2. Část

220 14 0
                                    

Ahoj, zdravím tě zpět u čtení nové častí. Doufám že si ti bude líbit jako první část. Zatím a přeji příjemné čtení :)

V klidu jsem spala, zdálo se mi o tom jak jsem byla se Sophii v kavárně a já jí říkala co vše se stalo za ty roky, ale najednou. "Vstávat a cvičit!!" vletěl mi do pokoje William a hodil po mně polštář, jen jsem na něj zařvala "Ty parchante!!" a hodila jsem po něj polštář, který po mně hodil. "Hele, za chvíli odjíždíme na letiště, tak abys byla připravena, než ti zaberu koupelnu" zasmál se "To neuděláš!" zařvala jsem na něj, nesnáším když to dělá "To si piš že udělám" řekl a zasmál se, když odcházel. Vstala jsem a rychle jsem vzala věci které jsem měla připravené už od včerejška a běžela jsem ke koupelně. Ale bylo pozdě, ten hajzl tam byl dřív. "Kdy jako hodláš odejít z tý koupelny?!"  zeptala jsem se naštvaným tónem "Čekej, teď jsem sem vlezl" odpověděl tím stylem jako že se mi vysmál.

No nic jdu se nasnídat. "Ahoj mami, kde je táta? "Táta šel dát kufry do auta které si půjčil, aby jsme nemuseli jít pěšky" odpověděla mi a podala mi kuličky s mlíkem

O 15 minut později....

"Tak už máš koupelnu volnou" řekl William když si vzal kafe a šel si sednout

"Konečně" vyběhla jsem schody a šla do koupelny, tam jsem se osprchovala, učesala, nanesla malinko černé stíny a řasenku. A bylo hotovo.

"Naty, pojď dolů máma už je u auta" zavolal na mě William, odpověděla jsem mu že už jdu a šla rychle zkontrolovat pokoj jestli mám vše. "Tak a mám vše" řekla jsem si pro sebe a šla dolů za bráchou, aby jsme už mohli jet.

Když jsme byli už na cestě tak se nás máma zeptala "Máte všechno?"

Já a William: "Ano máme"

Cesta byla klidná, je super že už jsme na letišti. Vzali jsme si kufry a šli do letadla, aby jsme už mohli letět. Měla jsem sedadlo vedle bráchy, radši jsem si vzala sluchátka a šla spát než budeme v L.A. Netrvalo to dlouho a usla jsem. Brácha mě probudil, protože jsme už přistávali. Na letišti jsme si vzali věci a byli na cestě do nového domu.

                                           ***

Když jsme dorazili na místo bylo to ohromující, vidět náš nový dům. Byl prostě dokonalý.

Šla jsem se podívat do mého pokoje, nejvíc co mě ohromilo bylo to že mám vlastní koupelnu, konečně to nebudu prožívat každej den, už mi nikdy nevleze do koupelny. Vybalila jsem si pár věcí a šla se projet na skateboardu

"Mami, já se jdu projet na skateboardu, jestli neva" zeptala jsem se "Né, nevadí" odpověděla " Dobře děkuji, mám tě ráda" "Já tebe taky"

Otevřela jsem dveře a šla se projet, jela jsem ale najednou jsem někoho uviděla a spadla

"Jsi v pořádku, nechceš pomoct?" ......

Snad se vám 2. část líbila, kdyžtak dejte vědět jestli se vám to líbilo a nebo ne, tak jo, uvidíme se u dalšího dílu. Zatím ahoj :)

Love Who Loves You BackKde žijí příběhy. Začni objevovat