ME WITH YOU

9.kapitola

Cameron to už začal dost přehánět. Dneska mi poslal do kanceláře květiny. Kurýr je přinesl zrovna, když jsme pracovali na nové smlouvě s Tylerem a Stevnem. Bylo to hrozně trapné.

Náš vztah se Stevnem se dost změnil. Prozradil mi, že se mu dost líbí má sekretářka a zároveň mě poprosil, zda bych nemohla zjistit jak na to s ní je. Dost mě to udivilo. Samantha je tichá, hodná holka. Nikdy bych si netipla, že bude Stevnův typ. Ale třeba Stevna alespoň zklidní.

Když jsme z práce přišla domů, čekal tam na mě vzkaz. Jako vážně Came, právě jsi mi poslal dopis s tím, zda bychom se mohli dnes sejít. Co mu mám na to říct. Přečetla jsem to nahlas Jasonovi. Byla jsem zoufalá a nevěděla jsem, co s tím mám dělat.
,,Neboj, zavolám Tylerovi a můžete dnes zase jakoby pracovat. Co ty na to?"
Nevěděla jsem,co na to mám odpovědět. Nechtělo se mi nikam jít s Cameronem, ale představa, že dnes zase strávím celé odpoledne s Tylerem, mě trošku děsila. Přece jenom je to Tyler. Čím víc času s ním strávím, tím víc se mi bude líbit. Nemůžu se zamilovat do člověka jako je Tyler.

Znám jeho minulost. Je stejný jako můj bratr. Slyšela jsem všechny ty historky, které spolu oni zažili. Nemůžu si to dovolit.

Ale neměla jsem jinou volbu. A tak jsem bratrovi řekla, že je to geniální nápad.

Jak bratr řekl, tak i vykonal. Tyler zazvonil u našeho domu a naše odpoledne mohla začít.

Nevěděli jsme, co bychom mohli podniknout. Nakonec mě kluci přemluvili na hokejový zápas. Zrovna dnes hráli naší play off.

Museli jsme se rychle sbalit a vyrazit. Před stadionem už staly fronty. Ještěže kluci měli na hokeji známí, takže nás pustili přes VIP zónu pro hráče. Sedli jsme si na nejlepší sedačky s tím nejlepší výhledem. Kluci mi koupili dres, takže jsme tam seděla uprostřed nich ve velkém dresu s číslem 47.

Že začátku mi bylo trošku trapně, pak mi ale došlo, že téměř všichni kolem nás vypadají jako šašci. Takže jsem celkem zapadla.

Zápas byl úžasný. Jason s Tylerem vedle mě jasali a poskakovali a já jsem se neváhala k nim přidat. Byl to vážně zážitek. A dokonce jsme i vyhráli.

Když jsme se vraceli chodbou zpátky k autu, na našich tvářích zářil úsměv od ucha k uchu. Dívala jsem se zrovna na Tylera a něčemu jsem se hrozně smála, náhle jsem však do někoho narazila. Vzhledla jsem a spatřila pohledného může, hokejistu s číslem 47. Takže tohle musí být Tylerův nejlepší kamarád. Ten, který nám zařídil lístky.

Usmála jsem se na něj a omluvila se mu. Úsměv mi oplatit a přátelsky se s Tylerem poplácal po zádech a s Jasonem si podal ruku.
,, Takže tohle je ta Merit, o které si mi toho spoustu......" Tyler ho rychle umlčel loktem do břicha. 47 se zasmála a podala mi ruku:,, Já jsem Jacob." Stiskla jsem mu ruku nazpátek. Málem jsem vykřikla, jak silný měl stisk.

Kluci spolu začali diskutovat o dnešním zápasu. Já jsem je však moc nevnímala. Stále jsem musela myslet na slova, které Jason nestihl doříct. S hlavou plnou myšlenek jsem se rozloučila s Jacobem a společně jsme s klukama nastoupili do auta a jeli konečně domů.

I přes to že jsem si tenhle den užila, jsem se večer moc těšila na to, až se budu moct konečně zavřít ve svém pokoji a zalézt si s Cassie do své postele. Byl to opravdu hektický den.