Kik messenger 3 [Harry Styles]

4. Část

Jen tak jsme seděli na lavičce a povídali jsme si. Nějak tak o všem možném, když v tom jsme se oba dva dostali k zachraničnímu tématu.

,,Tak co? Poletíme?" Zeptal se a já jsem na něj otočila svůj pohled a povzdychla jsem si. ,,Vždyť já ani nevím jestli mě pustí." Řekla jsem zmateně a zakroutila hlavou. ,,Tak když jim řekneš, že pojedeme kempovat do Irska, Skotska? Je jedno kam. Jen řekni, že pojede i můj opatrovník."

,,Tvůj co?" Zeptala jsem se. ,,Je mi sedmnáct, nemůžu pořád bydlet sám." Vysvětlil mi a já jsem kývla. ,,Takže nakonec někoho máš."

,,Plus, mínus." Odpověděl mi a zvedl se. ,,Pojď, jdem se zeptat tvých rodičů."

Nakonec jsem usoudila, že nápad to byl vlastně dobrý. Jenom mi něco nedávalo smysl.

Přiletíme tam, najdeme ho. A co bude dál? Nejspíš jedno velký nic.

Tak aspoň to bude dovolená, když to nevyjde, hlavně myslet pozitivně.

Když jsme šli zjistila jsem, že Isaac hraje za školní fotbalový tým, slíbila jsem mu že v pondělí se přijdu podívat na tréning.

Vážně jsem to řekla?

Konečně jsme odemykali dveře od mého domu a vešli jsme dovnitř. ,,Jsem doma." Zakřičela jsem na celý dům a sundala jsem si bundu, kterou jsem si pověsila na háček. Isaac udělal téměř to samé. Slyšela jsem kroky a před námi se objevil můj otec. ,,Isaacu!" Přivítal ho téměř jako vlastního syna. ,,Zdravím vás oba." Řekl a lehce se protáhl. ,,Zrovna děláme večeři a jestli chceš tak můžeš zůstat."

,,Rád." Řekl a já jsem obešla tátu a šla jsem do kuchyně. ,,Ahoj." Pozdravila jsem svojí mamku s úsměvem a ona mi pozdrav vrátila. ,,Přišel i Isaac." Informovala jsem ji a podívala jsem se do trouby, kde se pekly hranolky.

,,Slyšela jsem, tak se posaď." Zasmála se na mě a já jsem se posadila ke stolu. Po chvilce přišel i táta a za ním Isaac,který si sedl vedle mě.

,,Co je vůbec k večeři?" Zeptal se Isaac a matka se smíchem odpověděla. ,,Steak a hranolky." Řekla mu a vyndavala hranolky. ,,To zní lahodně." Přidal se do konverzace táta a všichni jsme se zasmáli.

Po chvilce matka rozdala všem talíře a s otcem se posadili naproti nám.

Začali jsme jíst a u toho po chvilce i povídat. ,,Isaacu, co vlastně děláš za sport?" Zeptal se ho táta a on si dal do pusy hranolku, kterou začal kousat. ,,Fotbal." Zasmál se a podíval se na oba moje rodiče. ,,Fotbalista, jak často máš tréningy?" Zeptala se ho máma a on se na chvíli zamyslel. ,,Každý den kromě středy." Oba rodiče kývli a já jsem se napila vody ve skleničce. ,,Kde jste byli?" Zeptala se nás moje matka a my s Isaacem jsme se na sebe otočili. ,,V parku." Řekla jsem a trochu jsem se ušklíbla. A teď mi došlo proč tu vlastně jsme. Stiskla jsem vidličku v ruce a nadechla jsem se. ,,Isaac pojede se svým opatrovníkem kempovat do Irska." Řekla jsem jim a v duchu jsem se modlila ať to vyjde. ,,Kam?" Zeptal se otec a Isaac ihned odpověděl. ,,Do Maya." Řekl jim a oni kývli. ,,No a já jestli bych mohla jet s ním a jeho opatrovníkem." Mlela jsem páté přes deváté a oni se na sebe trochu pochybně podívali. ,,Prosím." Řekla jsem a na chvilku jsem zavřela oči. ,,Kdy a na jak dlouho?" Zeptala se matka a slova se ujmul Isaac. ,,No za týden a nejspíš na dva týdny."

,,Ještě si o tom promluvíme." Řekla matka a já jsem se znova nadechla. ,,Skvělý." Řekla jsem a všichni jsme začali znova jíst a povídat si.

Když jsme všichni dojedli , zvedla jsem se od stolu a nádobí všech jsem dala do dřezu. ,,Slečno Oro.." Začal Isaac, ale matka ho přerušila. ,,Říkej mi Kin." Zasmála se na něj a on se usmál. ,,Kim?" Zeptal se.

