Nesnáším středu. Vždy přijdu domů z práce úplně vyřízena. Dnešek nebyl výjimkou.
Otevřela jsem dveře a v tu ránu mě Cassie málem shodila, jak na mě skočila. Vrtěla ocasem a bylo na ní znát, že mě ráda vidí. Objala jsem ji a zabořila jsem svojí hlavu do její teplé srsti. Bylo to uklidňující.
Vešla jsem do domu a ucítila jsem přímo božskou vůni. Že by Jason vařil. Za tu dobu, co u mě bydlí, uvařil mj jidlo tak dvakrát. Upřímně moc jist se to nedalo. Ale tohle sakra vážně vonělo.
Vběhla jsem do kuchyně, nekoukla jsem se ani na Jasona, který ke mně byl otočený zády, běžela jsem přímo k talíři těstovin, který byl položen na stole.
Hned jsem si nabrala na vidličku a zkusila jsem, zda to bude chutnat stejně tak božsky jako to bylo cítit. Ano. Zasténala jsem. Bylo to skutečně výborný.
,,Jasone, kde ses naučil tak dobře vařit?" zeptala jsem se Jasona s pohledem stále soustředěným na můj talíř těstovin.
,, Od babičky, bohužel nejsem Jason," vzhlédla jsem vylekaně na Tylera. Co ten tu dělá.Ve dveří se objevil Jason.
,,Ahoj Mer, tak co jak bylo v práci," zeptal se mě Jason s úsměvem na rtech.
Usmála jsem se na něho zpátky.
,,Šlo to, ale tyhle špagety jsem fakt potřebovala. "
,,Já jsem říkal Tylerovi, že ti ty špagety budou chutnat a on se tak bál, že ne,"
odvětil Jason a šel si nabrat svůj talíř.Stejně tak udělal Tyler a oba si přisedli ke stolu. Mlčky jsem snědli naše plné talíře. Já jsem si šla i přidat. No jo, miluju italské jídlo. Jestli kdy budu s někým chodit, musí umět vařit!
Umyla jsem nádobí a udělala jsem popcorn, protože jsme se rozhodli, že se podíváme zase na nějaký film.
Sedli jsme si na gauč. Tentokrát jsem si dávala velký pozor na to, abych si sedla co nejdál od Tylera. Myslím, že si toho všiml, protože mu trošku zacukaly koutky úst. A co jako.
,,Kde je vlastně Steven?" zeptala jsem se kluků a při tom jsem se dívala na Tylera, jak bude reagovat. Mírně zatnul zuby. Možná. Nevím, byl to jen velmi krátký okamžik, takže si nejsem úplně jistá.
,, Ani nevím, asi v baru. Chodí tam dost často balit holky." Dobře, Tyler mi to teď vrátil.Crrrrrr. Zazvonil zvonek. Jason se ozval, že tam zaběhne. S Tylerem jsme se na sebe podívali pohledem, který vyjadřoval: někoho čekáme. Dnes je středa. Pokud vím, na kafe chodíme s Bess v úterý a ve čtvrtek. Pošta to taky nemůže být, protože už je relativně pozdě. Přece jenom už je půl deváté.
,,Mer je tu Came!" řekl mi Jason otráveným hlasem. Jason Camerona moc rád nemá. Je to oboustranné. Udiveně jsem se na něho koukla a šla s ním ke dveřím. Opravdu stal před našimi dveřmi Cameron. Byl hezký, slušelo mu to, ale nikdy mezi námi nebylo nic víc než jen přátelství. Mně to takhle vyhovovalo. On chtěl něco víc. Někdy mi ho bylo líto, ale ve chvíli, jako je třeba teď, mě to dost štvalo.
,,Ahoj Mer, nechtěla bys se mnou jít do baru, jako minule?"
Nestačila jsem mu ani odpovědět, když se ve dveřích, hned vedle Jasona objevil i Tyler.
,,Co ten tu dělá!" obrátil se na mě s naštvaným výrazem Cameron.
,,Pracuju, děláme na nové smlouvě," odpověděl mu Tyler. Jason i já jsme na něj chvilku nechápavě koukali, ale pak nám to došlo. Přikývli jsme.
,,Ale Mer nikdy nepracuje doma," odvětil mu na to Cameron.
,,Vše je jednou poprvé," odpověděl mu zase Tyler. Poznala jsem na Cameronovi, že se v něm bouří adrenalin, a tak jsem tuhle slovní hádku ukončila.
,, Promiň, Camerone, dnes nemůžu. Třeba někdy jindy?" Cameron přikývl,ještě jednou si naštvaně změřil Tylera pohledem a pak mi dal pusu na tvář a odešel. Uff,, Tak co, jdeme pracovat?" zeptal se nás se smíchem na tváři Jason.
ČTEŠ
ME WITH YOU
Storie d'amoreVždy byla solitér. Sama si vybudovala firmu. Sama se o sebe dokázala postarat. Nikdy by nevěřila, že přijde někdo, komu by dovolila nahlédnout do svého srdce. Dokáže natolik změnit svoji povahu?? Dokáže se spoléhat na někoho jiného než jenom na sebe...