Láska v zoo

10. Smíření

Sobotní ráno si Sid a Adam užívali. Neměli kam spěchat, protože u jejích rodičů měli být až v jedenáct. Navíc si mysleli, že odpoledne si moc klidu neužijí, kvůli babičce. Včera večer taky byli docela dlouho v baru, Viky pořád netušila jak říct Petrovi pravdu a on se navíc choval jak idiot. "Myslíš, že se to mezi nimi urovná?" zeptal se Adam u snídaně. "Já nevím on neví co chce a ona se jen trápí, navíc za chvíli už těhotenství neutají. Má nás všechny a my jí pomůžeme, ale teď je to na ní a Petrovi. Spíš teď přemýšlím jak to dneska celé dopadne." "Neboj se Ani, bude to dobré prostě to zvládneme. Teď už na to nejsi sama a třeba máš pravdu v tom, že se snaží změnit. To S Raulem je podle mě dobré znamení." "Asi máš pravdu, jen už to chci mít za sebou." Adam se natáhl přes stůl a dal jí pusu. Sám byl taky hodně nervózní, ale doufal v dobrý výsledek. Bylo mu jasné, že ho asi Sidonie hned nepřijme s otevřenou náručí, ale aspoň aby akceptovat volbu partnera své vnučky.

Sid byla strašně nervózní, cestou k rodičům si pořád pohrávala s myšlenkou prostě utéct. Naštěstí měla Adama a jako už tolikrát, i když ještě nebyli spolu, tu pro ní byl. Ochránce a muž na kterého se mohla spolehnout. Byla opravdu šťastná, milovala ho a teď když byli spolu a věděla, že i on miluje jí vše bylo na dobré cestě. Teď ještě doufat, že aspoň babička bude respektovat její volbu partnera a hlavně, že snad zabrání Albertovi v nekalostech. Oba si byli jistí, že určitě využije pracovní schůzky, aby nějak šikovně poštval babičku proti Adamovi. Bylo domluveno, že přijdou chvíli před obědem aby byl čas situaci trochu uklidnit než se půjde jíst. S čím nepočítali bylo, že Sidonie dopoledne odjela s tím, že na jedenáctou budeme zpátky.

"Mami a ty nevíš kam jela? Je to divný o víkendu vždycky bývá doma pokud není na služební cestě." "Holčičko to opravdu nevím, už včera nebyla skoro celé odpoledne v kanceláři. Prý měla schůzku, ale v kalendáři nic neměla. Táta mluvil s Raulem tam taky nebyla, ale zvala ho dnes na oběd. On sice nemůže, ale řekla bych, že je to dobré znamení." "Snad máš pravdu, já se jen bojím aby Adama neurazila nebo něco." Alice se v kuchyni otočila směrem do jídelny kde byli Eduard s Adamem zabraní do rozhovoru. "On určitě zvládne cokoliv, miluje tě a ty jeho, nic není důležitější." Sid pokývala hlavou na souhlas a dál pomáhala mámě s přípravou na oběd.

"Bude to dobré Adame neboj, ona se teď opravdu snaží urovnat vztahy. Raul jí dal asi dost zabrat, nechtěl mi říct podrobnosti, ale z náznaků jsem pochopil, že si zrovna nebral servítky." "Máš asi pravdu, nebojím se o sebe, ale nechci aby něco co řekne nebo udělá ublížilo Aničce. Kdyby nehrozilo větší nebezpečí od Alberta klidně bych tuhle konfrontaci odložil." Eduard Novotný musel uznat, že si ho během té krátké doby co se Sid byli hodně oblíbil. Byl to poctivý čestný chlap a rozhodně jeho dceru miloval. Díky tomu, že kdysi byl svědkem rozhovoru jich dvou v infocentru věděl jak dlouho to mezi nimi je asi vážné. Radek mu taky hodně pomohl pochopit Adama, jak říkal od doby co tam Sid byla se změnil. Když teď ty dva viděl spolu nemohl být šťastnější. Oba s Alicí teď znali Adamovu minulost, řekl jim celou pravdu na večeři tento týden. Musel uznat, že mu Adam opravdu imponoval, byl odhodlaný radši se Sid vzdát než, aby jí nutil přijmout jeho minulost i nemoc, kterou trpěl. Teď už jen nezbývalo než doufat, že jeho matka bude alespoň tolerantní a neudělá něco hloupého čím Sid naštve, protože ta bude bránit Adama a jejich lásku zuby nehty.

Blížila se jedenáctá hodina a ve vile panovalo napětí, všichni čekali až se Sidonie vrátí. Sid byla schovaná v Adamově náručí, cítila se tam nejvíc v bezpečí. Neměla ani tak strach co řekne babička jí, ale měla strach o Adama, nechtěla aby mu ublížila. Sidonie Novotná věděla moc dobře, že ve vile musí panovat napětí, zvlášť po jejím náhlém odjezdu. Teď už jela zpátky domů a v autě vezla Adamova dědu. Včera se domluvili, že ho přijede vyzvednout, zpátky potom už bude moc jet s mladými. Byla trochu nervózní, na to nebyla zvyklá, ale uvědomovala si, že dnešek bude rozhodující. Buď dneska dojde k definitivnímu smíření, nebo tu pořád byla hrozba, že se od ní rodina definitivně oodvrátí. Snad to vzala za správný konec. Když s Josefem vešla do pokoje všichni přítomní zůstali v šoku.

Alice byla šťastná, u oběda pozorovala rodinu, šťastnou rodinu. Sidonie jí překvapila, nečekala to od ní. Vysvětlila jim, že Sid a Adama slyšela u něj v zázemí, dokonce se i omlouvala, že poslouchala, ale jak museli všichni uznat bylo to vlastně dobře. Doktor Hruška se omlouval, že jim neřekl o schůzce se Sidonií den před tím. Sidonie si konečně uvědomila, že rodina je nejdůležitější a tohle smíření i to s Raulem, byl nový začátek rodinných vztahů. Zároveň jim u oběda teď vyprávěla něco víc z jednání s Albertem a spousta věcí začala všem dávat větší smysl. Nikdo nepochyboval o tom, že to ten zmetek celou dobu věděl a šel po penězích Sid. Alice byla překvapená kolik toho Sidonie ví o starém Polákovi, byl to pěkný gauner s pochybnými přáteli. Zároveň bylo zajímavé, že kasu doma drží jeho žena a on a Albert by bez ní neměli nic, což jak Sidonie prohlásila je dobré vědět.

Bylo hezké vidět uvolněnou a milou Sidonii, která se smála, teď ji zrovna pobavil Adam. Eduard totiž navrhoval, že Alberta prostě zmlatí. "Máš smůlu, chtěl jsem si taky posloužit, ale Anička mi to zakázala. Víš co lásko, že ho nesmím hodit ke krokodýlům nebo piraňám si mi nezakázala." na to obdařil Sid zářivým úsměvem. Sid protočila panenky a začala se smát jako všichni ostatní. Zbytek dne panoval v uvolněné atmosféře. K večeru když přijeli domů se dlouho jen tak dlouze objímali, pořád nemohli uvěřit jak dobře dnešek dopadl. Co se týkalo rodiny Sid bylo všechno v nejlepším pořádku. Teď se taky mohli zase soustředit na ty evidenční listy a zkusit se někam posunout.