,,Ne." Řekla se smíchem. ,,Kin." Opravila ho. ,,Já jsem Yukihisa." Podal mu otec ruku a Isaac se na něj díval trochu divně. ,,Jak?" Zeptal se a já jsem se na oba dívala nechápavě. ,,Dělám si srandu, jsem Chris, jsem brit, ale rodiče jsou z Japonska." Vysvětlil mu a všichni jsme se zasmáli.

Další chvíli jsme si povídali a já jsem se zvedla z gauče na kterém jsme seděli. ,,Jdeme na zahradu." Zavelela jsem a svůj krok jsem namířila ke skleněným bílým dveřím. Svoje vlasy, které jsem doteď měla v culíku, jsem si rozpustila a trochu si je 'rozhrabala' abych nevypadala jak idiot. Levou rukou jsem otevřela dveře a vešla jsem na zahradu, Isaac udělal po pár minutách to samé. Zavřel dveře a já jsem šla k lehátku na které jsem si lehla.

Vedle mého žlutého lehátka bylo úplně stejné na které si lehl Isaac.

,,Tvoje mamka skvěle vaří." Prolomil dramatické ticho a zasmál se. Já jsem se na něj otočila a pramen vlasů jsem si dala dozadu. ,,Myslíš, že mi to rodiče dovolí?" Zeptala jsem se ho a dívala jsem se na oblohu. Byla tma a svítily tam hvězdy.

,,Když ne tak za Á tam pojedu já a donutím ho přijet a nebo za Bé mu napíšeme, ale pustí tě." Podíval se na mě, i když jsem jeho obličej v té tmě neviděla, hádala jsem, že se usmál. Zasmála jsem se trochu nahlas ,,Proč se směješ?" Zeptal se mě a trochu se zasmál.

,,Jsi hodný." Řekla jsem mu a on se znova zasmál.

,,Snažím se." Ušklíbnul se a já jsem se znova podívala na oblohu. ,,Pověz mi něco, já nevím. Třeba o tvojem dětství." Navrhla jsem téma a on se zvednul a loket si opřel o koleno.

,,No, máma mi umřela když mi byli dva roky. A táta mě mlátil." Řekl mi a já jsem se na něj hodně překvapeně dívala. ,,To je mi líto." Odpověděla jsem. ,,Takže jsem vlastně v pomáhání nový." Řekl se smíchem.

,,A jde ti to skvěle." Usmála jsem se a pozorovala jsem ho jak si druhou rukou prohrabává vlasy. Chvíli jsme si povídali a po asi patnácti minutách jsme se zvedli.

,,Jdem do vnitř." Navrhl a tentokrát on šel první a otevřel dveře, do kterých jsme vstoupili.

Moji rodiče seděli na gauči a popíjeli víno, oba dva jsme k nim přišli a dívali se na ně. Když nás jeden z nich uslyšel-otočil se. Byl to můj otec.

,,Tak Beau." Řekl a díval se na mě i na Isaaca. ,,S maminkou jsme se domluvili. Do toho Irska můžeš, pod jednou podmínkou." Řekl mi a já jsem se na něj nechápavě dívala. ,,Žádný alkohol,to platí pro oba dva." Podíval se výhružně na mě i na Isaaca. ,,Fajn, no já znova děkuju za večeři, vaříte báječně. Ale budu muset jít." Řekl a s rodiči se rozloučil a já jsem tam jen tak stála a nakonec jsem s ním šla ke dveřím.

,,Tak zítra." Řekla jsem mu a ruce jsem si skřížila na hruď. ,,Zítra." Opakoval po mě a zase se tak divně usmál. Oba dva jsme tam stáli a nic neříkali, jenom jsme se na sebe dívali. Už mi to přišlo divné a začala jsem ho šoupat, ze dveří ven.

,,Ahoj a děkuju." Řekla jsem mu a jen jsem se tak polovičně usmála. ,,Dobrou." Zasmál se a já jsem mu odpověděla. ,,Dobrou." Řekla jsem a zavřela.

To dívání bylo divný.

Po celém, dlouhém náročném dnu jsem si konečně lehla do své postele. Ihned jsem si ulevila a cítila jsem jak mi moje nohy děkují za odpočinek. Moje nohy a nebo jsem děkovala sama sobě? Můj telefon mi zazvonil v ruce a já jsem se na něj se zívnutím podívala.

,,Letenky jsou koupený, jedeme přesně za týden." Byl to Isaac, když jsem uviděla jeho jméno na obrazovce na tváři se mi vytvaroval úsměv, nevěděla jsem jak se na tu tvář dostal. Zhasnula jsem mobil a znova jsem zívla. Zavřela jsem oči a po chvilce jsem usnula.

----------------------------

Zachvíli cesta do LA! Tendle díl byl kratší, ale tak snad mě pochopíte, ve škole jsme měli Francouzský den a bylo to docela všechno narychlo. Omlouvám se, teď budou díly 100% delší. Protože teď už nic nemám,takže se máte na co těšit.

Doufám, že se vám díl líbil a omlouvám se za chyby.