22.

528 10 0
                                    

"Dobrý ráno sluníčko." Vzbudil mě Kuba polibkami na tváři. "To nejkrásnější ráno." Otevřela jsem oči. "Jsi pěkná." Pohladil mě po tváři. "Ty jsi taky moc hezky lasko." Přitáhla jsem si ho blíže. "Půjdeme k bazénu?" Zeptala jsem se. "Půjdeme ale nejdřív snídaně." Začal se sbírat z postele. Oblekli jsme se. Já si dala černý tanga a černou podprsenku s krajkou. Před to kubovo triko a krátký kraťasy. "Tak pojď." Chytil mě za ruku a vzal naše telefony. "Co jsi dame?" Zeptal se když jsme si sedli ke stolu. "Asi bych si dala ty palačinky s nutelou a ovocem." Zvedla jsem na nej hlavu. "Něco na pití?" Položil svůj jídelníček. "Ledovou kávu." Taky jsem položila jídelníček na stůl. "Tak půjdu objednat hned jsem tady." Usmál se a odešel. "Za chvíli to přinesou." Chytil mě za ruku když si přisedl zpátky. "Psala jsem si s Bárou i s Naty. Prý jim tam moc chybíme." Usmála jsem se na nej. "I mě všichni zlato. Vždyť víš ze se zítra vracíme." Pohladil mě po hřbetu ruky. "Vím Kubo a já neříkám ze mi tady není dobře. Věděla bych si představit být tady i déle. Ale mě bude dobře všude kde jsi ty zlato." Víc jsem mu zmačkla ruku. "Miluji tě." Políbil mě. "Já tebe." Za chvíli nám donesli jídlo. Dobrou chuť jsme si poprali.

"Tak pojď půjdeme k bazénu." Vyšla jsem z koupelny. Ruka v ruce jsme se vydali dole k bazénu. Kuba si dal na jedno lehátko ručník a lehl si tam. Já si dala na vedlejší lehátko ručník a taky si šla lehnout. "Pojď ke mě." Natáhl ke mě ruku. S úsměvem jsem k němu přešla a lehla si k němu. Přehodila jsem si jednu nohu přes ty jeho a ruku přes jeho hruď. "Miluji tě zlato." Políbila jsem ho. "Půjdeme se večer projít?" Zeptal se. "Ne ne lasko večer mi jde růže pro nevěstu." Začala jsem se smát. "Proboha zlato." Protočil oči. "Neboj budu se ti při tom věnovat." Políbila jsem ho. "Tak to beru." Usmál se.

Leželi jsme spolu v posteli a koukali na růži pro nevěstu. Já to tak miluji proboha. Když já byla zakoukána do jejich hádky Kuba vstal protože mu někdo volal. Hned jsem to stopla abych ho nerušila. "Ahoj zlato!" Slyšela jsem nějakou holku z jeho telefonu. Zarazilo mě to. "Ahoj." Usmál se a odešel na balkon. Zpátky jsem si pustila růži a snažila se to ignorovat. "Promiň zlato." Lehl si zpátky a políbil me. "Půjdu do sprchy." Začala jsem se zvedat. "Mužů s tebou?" Zakňučel. "Promiň ale ne." Vzala jsem si oblečení a odešla do sprchy. Když jsem vyšla jsem hned lehla a zaspala. Poslední co jsem cítila byli kubovi ruce na mým pasu a polibky na hrudi.

Když jsem se vzbudila hned jsem vyšla na balkon i s telefonem a cigaretami. Přišlo mi označení na příběhu od Jakuba. Hned jsem to otevřela.

Dal tam fotku ze včerejšího dne

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Dal tam fotku ze včerejšího dne. A taky jsem si všimla ze mi psal Domča.

Goldcigo: zlato co jste si udělali s Jakubem? V noci mi psal ze se s nim nebavíš a byl z toho smutný
Nenejsemduha: Domčo on na to přijde. Promiň promluvíme si doma ano? Nechci se s nikým teď hádat.
Goldcigo: dobře promiň.
Nenejsemduha: Neomlouvej se Domi nemůžeš za to.

Pak jsem telefon odložila a dokouřila cigaretu. "Ahoj zlato." Dal mi ruky okolo pasu. "Ahoj." Snažila jsem se usmát. "Tady mas." Vytáhla Jsem mu cigaretu i se zapalovačem. "Děkuji." Vložil si ji do pusy. Když jsme dokouřili odešli jsme na snídani. Celou dobu mezi námi panovalo takový divné napětí. Mě to strašně moc vadilo já vím jak se Kuba snažil ale když já se tady nechci pohádat.

V letadle jsem zaspala kubovi na rameni. Teď jsme už na cestě domu. Vzal nás autem Tomáš. "Tak jak bylo?" Zeptal se s úsměvem. "Krásně. Moc pěkně tam bylo." Usmála jsem se. "Moc jsem si to užil bylo tam překrásné." Přehodil mi ruku přes ramena Kuba. Když jsme došli ke klukům do bytu hned mě zastavil Dominik a táhl do jeho pokoje. "Tak mluv." Posadil mě. "Víš včera večer mu volala nějaká holka z telefonu jsem slyšela jak mu řekla ahoj zlato. On se hned usmál a odešel ode mě. Celou dobu se usmíval jak sluníčko a já se toho strašně bojím. Neumíš si představit jak moc ho miluji nechci ho ztratit a tohle mě fakt zamrzelo." Vložila jsem si tvar do dlani. "No tak krásko nejsem si jist ale myslím ze to byla jeho sestra. Jsou si hodně blízcí a ona bydlí v Japonsku. Nechodí tady často je tady fakt minimálně. Fakt jsi nejsem jist ale spis to bude ona než nějaká coura." Obejmul mě. "Kurva a já udělala scénu. Jsem blba." Rozbrečela jsem se. "Nebreč jdi za nim. Hlavně v klidu tys jen chtěla chránit to co je tvoje. Já vím ze ho miluješ i on tebe." Políbil mě do vlasů. "Díky Dominiku." Usmála jsem se a šla do vedlejšího pokoje. "Kubo?" Nakoukla jsem do pokoje. "Ano?" Otočil se ke me a utrel si tvar. "Zlato tys brečel? Já se omlouvám. Já se tak strašně bojím ze si najdeš někoho jiného. Miluji tě a když jsem slyšela jak si volal s nějakou holkou a řekla ti zlato a ty jsi se usmíval já se strašně lekla. Omlouvám se." Sedla jsem si k němu a Rozbrečela se. "Lásko proboha. Já volal se svoji sestrou. Omlouvám se ze jsi si to vzala jinak. Miluji tebe ne nikoho jiného." Obejmul mě. "Fakt se omlouvám lasko." Zvedla jsem na nej hlavu. "Vůbec se Neomlouvej miláčku." Lehl si se mnou a poradně mě Obejmul. "Miluji tě." Políbil mě. "Já tebe zlato." Usmála jsem se. Utrel mi slzy a dal mě mazlil.

Jedno vím... ona je ta práva /Yzomandias Kde žijí příběhy. Začni objevovat