ME WITH YOU

2. kapitola

Sjela jsem dólů výtahem a zamířila jsem ke svému autu. Jestli jsem na něco ve svém životě byla opravdu pyšná, byla to má firma a moje autíčko. Audi A7.

Sedla jsem si na přední sedadlo. Měla bych jet do svého bytu, pomyslela jsem si. Nechtělo se mi tak. A tak jsem bezmyšlenkovitě probudila motor a zamířila do baru.

Nebyl to ledajaký bar. Byl to můj nejoblíbenější podnik tady ve městě. Z velké části ho moje firma spozorovala.

Sedla jsem si k pultu a pozdravil jsem se s barmanem. Byl to můj známý. Vysoký, snědý, hnědovlasý a modrooký a zároveň taky přítel mé tety.

Objednala jsem si nějaký drink a dala se do pití.

Už jsem v sobě měla pár skleniček, když v tom jsem ucítila, jak si ke mně někdo ze strany přisedl.

Byl to Steven. Hned, jak si mě všiml, dal se se mnou do řeči. Musím uznat, že je taky dost sexy. Blonďák, modrooký, vysoký a podle toho, jak je mu jeho sako obtáhlé, taky do svalnatý.

Nevím, jak se to stalo, ale následující tři hodiny jsem strávila povídání si se Stevem. Přesto mi to tak nepřišlo. Měli jsem si toho tolik, co říci. Cítila jsem se s ním uvolněně a spokojeně. Veškerý stres ze mě jakoby odpadl. Bylo to moc příjemné.

Když už bylo opravdu hodně pozdě, nabídl se, že mě vyprovodí ke mně domů. Celou cestu, která nám zabrala zhruba 20 minut, jsme se neustále něčemu smáli.

Přišli jsme před můj dům. Už odmala jsem chtěla přestat být závislá na svých rodičích, a tak jsem si, co nejdříve, pořídila svůj vlastní dům, založila si firmu, která teď zaměstnává přibližně 300 zaměstnanců, právníků té nejlepší kvality, a koupila si psa. Cassie.

Hned jakmile jsme se objevili u brány, začala radostně vrtět ocasem a pobíhat kolem plotu.

,, Nemám klíče!" zaklela jsem. Zkusila jsem zazvonit. Během minuty se brána začala otevírat a ve dveřích mého domu se objevil můj starší bratr.

Steven se nejistě kouknul na mého bratra a poté přesměroval svůj pohled na mě. Chtěla jsem mu představit svého bratra, ale bratr byl zase rychlejší. Dali se do řeči. Pozvala jsem ho dál.

Sedli jsme si ke stolu a další půl hodinu jsme si povídali. Hlasitě jsem zívla a omluvila jsem se, že už si půjdu lehnout.

Steven tam ještě zůstal s mým bratrem a podle hlasu, co jsem slyšela, když jsem usinala, si tam povídali ještě hodně dlouho.

Nedivím se, že si spolu sedli. Můj bratr mi byl hodně podobný. Vysoký, hnědovlasý, hnědé oči, snědá pleť, dokonalý úsměv a elegantní vystupování. Právě si hledal byt, a tak jsem mu nabídla volné místo ve svém domě. Už u mě bydlí dva měsíce. Už jsem si celkem zvykla.

Zavřela jsem oči a usnula jsem úplným vyčerpání.