Michaela vzbudil sluneční svit. Bylo časně ráno a on už byl vzhůru. ,,Takže mám čas ještě na hygienu a můžu popřemýšlet co dál. Výborně."
Byla zima. Klárka se klepala zimou, tak přes ni přehodil svůj plášť. Měl co dělat, aby se sám netřásl. Rozhodl se že se podívá kolem a při té příležitosti nechá Klárku déle spát. Vyšel, kolem se rozprostíraly louky, les a říčka, přes kterou vedl úzký most sotva pro dva lidi. ,,Magie" vykřikl z neznámého důvodu Michael a zatřásl sebou. Hlavou mu bleskla jediná myšlenka: Klárka. Co nejrychleji běžel zpět k místu kde ležela Klárka. Když doběhl uviděl tento výjev: Klárka stojí uprostřed mrtvých těl Goblinů a zírá upřeně na své ruce, které doutnají. ,,Co se stalo?" zeptal se Michael. Klárka neodpovídala. Zeptal se znovu. Teprve potom neochotně a pomalu řekla ,,Já... já nevím, vzbudil mě jeden z nich, který po pohledu na mě začal vřeštět a pobíhal kolem mne. Potom přiběhly další," Michael polkl. ,,měla jsem pocit že mi hoří ruce a instinktivně jsem je namířila na ně." A ukázala kolem sebe. ,,Potom byl slyšet jen křik těch nestvůr a všude hořelo," potom upadla do bezvědomí.Když se probudila ležela v posteli, v neznámé místnosti. Vedle ní seděla nějaká dívka která jí zrovna máčela nové obklady. ,,Kde... kde to sem?" vysoukala ze sebe po chvíli. ,,Asi třicet mil od paláce císařství" odpověděl již známý Michaelův hlas, který právě vcházel do místnosti. Klárka vstala, ale okamžitě toho za litovala, ramenem jí projela ostrá bolest. ,,Zůstaň v klidu" řekla mladá dívka sedící vedle ní, ,,ještě pořád je tvoje tělo velmi oslabené." ,,Proč?" špitla Klárka směrem k Michaelovi, ,,proč sem tak divná..?, nejdřív ve sklepení a potom na louce." Michael neodpověděl hned, až po chvíli přemýšlení řekl ,,Myslím že se ti probouzí magická síla," ,,Nečekaně..." prohlásila dívka, ,,hele Triss nech si to" Michael pokračoval ,,ale ta tvoje se probouzí s obrovským potenciálem."
Douglas společně se dvěma nemrtvýma vešel do trůního sálu. Tedy to co z něj zbylo. Všude suť, král na kousky a generál pohřben někde pod tím. ,,To zas bude vzteku..." povzdechl si Douglas když rozkázal odhrabat suť. ,,Douglesi..!" ozvalo se ze sutin, ,,proč si mne nechal čekat!" Douglas se nadechl k odpovědi, ale nedostal sek ní. Ze sutin se vyhrabala ruka, teď jsou vidět obě a nakonec se před ním tyčil ve své parádě generál. ,,P..p.pane, já se snažil, ale ti vojáci byli houževnatí a chtěl jsem taky nějaké živé na výzkum." bránil se proti jeho pohledu. ,,Jaké jsou ztráty?" ,,Čtyři ku šesti pane." vykoktal ze sebe ,,aspoň tak." řekl už trochu klidněji jeho velitel.
Císař se probudil. Bylo krásné ráno, ptáci zpívali, sluhové nebyli drzí a z kuchyně to vonělo. Když usedl ke snídani zjistil že na stole se mu leží dopis. Měl zvláštní pečeť, jezdce na koni který má místo koní hlavy, hlavu nějaké příšery. ,,Sakra," ulevil si císař. Když ho otevíral tak se mu klepaly ruce. Stálo v něm: ,,My Král Temných zemí nařizuji okamžitý útok a následné tažení proti Lvímu Království. Pokud neuposlechnete vyhlásíme vám válku. Na rozmyšlenou máte týden."
Michael se sestrou pokračovali v cestě.Cestou narazili na pár lidí, ale nic zvláštního se nestalo. Došli až k městečku Radoth které bylo známé jako město kouzelníků...
,,Hej, vy dva" volá za nimi někdo, ,,pojďte za mnou, myslím že tu pro vás není bezpečno" a tak šli, až do doupěte kouzelníka. ,,Rád vás vidím, mé jméno je Richard (čti Rikard).
![](https://img.wattpad.com/cover/40692217-288-k617954.jpg)
ČTEŠ
Spisy Lvího království
Viễn tưởngLví království si vždy žilo v souladu se sousedy. Teď si ten spor ale asi nad šálkem čaje nevyříkají, možná nad šálkem čaje a nabitou brokovnicí, ale tehdy ještě brokovnice nebyli, škoda šlo by to rychleji a bez tolika mrtvých.