád se k ní chovali jako by byla nežádoucí hmyz či divoká zvěř. Měla z toho špatný pocit, ale musí to vydržet. Jela až do vesnice Psovody 11 mil jižně od Radothu a tam se to stalo; hned jak tam vjela že všech domů se začaly hrnout hnusné příšery jejichž pach přípomínal moč. Semkly se kolem ní a pomalu se přibližovaly, dokud se k ní nedostaly na dosah ruky. Z vesnice se ozývaly dlouhé táhlé výkřiky které se zařezávaly do uší všem přítomným a že jich nebylo málo.

Nick se zbytky celé lví armády utíkal polem před těmi obřími plazi co je honily, celé mužstvo bylo vyčerpané a pomlácené. Nick věděl že nemají velkou šanci na úspěch, ale i tak se snažil utéci těm plazům. Utíkaly jim nad hodinu, ale i ti plazi se čtyřmi nohami vypadaly taky unaveně. Najednou jeden zastavil a mrsknul sebou na zem. Přišel k němu jejich vůdce a začal do něj kopat, aby se zvedl,ale nezvedal se, ten vůdce se rozzuřil a začal do něj hryzat a na to zareagoval jiný který zaútočil na toho vůdce a tak se rozpoutala bitva. Pro Nicka to vypadalo dobře protože se dostávali dál a dál od místa bitvy. Mužstvo se začalo radovat, ale v tom jim cestu zatarasily samurajové z Východního císařství.