-9-

230 19 14
                                    

Blíží se Vánoce. Což znamená: pauza v tour a návštěva Seoulu. Teda jenom na pár dní. Pak zase hezky do Ameriky. I když bych v Seoulu klidně byla i delší dobu.

Všichni už mají věci nachystané. Až na mě (samozřejmě... jako vždycky).
Běhám po pokoji jako střelená a hledám věci, které mi ještě chybí.
„Kde mám to běžové tričko?"
„Ve skříni."
„A kde je ta Lixova mikina?!"
„Na křesle."
„Bože kde mám sluchátka?"
„Na posteli."
„Ty vole kde mám tablet?!"
„Na nočním stolku a už mě neser Liv. Já si taky potřebuju ještě něco zařídit." Řekla už naštvaně Ari. Já se na ni jenom usmála a odpověděla jsem potichu „Promiň."

Najednou mi zazvonil telefon. Podívala jsem se kdo volá. Když jsem na obrazovce viděla "Drama Queen". Trochu mě to udivilo, protože mi Hyunjin nikdy nevolá. Co po mně chce? Zeptala jsem se sama sebe. „Ahoj Hyune. Co potřebuješ?" Zeptala jsem se když jsem hovor přijala. „Hele... mám problém. Nebo spíš my- nebo já- spíš on." Plácal jedno přes druhý ustaraně. Trochu mě to vyděsilo a tak jsem ze sebe hned vyhrkla „Co se stalo?!". Najednou bylo ticho.

„Felix se úplně složil. Je zavřenej v pokoji a nikoho nechce pustit dovnitř." Řekl se strachem v hlase. „ Nevím co mám dělat." Dodal potichu. „Hlavně se uklidni." Řekla jsem první věc co mě napadla, protože ani já jsem vlastně nevěděla co má udělat. S Lixem jsem od toho večera pořádně nemluvila. „Livi musíš nám pomoct."

Hyunjin
„Já- já nevím jak..." odpověděla nakonec Liv. Chápal jsem ji. Vím co se mezi nimi stalo. Lix mi všechno řekl. Posral to a teď toho kurva lituje. Jenže to neřeší úplně nejlíp.

Nakonec jsem se Livi omluvil že jsem jí otravoval a s pouhým "Uvidíme se v Seoulu" jsme hovor ukončili.

„Felixi, otevři ty zasraný dveře!" Křikl jsem po něm zoufale. Nevím čeho je schopnej a nerad bych aby si ublížil. „Prosím." Dodal jsem. Už jsem vážně nevěděl co dělat. Je to můj nejlepší kamarád a já nejsem schopnej mu pomoct.

Po dlouhém přemlouvání je konečně otevřel. „No konečně." Řekl jsem a hned na to mi Felix chytl ruku a zatáhl mě do pokoje. „Tak co se stalo?" Zeptal jsem se ustaraně. „Liv někoho má." Špitl.
Moje první myšlenka? Oj.
Nic jiného mě nenapadlo. Jenže něco jsem říct musel. Snažil jsem se něco vymyslet ale stejně jsem řekl největší sračku. „Jo? A jak to víš?" Hyunjine! Ty kryple! Nadal jsem si v duchu.

Felix mi ukázal nějakou fotku kde byla Liv a... Minjun?! Co ten tam dělá? Přemýšlel jsem. Ještě že na to nepřišel Lix. „Ten někdo je Minjun!" Vyhrkl naštvaně. Ups.. asi jsem to zakřikl.

Olivie
Sedím v autě, které nás veze na letiště a pořád přemýšlím nad Lixem. Ten telefonát od Hyuna byl divnej. Mám kvůli němu o Lixe strach. Asi bych mu měla napsat. Jenom se zeptat jak mu je. A- ne! Řekla jsem, že s Lixem končím. Takže ne.

Liv: Ahoj Lixi. Chci se jenom zeptat jestli jsi v pohodě.

Tak to teda nešlo zrovna podle plánu.

„Vystupovat," zakřičel manažer „dojeli jsme na letiště". Já si už ze zvyku nasadila sluchátka a zapnula písničky. Vzala jsem si všechny věci a vystoupila. S holkama jsme si stouply před auto a ostatní si nás začali fotit.

Na sobě mám jenom tepláky tak o tři velikosti větší, velkou mikinu a bundu. Takže outfit nic moc. Fakt doufám že toho pak bude plnej internet. Nemám ani moc dobrou náladu ale víme všichni jak to tady chodí. Usmívat se a mávat. Takže jsem se usmívala a mávala.

Na chvilku jsem se podívala na mobil, abych si mohla přepnout písničku. Hned jsem ale ruku zvedla a začala mávat. Mezitím mi v uších hrál Love Talk od WayV. Jedna z mích oblíbených, abych pravdu řekla.

Těsně před tím než jsem dala ruky dolů mi došla zpráva. Doufám že to na fotkách nepůjde vidět. Jinak mě JYP narve do klece pro křečky a pošle mě do Česka. Pomyslela jsem si.

Vyfotila se poslední fotka a už odcházíme. Samozřejmě v obklopení fanoušky. Podívala jsem se kdo mi psal a bylo to to nedopečený kuře. Felix.

Lix: jo jsem

To bylo všechno. Lixova krátká odpověď mě celkem zaskočila. Takže rozhodně v pohodě není. Yongbok mi totiž vždycky píše slohovky. Asi si s ním fakt budu muset popovídat.
Zatím jsem odpověděla pouze:

Liv: dobře, uvidime se na show.

Na to mi hodil pouze blbé zobrazeno za které bych vraždila.

„Livi dej ten telefon pryč a věnuj se na chvilku fanouškům." Špitl manažer když procházel okolo mě. Mobil jsem teda schovala a začala jsem zase mávat, usmívat se a prostě jsem se jim věnovala tak jak řekl.

Konečně jsme se dostaly do dormu. Daly jsme si věci do svých pokojů a převlékly jsme se. Já si dala jenom Calvin Klein sportovní podprsenku a na ni pletenej, černej, dírovanej svetřík, který by těsně nad prsa. K tomu černé volné kalhoty a moje nové černo-bílé Air Max.

A hurá na trénink. Jupí.

Ari: Olivie, zvedni tu svoji línou prdel a vyrážíme na trénink. Jestli jsi teda za tu dobu co se chystáš nezapomněla co to vůbec je. (¬_¬)

Livi: haha vtipny vole(╥_╥) uz pujdu

__________________________

Hello hello guyss🫶
Omlouvam se ze tak dlouho nic nevyslo. Nemela jsem tedka moc casu😭

Sorry, I f*cked up [Stray Kids]Kde žijí příběhy. Začni objevovat