Spisy Lvího království

Nabytí obávaných sil

Světlo. Tma. Nic jiného neviděla. Klárka se probudila ze snění, snění díky kterému se cítila tak jak se cítila. ,,Byl to jen sen, byl to jen sen!" opakovala si pořád a přitom se rychle začala převlékat.
Cítila se strašně, bolela ji hlava a ostatně jako vždy měla noční můry. Právě se snažila obléknout si halenku, když v tom vběhla do pokoje Triss: ,,Klárko, máme problém! " o asi 5 minut později už Klárka běžela po ulicích Radothu v doprovodu Michaela, Richarda, Triss a Laury. Dvě malé dívky byly stejně ustrašené, jako všichni ostatní. Klárka kolem sebe viděla dopadat kameny, šípy, ale i lidské obětí bojů. ,,Holky?" oslovila je Triss ,,měly by jste se držet u sebe a nepouštět se, ano?!" v odpověď jí byly jen nepřítomné pokývnutí. Ten hluk byl k nevydržení, všude samý pláč a křik, všichni se klidily pryč.

Císař se radoval jako nikdy předtím: ,,Mám dědice, je silný a zdravý!". Jeho nadšení bylo opravdu oprávněné, ten chlapec byl totiž opravdu, ale opravdu vyjímečný. Císařská armáda však jeho radost nesdílela, jelikož spousty jeho mužů padlo v nedávné bitvě, Bitvě u Trnkového lesa, tak jí říkaly vojáci a samurajové. Jeho žena byla ráda že porodila tak krásné dítě a že je její malý miláček v pořádku, také si ho pořád nechávala u sebe, aby se mu nic nestalo.

Nick seděl mlčky ve svém pokoji a přemýšlel. Přemýšlel o smrti Sona, který býval jeho přítelem. Opravdu se mu stýskalo po jeho dávném spojenci. Teď tu jen mlčky seděl a klel. Žal který pociťoval se nemohl rovnat ničemu na zemi. V tom k němu přišel jeho pobočník a oznámil mu:,,Pane, císařství odvolalo veškeré zákroky vůči Království lva. Můžem se tedy přesunout do císařství?" Tyto slova vlila novou naději do srdce Nicka. Zvedl se z křesla a přikázal:,,ať se všichni vojáci připraví na cestu, vyrážíme do císařství.

Douglas znovu seděl ve stanu zatímco jeho armáda vzala útokem městečko jménem Radoth. Bylo to malé politicky nevýznamné město, ale Douglas věděl že v tomhle městě se ukrývá obrovský zdroj magie a její energie. Také věděl že nebude lehké vyrvat toho kouzelníka ze spárů nepřátel. Hlavně věděl kde já Klárka!

Klárka se mezitím snažila spolu s ostatními dostat z města. Jediný východ byl severní branou, která byla asi 400 metrů od nich. Jediné co potřebovali bylo dostat se tam. Ale to není jen tak dostat se přes desítky ghoulů a nevím čeho všeho dostatečně rychle. ,,Musíme to vzít přes tamten dům" prohlásil Michael, jakožto "zkušený" bojovník a stratég. Dům byl velmi rozsáhlý a pravděpodobně je obsazen vší tou havětí. Nikdo nevěděl co dál, tak tam prostě vešly. Dům byl opravdu nebezpečný a z části hořel, vypadalo to že už předtím byl na pokraji rozpadu a teď k tomu ještě hořel. Naše skupina pokračovala v postupu a Michael jako klín porážel zbloudilé gobliny. ,, Ten dům je snad nekonečný" stěžoval si Michael Triss a dál se snažil najít bezpečnou cestu skrz. Trámy nad nimi praskaly, čehož si první všimnul Richard a upozornil na to své přátele ,, běžte, běžte!" křičel jinak klidný Richard a začal s vytvářením magického stropu. Už kolem něj probíhala Klárka s Larou, když v tom se strop zbortil. Jen strop samotný by Richard dosti pravděpodobně unesl, ale na strop spadla kamenná koule vystřelená z katapultu. To Richard nečekal a jeho štít se zbortil, to Richarda uvěznilo pod troskami a dost možná nadobro. A aby toho nebylo málo tak jedno z prken trefilo malou Lauru do hlavy a ona omdlela, pohotová Triss ji chytila ještě ve vzduchu a nesla ji v náručí za přeovapenou Klárkou, ta se podívala nebohé Lauře a chytila se za hlavu ,,Kláry? jsi v pohodě?" zeptala se Triss a odtažitě se na ni podívala. Toho si všiml i Michael, který byl už asi 15 metrů dál. Triss neustále odstupovala od Klárky, až se dostala k Michaelovi, jterý naopak šel blíže ke Klárce. Ta se držela za hlavu, seděla na kolenou a divoce sténala. Její pohled utkvěl pa posádce 20ti goblinů s luky, kteří si jí také všimli a začali po ní hned střílet. Svist šípů a následný žár z Klárčiných dlaní bylo to poslední co goblini zaznamenali. Poté se Klárka zmohla jen na další sténavý výkřik a už nevěděla co dělá.

Stejně jako před nějakou dobou po střetu s neznámou mutantskou armádou, i teď se probudila na lehátku v nějaké místnosti, s tou vyjímkou že tentokrát kolem sebe viděla jen Michaela a Triss. Vedle ní ležela Laura a nehýbala se. ,,Kde..kde to jsem" zeptala se třesoucím se hlasem ,,v nějaké staré chatrči poblíž hlavního města císařství Krapboru. Bylo to celkem jednoduché se sem dostat, ale uklidnit tě, to byl oříšek. Nejdříve se začal metat ohnivé koule na jakýkoli pohyb příšer a potom tě to asi přestalo bavit tak jsi prostě udělala něco na způsob ohnivé zvětšující se bariéry. Ale ani ta ti nestačila a tak jsi se vznesla do vzduchu a letěla směrem k nepřátelům. Poté jako bys z nich dotykem vysávala energii, to bylo strašidelné a k tomu jsi se fanaticky smála a měla do široka otevřené oči" dodal Michael a utřel si pot z čela. Klárka ale reagovala jinak než utřením si čela, Klárka zbledla podívala se zděšeně na Triss a omdlela. ,, To se ti teda povedlo" řekla Triss Michaelovi a s dokončením věty vlepila Michaelovi takovou facku že to trénovaného vojáka skoro i bolelo. Poté se vytratila z chatrče a zanechala tam vypravěče samotného s Klárkou.