13. Část - Jako ve snu

28 2 2
                                    

Věnováno Anně
Seděli jsme u stolu a oba jsme byli úplně zticha. Nevěděli jsme, co máme říkat. Sledovala jsem jednoho chlapce a dívku, kteří byli asi v mem veku a líbali se. Dívka měla blond vlasy, modré oci, krásné růžové šaty bez raminek a dokonale naliceny obličej. Světle růžovou rtenku, trochu napudrovany obličej a světle růžové oční stíny. Chlapec měl kastanové oci, světle hnědé vlasy a na sobě měl stejný smoking jako Daniel. Jak tak jsem na dvojici koukala, Daniel me chytil za ruku. Překvapeně jsem se na něho podívala. On se na me usmál.
,,Smím prosit?" Zeptal se.
Ani jsem si neuvědomila, ze je tu taneční parket a spousta lidi se už dala do tance. Usklibla jsem se, ale odpověděla jsem:
,,Ano, milý pane." A zasmala jsem se.
Daniel me za ruku vedl na parket. Všichni lidé na nas koukali, usmívali se a kyvali hlavou. Kdyz jsme došli, Daniel si stoupnul naproti me, pravou ruku mi dal kolem pasu a levou me uchopil za moji pravou ruku. Ja mu položila levou ruku na rameno. Daniel se usmál a začali jsme tančit. Bylo to jako ve snu. Daniel me vedl a ja položila svoji hlavu na jeho širokou hruď. Daniel si opřel hlavu o moji a tančili jsme dal. Tančili jsme hrozně dlouho. Bylo to jako ve snu.
,,Emily... budes mi scházet." Řekl.
,,Ty me taky." Odpověděla jsem.
Daniel me prohlásil po vlasech.
Asi pul hodiny jsme tančili do rytmu plouzaků a pak me Daniel chytil za ruku a řekl:
,,Pojd."
,,Kam jdeme?" Zeptala jsem se."
,,Uvidíš..."
Vyšli jsme z restaurace (Daniel už predtim zaplatil) a do auta. Daniel mi zavázal oci a asi deset minut jsme jeli. Jak jsme jeli, slyšela jsem, ze jsme vyjeli z města. Po chvilce mi Dan řekl:
,,Tak, ted opatrně výstup z auta."
Ja vystoupila. Poté mi Daniel řekl:
,,Chytnu te za ruku a povedu te."
Měla jsem totiž pořad zavazane oci. Šli jsme asi patnáct minut. Pak mi Dan řekl:
,,Sundej si to."
A ja si sundala satek, který mi zabraňoval sledovat co se cestou děje. Zatajila jsem dech.
Byli jsme na nejkrásnějším místě, jaké jsem kdy videla. Přede mnou byly vodopády, jakoby v te tmě byly fialové a přímo před nama se páslo stádo... bylich koni! Bylo tu dvanáct krásných bylich koni, kteří jen čekali, nez se na nich projedu. Daniel me opět chytil za ruku a odvedl me k jednomu z nich.
,,Emily, seznam se s Bellou."
Po usmala jsem se. Zhypnotizovana Bella pořad behala někde po městě a my tady osedlavame koně, který se jmenuje stejně jako ona.
Bella zaržála.
,,Libis se ji!" Vykřikl Daniel nadšeně.
,,Tak pojd, projedene se."
A odešel do lesa. Za chvili si přivedl koně černého jako noc.
,,Tohle je Dragon. Všichni mu tak říkáme, protože ho nedokáže zvládnout nikdo jiný nez ja. Naši mi ho dali k třináctým narozeninám.
,,Počkej. Chces rict, ze tohle vsechno ne tvoje?" Zeptala jsem se nevěřícně.
,,Noooo, patři to tatkovi, ale chodím sem ja."
Usmala jsem se a nasedla jsem s Danielovou pomoci na Bellu. On si sedl na Dragona a jeli jsme. Objeli jsme cely pozemek i s vodopadem a poté Daniel na louce rozhrnul deku a lehli jsme si na ni. Chvili jsme si povidali a pak jsem usla.
Probudil me az mamky hlas, který volal:
,,Emily, pojd, nebo ti letadlo uleti!"
A ja jsem si uvědomila, ze me Dan musel přenést domu kdyz jsem usla. A uvědomila jsem si jeste neco. Dneska odletam!

Na začátku konceKde žijí příběhy. Začni objevovat