#16 Touha

156 16 6
                                    

Když spatřil jsem úsměv tvůj,
navždy to změnilo život můj,
tvůj portrét uvízl mi v hlavě,
svět od té doby nevidím tmavě.

Vždy se na mě mile směješ,
a trošku se lehce chvěješ,
nevím jak bych ti to říci měl,
bojím se že strašně bych zněl.

Něčí radu bych teď potřeboval,
abych zbytečně nic nesliboval,
ty na mě však stále mrkáš,
a polívku k večeří teď srkáš.

Neptej se mě co v plánu mám,
snad nemyslíš si že se vzdám,
možná že mám v hlavě zmatek,
já však nejsem žádný spratek.

BásničkyKde žijí příběhy. Začni objevovat