Sorry, I f*cked up [Stray Kids]

-10-

Začala hrát hudba a já se jí dočista poddala. Mé tělo se samo ladně pohybovalo to rytmu. Nevnímala jsem nic jiného. V tenhle moment jsem byla jen já a moje písnička.

Místností se rozléhala jen hudba a můj zpěv z reproduktorů, mé kroky když jsem došlápla na dřevěnou zem a můj dech který naznačoval že bych si měla dát pohov.

Když píseň skončila, zakončila jsem můj tanec s hlavou opřenou čelem o mé pokrčené kolena. Chvíli jsem jenom seděla a snažila se popadnout dech. V tom se mi po tváři skutálela první slza. Po ní další a další, a další.

Začala jsem brečet tak jak dlouho ne. Až když jsem teď sama, začínám si uvědomovat všechno co se za poslední měsíc stalo. Bylo toho vážně moc.

Najednou někdo zaklepal. Rychle jsem si začala utírat slzy. Na tomhle patře bych v tuto pozdní hodinu měla být jen já pokud vím.

„Můžu?" Zeptal se mužský hlas. Takže jsem tu nebyla sama. Supr.
„Jasně." Řekla jsem a snažila se znít v pohodě. „Co se stalo?" Zeptal se když za sebou zavřel dveře. Podívala jsem se na něj a rozbrečela se ještě víc. Hned ke mně přišel a sedl si vedle mě. „Promiň" šeptla jsem a on mě objal.

Všem bych přála tak dobrého kamaráda jako je Chan. Udělá všechno pro to aby jste byli šťastní a je mu jedno že on u toho trpí. Je to dokonalej člověk s dokonalou povahou.

Dává mi prostor abych se vybrečela takže nic neříká. Čeká až začnu sama. Do té doby mě jen svírá v objetí. „Nevím co mám dělat." Začnu „Mám pocit že jsem se zamilovala do Minjuna, což už tak je špatně protože jsem zkurvenej idol a tohle prostě nesmím, ale mám pocit že nedokážu nechat Felixe jen tak odejít." Vyhrkla jsem mu do ramene. Že má teda svaly to se musí nechat.

„Livi Felix nikam neodchází. Miluje tě víc než cokoliv na světě a i když budeš šťastná s Minjunem, on tu bude. Bude šťastný když ty budeš. A jestli miluješ Minjuna tak bys to měla zkusit. Můžu ti pomoct to krýt. Asi jsem ti teď udělal v hlavě ještě větší zmatek že?" Pousmál se.

„Děkuju Chane. Děkuju že jsi tu pro mě." Objala jsem ho ještě víc. „Vždycky budu." Řekl potichu.

„Tak a teď pojď! Chci ti něco ukázat." Zvedl se a podal mi ruku, aby mi pomohl se zvednout.

„Co mi chceš ukázat?" Zeptala jsem se když jsem si vzala všechny věci a zhasla za sebou světla. Zavřela jsem dveře a vydala se za Chanem. „Uvidíš."

Šly jsem směrem k nahrávacím místnostem. Přísahám bohu, že jestli mi ukáže nějakej novej pult nebo mikrofon, tak ho asi přetáhnu první věcí co uvidím. Takže s velkou pravděpodobností to bude ta nová věc.

Vešly jsme tam kde nahrávají oni a Chan si sedl na židli. Přihlásil se na svůj notebook a něco zadal. Pak něco pozapojoval a rozezněla se hudba. „How've you been?" Rozeznělo se studiem. Felix. Pomyslela jsem si. „Chane proč mi to po-?" „Poslouchej" přerušil mě.

„Honestly. Without you in my life. Deep inside. I've never felt alive" dozněly poslední tóny. Já brečela jak želva. Je to to nejhezčí co pro mě kdo, kdy udělal.

„Nazpíval to nedávno. Je to teda jenom zkušební verze, ale i tak si myslím že jsi to měla slyšet." Řekl když si něco psal v počítači. „Já-já nevím co říct." Šeptla jsem a utřela si slzu. Chan mi podal kapesník a odpověděl „Nemusíš nic říkat.".

Po chvilce se na mě otočil. „Jste rozhádaní jenom měsíc a dolehlo to na něho takovýhle způsobem. Miluje tě, to je fakt. Ale taky je to idot co si to posral." Řekl trochu naštvaně. „Neví že jsem ti to pustil. Rozhodně by nesouhlasil. Takže to asi ani vědět nemusí " Dodal s úsměvem.

„Děkuju Chane. Za všechno."
„Jsem tu pro tebe rád."
„Víš, já na něho asi nikdy nezapomenu, ale teď miluju Minjuna a chci to s ním zkusit. Vím že Lixovi ublížím, ale já to prostě musím alespoň zkusit. Vím, že jsem se do něj fakt zamilovala." Řekla jsem s brekem. Mlela jsem sice jedno přes druhy ale Chan mi proste rozumí. „Já vím Livi. Sice s ním máme někaké neshody ale jestli tě udělá šťastnou tak to za to stojí a já tě budu podporovat. Budu tu pro tebe jasný? Za jakékoliv situace jsem tady." Objal mě co nejvíc mohl. „Děkuju" špitla jsem.