[CZ] HIM (HyunChan)

VIII.

Patro proběhli rychle a tiše. Christopher věděl, že jeho rodiče už dávno spí, nerad by je vzbudil.

„Chceš ještě něco na pití nebo na jídlo?" zeptal se starší Hyunjina, když se zavřeli v jeho sklepním bytě.

„Můžu poprosit čaj?"

Menší přikývl. Připravil dva hrnky s čajovými sáčky a čekal, než se voda uvaří. „Sladíš?"

Hyunjin zavrtěl hlavou. Několika dlouhými kroky se přesunul k druhému a objal ho zezadu kolem pasu, načež si položil hlavu na jeho rameno.

Christopher se pousmál a otočil ke svému návštěvníkovi hlavu. „Jsi ospalý?"

„Trochu," zamumlal dlouhovlasý a vtiskl polibek na jeho šíji, přičemž ho objal o trochu pevněji. Starší se k němu otočil čelem a objal ho kolem krku. Pohladil ho po vlasech, čímž si ho přivedl do měkkého polibku. Když polibek přerušili, objali se ještě pevněji. Takto spolu zůstali, dokud varná konvice neoznámila, že je voda připravená.

„Hned se k tobě vrátím," usmál se Christopher na Hyunjina, otočil se směrem k lince a zalil oba hrnky.

Hyunjin se zatím trochu porozhlédl po pokoji. Jeho pohled utkvěl na kytaře, jejíž přítomnost si při svých předchozích dvou návštěvách skoro neuvědomil. „Jak dlouho hraješ?"

„Ty jo... Patnáct let určitě," zamyslel se starší, když pokládal oba hrnky na konferenční stolek.

„Mohl bys mi něco zahrát, prosím?" poprosil vyšší, načež se posadil na koberec s koleny přitisknutými k hrudníku a vzal si horký šálek do dlaní. Roztomilé, pomyslel si Christopher.

„Máš nějaký zvláštní přání?" broukl, když se i s kytarou usadil na pohovku.

Hyunjin zavrtěl hlavou. „Cokoliv," usmál se.

Starší přikývl a spustil písničku Ocean Eyes. Jednou nebo dvakrát se mu při zpěvu zlomil hlas, ale rozhodl se tomu nevěnovat žádnou větší pozornost.

„I've nevel fallen from quite this high,

falling into your ocean eyes.

Your ocean eyes..."

Vyšší odložil hrnek zpátky na místo a zvedl se. Obešel konferenční stolek, načež se posadil vedle Christophera. Objal ho kolem pasu a položil si hlavu na jeho rameno. „Moc pěkně hraješ i zpíváš."

Starší opřel kytaru o bok sedačky a objetí opětoval, načež políbil Hyunjina do vlasů. „Díky."

Mladší ho políbil na rty a položil si hlavu na jeho stehna.

Christopher se rozněžněle usmál a pohladil ho po tváři, načež hu pročísl prsty hebké vlasy. „Jsi roztomilý."

„Mlč," zasmál se Hyunjin, načež si dlaněmi zakryl červenající se obličej.

„Nebudu, protože je to pravda," prohlásil starší, načež ho za ruce něžně chytil, aby mu tvář zase odkryl. Chtěl ho políbit na čelo, ale mladší se mu nastavil tak, aby ho políbil na rty. Usmál se a líbal jej tak dlouho, dokud jim nedošel dech.

„Změníme polohu, tohle je trochu nepohodlný," usmál se vyšší, načež se posadil.

„Mám se taky nějak přeskládat, nebo...?"

„Ty zůstaň," zavrněl Hyunjin a posadil se staršímu obkročmo na klín.

Christopher se pousmál a pohladil ho po vlasech, přičemž si ho vtáhl do dalších polibků.