Why should i?

-14-

Jsem v polospánku a snažím se ještě usnout, ale vzdálené hlasy mi v tom brání.

„3...2...1..."

„Holky, ztište to trochu," zamumlám a více se zachumlám do peřin.

„Nechci tě zklamat, Eliane, ale my žádné holky nejsme. Teď!"

Prudce otevřu oči, ale dělat jsem to neměla, jelikož mi všechna voda skončí v očích. Rychle se posadím, promnu si oči, abych v nich už neměla žádnou vodu a začnu se rozhlížet kolem sebe, jestli nenajdu pachatele, což se mi povede.

Ethan a zbytek party utíkají ven z chatky a my s holkami je napodobíme. Vím, že to byl Ethan, protože se asi pořád nedokáže přenést přes to, že ho holka strčila do vody a ještě se mu vysmála.

Teď jsem fakt vděčná, že jsem začala s běháním, protože Ethana doháním celkem bez problému. Když jsem u něj už celkem blízko, tak mu skočím na záda a povalím ho na zem.

Se záchvatem smíchu ho začnu bouchat do hrudi, ale nemám moc velkou sílu, tím pádem se Ethan směje taky. Po pár úderech už mě to přestane bavit, takže se svalím na záda do trávy a vydechuju.

„Běhat umíš, ale na té síle bys měla zapracovat, Eliane," řekne a já ho ještě naposledy bouchnu, což ho rozesměje.

Vyhoupne se na nohy a podá mi ruku. „Vstávačka." Nesouhlasně zamručím, ale jeho ruku přijmu.

Rozhlédnu se kolem sebe a všimnu si, že se Beth nějak podezřele usmívá na toho kluka, co ji polil. Ethan si uvědomí, na co koukám a přistoupí ke mně.

„Prosím neříkej to Beth, ale Nateovi se Beth líbí už od prvního roku, co na tenhle tábor jezdí," poví mi. Překvapeně se na něj otočím a vůbec mi to nedává smysl.

„Vám se někdo někdy líbí? Jako doopravdy a ne jen do postele? Wow. Ale on ví, že má Jordana, že?" zeptám se. Ethan přikývne.

„Počkej, počkej, počkej. Nate není jako vy?"

„Co tím přesně myslíš, Eliane?"

„Děvkař, bez urážky." On se naoko chytne za srdce, jako že jsem ho urazila a rozesměje se.

„Je stejný jako my, ale to neznamená, že se mu nemůže někdo líbit," pokrčí rameny. Zamračím se.

„To mi moc nepřijde jako pravá láska."

„Co ty víš o pravé lásce."

„Čtu knížky. Navíc je to hrozný hnus to vaše střídání holek. A hlavně, jak bys zrovna ty mohl vědět něco o lásce," odfrknu si.

„Jo tak knížky? To jsi dost daleko od reality holka. A ty holky to dělají dobrovolně a chtějí to, takže na tom není až tak nic špatného."

„Silně nesouhlasím."

„S čím nesouhlasíš?" ozve se jeden velice známý hlas. Radši to utnu, protože se s ním po včerejšku radši ani nechci bavit.

„To je na dýl. No nic pánové, já se jdu převléct. A děkuju za tu sprchu mimochodem," mrknu na ně. S tím odkráčím do chatky a celou dobu na sobě cítím jeho pohled.