7. Část

163 9 2
                                    

"Co tady děláte?" Když jsem se podívala kdo to je, byla to Sophie a měla u sebe jejího psa. "Povídáme si" odpověděla jsem trochu nervózním tónem "Joo, nevypadalo to tak" řekla a já jsem se na ní koukla mým výrazem, ušklíbla se. Šlo vidět že to řekla naschvál "Jak by to mělo vypadat" řekla jsem trochu naštvaným tónem a podívala jsem se na Billa, šlo vidět že je trochu nervózní, bylo vtipný ho takhle vidět "Hele, neměla by jsi být doma?" hodila jsem na ní takový malinko naštvaný pohled "Jo, ale teď mě máma poslala ven se psem, tak já nebudu rušit. Na večír teda přijdu, zatím hrdličky" "Dobře, počkej..Sophie!" Zařvala jsem na ní, než odešla tak se jen zasmál a pak šla.

B: "Kdo to byl?"

N: "Kamarádka, známe se už 7 let"

B: "Tak to je super" usmál se

N: "Co budeme dělat?"

B: "Jestli chceš mohli by jsme ještě někam zajít"

N: "To zní jako super nápad"

B: "A jak to jako myslela tím ”hrdličky„?"

Znervóznila jsem, i když jsem ani nevěděla proč.

N: "Taky by mě to zajímalo, ona je takový blázen, víš" malinko jsem se zasmála

B: "Aha, tak to bude stejná jak můj brácha" zasmál se a já se taky zasmála "Tak můžeme jít"

N: "A kam vůbec půjdem?" Zvedl se a já se taky zvedla

B: "Uvidíš "

Šli jsme kousek když....

B: "Tak jsme tady"

Bylo to nádherné, všude vše kvetlo, bylo to prostě nádherné.

N: "Je to tu překrásné" řekla jsem a obejmula jsem ho, on mé obejmutí přijmul. Ještě chvíli jsme si povídali, když mu v tom začal zvonit mobil. Chvíli si s někým povídal a pak to tipnul.

N: "Kdo to byl?" Zeptala jsem se tichým hlasem

B: "Tom" řekl a chvíli jsem na něj koukala zmateně. A pak "Počkej ty vlastně nevíš kdo to je" řekl a smál se, pak mi to došlo. To je jeho brácha, který se líbí Sophii. Alespoň myslím, vím jaká byla když ho viděla.

N: "Počkej už vím, to je tvoje dvojče, řekla mi to moje kamarádka Sophie" a malinko jsem se zasmála "Co potřeboval?" Zeptala jsem se.

B: "Jestli půjdu za ním, že potřebujeme zkoušet" malinko se zasmál

N: "Aha, tak jestli chceš můžeš mě doprovodit domů"

B: "Tak klidně" usmál se

Tak jsme vyrazili, po cestě jsme se ještě párkrát zasmáli. Na rozloučenou jsme se obejmuli a řekli jsme si že si pak napíšeme na ig. Ještě jednou jsme se rozloučili a já šla domů.

Koukala jsem že už je máma doma, tak jsem jí řekla že u nás bude spát Sophie a ona řekla že dělá pizzu. Šla jsem na horu se vysprchovat a pustit si South Park. Asi po půl hodině někdo zazvonil a já šla otevřít. Když jsem otevřela tak tam stála osoba jménem....

Omlouvám se že moc nevydávám tak častěji jak minule, ale teď nemám moc čas. Slibuji že se na tom pokusím zapracovat, zatím ahoj u příští části 💗

Love Who Loves You BackKde žijí příběhy. Začni objevovat