23.

511 9 0
                                    

"Ahoj." Skočila jsem okolo krku bare když jsem vesla do bytu. "Ahoj krásko." Obejmula mě. "Tak pojď mluv jak bylo." Posadili jsme se spolu na gauč. "No tak bylo skvěle. Dal mi tenhle řetízek. Hodně jsme byli spolu. Mazlili jsme se. Drželi se za ruce. Zaspávali jsme v objetí. Koupali jsme se spolu v moři. V bazénů. Byli jsme spolu ve vane. Spali jsme spolu. Tančili. Leželi jsme spolu na plazi při západu slunce. Proste všechno. Byla to taková romantika. Poslední večer jsme se trosku neshodli ale už je vše v pořádku a já si nemohla prát lepšího chlapa." Usmála jsem se. "To je krásný zlato. Moc ti to přeji." Obejmula mě. Pustili jsme si film. Pili jsme víno a jedli když v tom mi zazvonil telefon. Neznáme číslo.

"Prosím při telefonu Žižkova." Zvedla jsem ho. "Ty s jakým feťákem chodíš?!" Vyštěkla na mě matka. "Jakým feťákem proboha a co se ty do toho staráš. Žijí si svůj vlastní život. Bez tebe." Vydechla jsem. "Však se koukni na to jak vypadá. Skončíš i ty ve srackach jako on. Jsi jen zklamání pro mě." Začala křičet. "Tohle nebudu poslouchat." Zrušila jsem a Rozbrečela se. I přes to jak s ni nevychazim je to moje matka a tohle zabolí. "Co se stalo?" Zeptala se Bára. "Máma vyvadi. Půjdu se projít ano? Nebudu dlouho a nic se mi nestane. Promiň. Chci být sama." Obejmula jsem ji. "To je v pořádku ale neublíž si prosím." Políbila mě na tvar.

Pohled Jakuba

Kurva kurva kurva. Volala mi Bára. Prý je Alice už čtyři hodiny venku. Neodepisuje ji ani nezvedá mobil. Strašně se o ni bojím. Bára řekla abych zatím nejezdil ze volala i s Andym aby ji pomohl ji hledat a ze mi daji vědět. Celou dobu tady pochodují po bytě kluci už ze mě chytají nervy a já si chci vypít. Abych se uklidnil ale co když bude potřeba přijít do Prahy. Ne jebu na to. Nebudu čekat jestli se mi ozve. Já do ty Prahy jdu. "Lidi já mám pici jdu do Prahy. Jdete se mnou?" Zakřičel jsem do bytu z chodby. Oba hned přiběhli. Společně jsme se vydali do Prahy. Mě raději poslali na místo spolujezdce protože se báli abych je ještě nezabil. Tak řídil Dominik. Když jsme přišli já odemkl byt. Ali mi dala klíč. Nikdo tady nebyl. "Tome zůstaň tady prosím a Niku ty pojď půjdeme ji hledat. Fakt prosím." Řekl jsem když jsem zabouchl dveře na bytě. "Neboj Jakube. Najdeme ji." Poplacal mě po zádech Nik. "Zůstanu tady. Zavolejte kdyby něco." Usmál se soucitně Tomáš. "Díky moc." Obejmul jsem je. Tomáš zůstal v bytu a my se venku rozdělili.

"Mas něco?" Volal jsem s Dominikem. "Nic. Zavolej Báře jestli ona nemá." Řekl. "Jo." Zrušil jsem a volal bare. "No tak mas něco?" Zeptal jsem se už zoufale. "Nemám nic. Ty jsi v Praze?" Zeptala se. "Jsem. Tomáš je u vás v bytě a Nik hledá taky. Já už jsem zoufalý. Do píči." Utrel jsem si slzu. "No tak klid. Najdeme ji. Neboj se." Uklidňovala mě. "Jdu hledat dal." Zrušil jsem hovor.

"Jakube přijde na byt." Volal mi Tomáš. Jen tohle řekl a zrušil. Já se rozběhl snad nejrychleji jak jsem jen mohl. V před bytem jsem potkal baru i andyho. Společně jsme bydlí na horu kde byl Dominik, Tomáš a Alice která ležela na gauči. "Proboha lasko." Vydechl jsem a běžel k ni. Dýchala moc pomalu a oči měla zavřené. "Našel jsem při ni tři prázdný lahve vodky a prázdný balík cigaret. Musela to vypít ona." Vydechl dost vyklepaný Nik. "Měla by se vyzvracet." Řekla Bára. Hned jsem se na ni otočil. "Já to udělám."

"Dva krát zvracela a vypadá to ze ji je lip. Jakube jdi si s ni lehnout. Ja ji zatím udělám čaj." Vzal jsem ji na ruce a šel s ni do pokoje kde jsme si lehli. "Zlato proč jsi to udělala. Neumíš si představit jak jsem se bal." Hladil jsem ji po vlasech. "Já se omlouvám Jakube." Vykoktala. "Proboha lasko. Už mi tohle nedělej." Obejmul jsem ji. "Je- je mi blbě Kubo. Strašně moc." Rozbrečela se. "Pojď vezmu tě do koupelny."zvedl jsem ji a společně jsme přešli do koupelny. Hned se vyzvracela. "Proč jsi toho tolik vypila?" Zeptal jsem se ji. "Nezvládla jsem to jak na mě máma vyjela ze si fetak a já jsem jen zklamání. Moc se omlouvám." Obejmula mě. Společně jsme odešli do obýváku. "Zlato já se tak bála." Hned k ni přišla Bára. "Já se vám všem moc omlouvám. Nevím co to do mě vjelo. Fakt prominte." Koukla na ne. "Neomlouvej se krásko. Hlavně je ze jsi v pořádku." Políbil ji na tvar Tomáš. "Moc jsme se báli." Obejmul ji Andy. "Já budu muset jít ale hlavně se o ni postarejte. Tohle už nesmis udělat." Řekl znovu Andy. Rozloučili jsme se s nim a Posadili se na gauč. "Je ti lépe?" Pohladil ji po zádech Nik. "Ještě se mi dost kroutí žaludek a hlava mi jde vybouchnut ale je mi určitě lépe než tak deset minut do zadu. Ale děkuji Dominiku." Obejmula ho. "Nestojí to za řec ale fakt jsem se bal. Už nám tohle nedělej." Usmál se na ni. Za chvíli si k nám sedla i Bára která ji dala čaj a nám dala sklenky s havanou. Pustili jsme si film. Mě Alice zaspala na hrudi.

Jedno vím... ona je ta práva /Yzomandias Kde žijí příběhy. Začni objevovat