Why should i?

-8-

Celou noc se často budím a nemůžu usnout. Mám to po takových záchvatech vždycky. Já totiž nad vším hrozně moc přemýšlím a nedovoluju mému tělu odpočinek.

Jakmile je venku světlo, tak se potichu odeberu do umýváren, kde samozřejmě nikdo není. Smyju ze sebe včerejšek, na který nechci vůbec vzpomínat. Nešla jsem se včera osprchovat, protože jsem na to v žádném případě neměla sílu.

Vylezu ze sprchy, obleču se a přesunu se k umyvadlům. Vyčistím si zuby, obličej a snažím se trochu probudit, i když jsem nespala celou noc a jsem mentálně vyčerpaná. Super spojení.

Radši se začnu trochu malovat, protože bych jinak vypadala jako strašidlo. Nanesu trochu korektoru na moje kruhy pod očima, pudr, řasenku a učešu si obočí. Nechci to nějak přehánět, protože nevím, co dneska budeme dělat.

Během toho, co si nanáším řasenku, se otevřou dveře a vejdou dvě dívky. Netuším, kdo to je a ani jim nějak nevěnuju pozornost.

„Ty jsi Ellie, že?" zeptá se mě jedna z nich. Zmateně se na ni otočím a přikývnu. Má dlouhé rovné hnědé vlasy, hnědé oči a je jí třeba třináct. Dívka vedle ní je zrzka s modrýma očima.

„Viděly jsme vás dva s Theem včera před jídelnou," přidá se ke konverzaci nekonverzaci zrzka.

Kurva. To není dobrý. Co když nás viděl ještě někdo jiný?

„Spala jsi s ním?" Překvapeně se na ni podívám, protože jsem tuhle otázku nečekala. Sice jsem očekávala něco v tomhle smyslu, ale ne takhle na rovinu.

„Není vám tohle trochu blbý?" pozvednu obočí.

„Ani ne. Myslíš si, že by nám dal šanci?" zeptá se mě s nadějí v hlase a já se nepřestávám divit.

„Vždyť vám je tak třináct ne?"

„Čtrnáct."

„To není legální."

„Vždyť on spí s každou, tak proč by nedal šanci nám?" řekne brunetka.

„Nemohla by ses ho zeptat? Já jsem Zoe a tohle je Emily," představí je zrzka.

„Za prvé jsem s ním nic neměla a ani nechci. Za druhé vám ho dohazovat nebudu. Když mě omluvíte, tak já už radši půjdu." Sbalím si všechny svoje věci a co nejrychleji odtamtud vypadnu.

Teď mě ale zajímá jedna otázka.

                              ***
„Spal by si s někým, komu je pod patnáct?" Vykulí na mě oči.

„I přesto že miluju sex, ne. To bych nikdy neudělal. Co je tohle vůbec za otázku?" pobaveně se mě zeptá.

„Potkala jsem nějaký holky v umývárnách. Myslí si, že jsem spolu spali, což pravda není" protočím očima. Já vůbec nevím, proč jsem to vypustila z úst a něco mi říká, že toho budu litovat.

„A ty bys to snad chtěla změnit?" pomalu se ke mně přiblíží. Jo, už toho lituju. Rychle ho od sebe odstrčím a odfrknu si.

„V žádném případě."

Na jeho tváři se objeví úšklebek, který za pár sekund náhle zmizí. Tváří se teď ustaraně.

„A jinak jsi v pohodě?" zeptá se opatrně.
Frustrovaně vydechnu.

„Je mi fajn. Nestarej se," odbiju ho rázně.

„Nemusíš být hned nepříjemná, chci jen pomoct."

„Vždyť ty jsi už pomohl dost, ne? Hlavně jsi tam vůbec neměl být a radši jsi měl odejít. Zvládla bych to v pohodě sama," řeknu naštvaně, což ho překvapí.

„A to jsem tě tam měl prostě nechat? Bůhví, co by se stalo."

„Možná jsi mě tam nechat měl, protože na ty tvoje otravný otázky fakt nemám náladu."

„Asi jo očividně."

„Fajn."

„Fajn," protočí očima a radši se ode mě vzdálí.

„Přeji vám dobré ráno. Dneska si vyzkoušíme vaši vzájemnou důvěru. Rozdělte se do dvojic a já vám řeknu více," začne mluvit Nora.

„Budeme spolu?" objeví se vedle mě Chloe. Přikývnu a jsem opravdu ráda, že nejsem s tím blbcem.

„Teď vám dám do dvojice jeden šátek, kterým zakryjete oči tomu druhému. Pak si budu volat každou dvojici za roh, kde jsou připravené různé překážky. Ten, co vidí, musí toho druhého navigovat. Všechno jasné?" Přikývneme a Nora začne rozdávat šátky.

„Chceš navigovat?" zeptám se jí.

„Jestli ti to nebude vadit?"

„Vůbec."

Po nějaké době přijdeme na řadu i my a já si tedy nasadím šátek.

„Je to na čas mimochodem. Můžete... teď." A my vykročíme vpřed.

„Je tu slalom. Pojď mírně doprava. Teď zase trochu doleva."

„Au," nakopnu nějaký kámen, ale zasměju se.

„Jejda, promiň," uchechtne se Chloe.

Nějak zdolám slalom a přesunu se k další překážce. I když nevím, jestli se tomu dá takhle říkat.

„Máš před sebou žíněnku, tak udělej kotoul vpřed a vzad."

„I vzad? To si tu ještě zlomím páteř."

„No to teda doufám že ne," zasměje se Chloe.

Nějak zvládnu udělat oba kotouly a snažím se co nerychleji dostat k další překážce, což je síť.

„Není to nějak vysoko, že ne?" zeptám se Chloe.

„Není, neboj."

Až na pár zakopnutí jsem to nějak dodělala.

„Jaký jsme měly čas?"

„Zatím nejhorší," zakroutí nad tím hlavou Nora.

„To nevadí. Hlavně že jsem se bavili," s úsměvem nad tím mávnu rukou a Chloe přitaká.

***
Na oběd jsme měli rajskou a dalo se to i celkem jíst. Až na to že jsem extrémně unavená a psychicky na tom taky nejsem nijak dobře, mám celkem dobrý den.

„Mně je tak blbě! A to mi blbě až tolik nebývá," stěžuje si Beth.

„No jo, kdyby si nepila jako já, tak by ti bylo dobře," řeknu.

„Jenže to bych si to pořádně neužila! Mimochodem proč si včera tak brzo odešla? Byla to fakt zábava. Škoda že jsi tam nebyla."

„Byla jsem nějaká unavená," falešně se usměju, protože to tam pro mě určitě zábava nebyla. Radši na to nechci myslet.

„Mně se tak nechce na tu vyhlídku," zasténá Emma.

„To asi nikomu," přidá se Luna.

O hodinu později už všichni jdeme do kopce na nějaké louce, kde extrémně pálí sluníčko. Nechápu, koho to napadlo.

Celý den se úspěšně vyhýbám Theodorovi, což dělám i normálně, ale dneska jsem ho od té hry doopravdy neviděla. Nebo jsem si nevšímala.

„Holky? Mně se asi líbí Matt. Já vím, že jsme tu chvilku, ale on se ke mně chová hrozně hezky," zašeptá zasněně Emma.

„Já to věděla! Viděla jsem, jak se na sebe koukáte," řekne Beth. Moc neposlouchám, protože se mi začíná dělat blbě.

Najednou se mi začne točit svět a mám tmu před očima. Zmínila jsem už, že jsem dneska nepila moc vody?

Poslední, co si pamatuju, je volání mého jména.