Sorry, I f*cked up [Stray Kids]

-3-

Zbytek dne jsme měli zvukovku a další tyhle blbosti, který mě vůbec nebaví. Já jsem se stejně nemohla nijak extra soustředit, protože představa že takhle velký stadion zaplní jenom Stars je prostě neskutečná.

Když jsme měli všechno dozkoušené vrátili jsme se všichni zpátky na hotel. „Tak se těším na zítra." Řekla Yeong. „Já taky ale zároveň se bojím." řekla jsem a podívala se do země. „Čeho prosimtě?" Zeptala se Hana s úsměvem. „Nevím... no nic, jsem unavená. Půjdu už spát. Dobrou." Odbočila jsem od tématu a zmizela pryč co nejrychleji jsem mohla. Moc dobře vím proč se zítřku bojím.

Vešla jsem do pokoje a lehla si na postel. Vzala jsem si mobil a vytočila sestřino číslo. To divně dokonalý tele, jménem Mia, mi vždycky zvedne náladu. „Ahoj Livi." Zakřičela radostně do telefonu. „Ahoj. Jak se máš?" „Jo jde to. Akorát s mámou je to čím dál tím horší. No ale to je teď jedno. Jak se máš ty? A co děláš?" Chrlila na mě otázky. „Mám se vcelku dobře a právě jsem v Americe." „Co tam děláš?" Zeptala se zmateně. Mám takový menší pocit, že někdy zapomíná že jsem kpop idol.

„Začátek tour." „Ajo vlastně. Já úplně zapomněla. Mimochodem. Budeme s Jakem na vašem koncertu v Seoulu." „To fakt?" „Jo." „A máma...?" Zeptala jsem se sklesle. Ne, že by mě to nějak extra zajímalo. Odpověď jsem věděla předem. Ale tak proč se nezeptat ne? „Ta nechtěla. Promiň." „Za co se omlouváš... A co vlastně děláš ty?" „Ha.... Ani se neptej." „Učíš se?" „Kéžby. Jsem na svatbě." „A čí?" „Mámi." Odpověděla potišeji. Hned jak jsem to uslyšela bylo to jako by mi někdo vrazil kudlu do zad. „Oh..."  Au „Nepozvala tě? Vůbec?" „Ne." „Říkala že ti volala ale že si jí to nebrala." Řekla naštvaně. Double au! „Dovol mi se zasmát. Tak naší milované matce ode mě vzkaž, že jí teda přeju šťastný manželství a ať se má vaše rodina dobře.". Jako co si budeme. Naštvalo mě to. A to hodně.

„Livi ty taky patříš do rodiny a-" začala ale já jí skočila do řeči. „Ne. Já do ní patřila. Když byl ještě táta naživu." Dořekla jsem a nastalo hrobový ticho. „No nic. Vzkaž jí to a měj se hezky. Doufám že se brzo uvidíme." Hovor jsem típla a hodila mobilem před sebe. Narazil do zdi a myslím že si asi budu muset koupit novej. Ups.

Je toho na mě teď tolik. Už to nezvládám. Nezvládám to co se teď děje. Haha a je to tady zase. Pomyslela jsem si a bez toho aniž bych pořádně vnímala, začala jsem hledat žiletku.

Vběhla jsem do koupelny a hned po jedné šáhla... nezvládla jsem to. Opět. Tak dlouho jsem se snažila si neubližovat a to díky holkám a kamarádům a Lixovi. Ale můj pinkypromise který jsem si dala s Jiminem a ehm... Lixem, jsem porušila.

Seděla jsem v koupelně na zemi. V jedné ruce žiletku. A druhou ruku pořezanou. Začala jsem brečet nad tím co jsem právě udělala. Krev mi začala téct po ruce. Už teď jsem věděla ze jsem to posrala. Bude z toho problém.

Najednou se rozrazili dveře a tam stála Ari. Podívala se na mě a hned si ke mě klekla. „Ne, ne, ne, ne... Livi." Přiložila mi kapesník k ruce a pak mi začala utírat slzy. Obejmula mě a já jen zašeptala. „Nechtěla jsem to udělat. Nechci aby si mě takhle viděla. Omlouvám se." Začala jsem zase brečet. „Ne Livi to je dobrý. Bude to dobrý neboj." V hlase jí byla poznat mírná panika. „Proč jsi teď přišla?" Brečela jsem. „Volala mi Mia. Bála se o tebe." „Takže víš co se stalo?" Podívala jsem se na ni. „Ne nevím. Chceš o tom teď mluvit?" Zeptala se. „Klidně. Můj vztek jsem si vybila na mé ruce takže už jsem nějak tak v klidu." Odpověděla jsem a uchechtla se. Ari se znovu podívala na moji ruku a pak zase na mě. „Poslouchám..." „Máma se dneska vdává." „Cože?" Zeptala se překvapeně. Já se musela uchechtnout nad jejím výrazem. „Jo taky je to pro mě překvapení." „No ty vole." „Oficiálně mě vyhodili z rodiny. Jsem sirotek bez rodiny." Zasmála jsem se. 
„Ale ty máš rodinu. Nás." Řekla a já začala zase brečet.

Vzpamatuj se ty krávo tupá. Olivie vole! Nadávala jsem si v hlavě.
Zaslechla jsem hlasy a podívala se ke dveřím. Stál tam menší blonďáček a díval se na mě. „Livi...?"

__________________________

No tady bych dnešní kapitolu ukončila😌
Vím že je to trošku cringe a klišé ale moje momentální situace si o tohle prostě říkala. A taky se chci omluvit že tak dlouho noc nevyšlo. Ráda bych měla nějakou dobrou omluvu ale... já na tu knížku prostě zapomněla☺️😋.Takžeee bye😚