ME WITH YOU

17.kapitola

Byla nervózní. Poznal jsem to nejen z toho, jak se mi nedokázala podívat do očí, ale i z toho, jak si nervózně kousala spodní ret. Tak strašně jsem toužil se jí dotknout. Políbit ji. Obejmout a už nikdy nepustit.

Na tom večírku jsem si to podělal. Nesnáším se za to. Musím jít to vysvětlit. Musím to všechno urovnat. Už nechci dál čekat.

Zabočil jsem na odbočce doprava. Původně jsem chtěl vzít Mer někam do města na jídlo, ale myslím, že tohle ocení více. A proto jsem autem zajel do našeho lesa, akorát z druhé strany. Zastavil jsem na malém parkovišti. Svůj pohled jsem upřel na Mer. Dívala se na mě s otevřenou pusou. Tohle asi nečekala. Lehce jsem se uchechtl. Tak strašně jí to seklo. Bože ta holka mě má v hrsti.

Pohled Merit

Cože? Zastavili jsme u našeho lesa. Toho lesa, kde jsme se spolu potřetí potkali. On si to pamatuje??

Vystoupili jsme z auta a vyrazili jsme po úzké pěšině. Nikdo nic neříkal, občas jsme se dotkli rukama, a nebo o sebe zavadili boky. Nic víc.

Bylo to uklidňující. Procházet se lesem v přítomnosti Tylera. Nachvilku jsem i zapomněla, že jsem na něho naštvaná a že mi hrozně ublížil.

Po asi deseti minutách jsme došli na mýtinku. Stála tam lavička. Tyler si na ni sedl. Zpočátku jsem trošku váhala, zda si mám k němu přisednout, ale nakonec jsem se i já na ni posadila.

Tyler se pousmál. Trošku jsem se na něj zamračila a pak ho pohledem pobídla, aby něco řekl.
,,Slíbíš mi, že si necháš celý příběh vyslechnout. "
Přikývla jsem.
,, A slíbiš, že mě nebudeš přerušovat?"
Opět jsem přikývla. Byl dost nervózní. Nechtěla jsem mu to stěžovat, ale zároveň jsem chtěla, aby si to pořádně vyžral. Ani jsem vlastně nevěděla, co bych si přála, aby mi řekl. Přála jsem si, aby se to nikdy nestalo, abych ho nikdy neviděla líbat se s nějakou cizí ženskou, ale stalo se a já ten výjev mám pořád před očima. Ten bolestivý obraz se mi pořád připomíná.

Chtělo se mi i trošku brečet. Nechtěla jsem slyšet žádné lži, ale zároveň jsem byla zvědavá, co on na to řekne. Svůj pohled jsem mu tedy upřela do jeho očí a on spustil.

Pohled Tylera

Všechno jsem jí to řekl. Potily se mi dlaně a celou dobu jsem zadržoval dech. Pohledem jsem zalétl k ní. Celou dobu na mě upřeně koukala a nespustila ze mě své dokonalé oříškové oči.

Hrozně jsem se bál, jak na to bude reagovat.

Neříkala nic, a tak jsem se odvážil říct něco, co jsem jí chtěl říct už hodně dlouho.

,,Nechtěl jsem ji políbit. Jediný člověk, kterého bych chtěl líbat, jsi ty. Sakra Merit, už od našeho prvního setkání nesním o ničem jiném. Jsi to ty, kdo se mi dostal pod kůži. Já vážně nevím, co mám dělat....."

Nestihl jsem dokončit větu, protože Merit nedovolila mým rtům pokračovat dál v mluvení. Místo toho si mě přitáhla do polibku.

Nejdřív byl nesmělý, protože jsem byl tak překvapen, že jsem málem zapomněl, jak se líbá. Hned jsem si ji přitáhl a naše rty ještě víc přitiskl k sobě. Měl jsem pocit, že naše rty do sebe přesně zapadají. Cítil jsem se úžasně a zároveň hrozně, protože jen při pomyšlení, že by tohle mělo skončit, mi bylo do breku. Bože jak já ji miluju.

Pohled Merit

Bože, co jsem to udělala. Já ho políbila?  Ale byl to on, kdo mi polibek vrátil.

Byl to úžasný pocit. Nikdy jsem nevěděla,že budu po někom tak hrozně toužit jako po Tylerovi. Když si mě přitáhl k sobě, měla jsem pocit, jako by mi explodovalo břicho.