12

790 15 0
                                    

Zítra jdou kluci na siravu a chtějí vzít i mě. Nevím jestli chci jít. Od toho "incidentu s Jakubem jsem s nim nikajský způsobem nemluvila. Tomáš mě pravé přemlouvat abych s nimi šla. Nakonec jsem kývla. "Ježíš to je skvělý." Vypískl a Obejmul mě. Začala jsem si balit věci.

"Mužů se něco zeptat?" Ozval se po chvíli čo jsem si balila veci. "Áno?" Otočila jsem na nej hlavu. "Vy jste se nějak pohádali s Jakubem nebo něco? Poslední dobou je hodně zamlklý a takový prapodivný." Zeptal se. "No ono je to teď všechno takový prapodivný ale neboj. Když se to dá do kupy řekneme ti všechno ano?" Usmála jsem se. "Jo tak Jo. Ale jako bavíte se?" Zamračil se. "Ne to ne." Musela jsem zalhat. Opravdu nevím proč. Nechápu proč to tajíme. Mě by bodlo aby to někdo z kluků věděl. Oni Jakuba znají víc a na takovýhle situacích by mi věděli pomoct víc. No nevadí. Věci jsem dobalila a šla s Tomášem do Pardubic. Přišli jsme a bylo tak půl desátý večer. Hned jsem si šla lehnout. Byla jsem ospala jak hovado. Zaspala jsem u Tomáše.

Ráno jsem se vzbudila samozřejmě jako poslední. Hned jsem se začala oblékat. Byla jsem i ve sprše a taky jsem se fakt jemně namalovala. Byla jsem stále hodně ospala už jen proto ze je fakt skoro aby jsme stihli dojít. V autě jsem ještě zaspala. Ani jeden jedinkrát jsem s Jakubem nemluvila. Začíná mi to být líto. A to hodně.

-

Užívám si koncert. Kluci se zatím fotí z fanoušky. Zpívám si písničky které pravé hrají. Moc se mi tady líbí. Je to tady kurva skvělý. Jako poslední na stage jdou kluci moji. Já zůstávám tady na balkonu. Sama pak půjdu do hotelu. Když byli na stagi mě se prohovořil astralkid s Shimmim. Bavili jsme se po dobu celého koncertu i pak. Já se pak sama odvedla na pokoj. "Alico!" Vykřikl Jakub když jsem vesla na pokoj. Byli jsme tady sami. "Co chceš? Opíchat mě a zas odejít?" Vyštěkla jsem. "Proboha Alice nech mě to vysvětlit." Vydechl. "Co chceš vysvětlovat? To ze jsem pro tebe byla jen další trofej a nic to neznamenalo?" Nadzvedla jsem obočí. "Znamenalo. A kurva hodně Alice. Ráno mi volali kluci ze musím za nimi. Hlavní věc byla ze neměli zjistit kde jsem byl. I když to už nechci nijak tajit. Mám tě rad alicko. Když jsem vyšel z bytu vybil se mi telefon a já měl nabíječku na hotelu. Museli jsme ještě něco řešit a konečně jsem si nabil mobil až doma. Když jsem ti pak volal poslala jsi mě do pici. Tak jsem ti už raději nevolal aby jsi se nezlobila ještě víc. Chybíš mi zkurvene moc." Chytil mě za ruce. "Jakube víš jak jsem se bála. Brečela jsem kurva hodně. Tak moc jsi mi chyběl. Proč si mi nenapsal. Nebo jsi mě alespoň nevzbudil." Začali mi téct slzy. "Spala jsi tak krásně. Nechtěl jsem tě budit. Fakt se moc omlouvám. Chtěl jsem ti napsat. Chtěl jsem přijít do Prahy a všechno ti vysvětlit. Ale nevěděl jsem jak. Nevím bal jsem se ze mě odmítneš nebo něco." Zhluboka dýchal. "Měl jsi. Neodmítla bych tě." Snažila jsem se pomalu nadechnout ale neslo to. Naplno jsem se Rozbrečela. "Nebreč. Nechtěl jsem ti nijak ublížit. Mrzí mě to." Vzal mě do objetí. "Můžeme si lehnout?" Zašeptala jsem. Přikývl a společně jsme si lehli. "Fakt se ti moc omlouvám mám tě rad." Políbil mě do vlasů. Nejvíc jak to bylo možný jsem se k němu natiskla. Obě ruce mi dal pod triko a začal mě hladit po zádech. "Hele Jakube nebyla tady Alice? Ještě se neukázala na pokoji." Vešel do pokoje Tomáš. Ještě si nás nevšiml. "No." Podrbal se Jakub na spánku. "Vy? Dva? Spolu?" Překvapeně na nás Koukl.

Jedno vím... ona je ta práva /Yzomandias Kde žijí příběhy. Začni objevovat