KAPITOLA 2.

868 41 4
                                    

Eric stojí na podiu, za kterém je tabule s povoláním - lídr, tatér, diplomat, trenér (nováčků, odkojenců), práce v oboru lékařství a tak dále...

,,Takže, dnes je ten slavný den, kdy se oficiálně stáváte Neohroženými, a jakožto Neohrožení musíte mít své povolání a byty. Povolání si vyberete v pořadí, v jakém ste se umístili," Eric si odkašle a pak se jeho zrak přemístí na mě.

,,Takže, Tris, pojď sem k nám." Tobias mě celou cestu doprovází zrakem. Stoupnu si na podio, před tabuli. Kliknu na TRENÉRKA NOVÁČKŮ a TATÉRKA.

Místností se ozve velmi hlasitý aplaus, jásot a křik. Po chvíli si všichni rozhodli své povolání. Na tabuli se rozzáří jména (podle seřazení) a vedle jmén je povolání.

1. TRIS: TATÉRKA, TRENÉRKA NOVÁČKŮ

2. URIAH: LÍDR

3.PETER: DOZORNA

Potom je tam několik jmén, ale mne zajímají jen tato: CHRISTINA: TATÉRKA, TRENÉRKA NOVÁČKŮ

WILL: DIPLOMAT

URIAH: LÍDR

SHAUNA: LÉČITELKA

LYNN: DOZORNA, TRENÉRKA ODKOJENCŮ

MARLENE: LÉČITELKA

Toto je naše parta. Po dvaceti minutách máme klíče od svých nových bytů. Shauna bydlí se Zekem, Christina s Willem, Uriah s Lynn.

Po chvíli k nám přichází Uriah se slovy: ,,Ahoj, nechcete dneska jít na párty? Bude to u Zeka v osm." podívá se na nás. Já se podívám na Tobiase a nasadím obličej alá ,tak co? jdem?'. On jen kývne.

,,Oká." řeknu, a jdu si zabalit do svého tehdejšího pokoje. Vezmu si tašku, kterou nám dali. Z komody, kterou mám vedle nihdejší postele, vytáhnu to malé množství věcí, oblečení a hygieny, co vlastním. Rychle to nahážu do tašky a jdu do Tobiasového - do našeho - bytu.

Tobias sedí na posteli. Pozdravíme se a já si jdu uklidit své věci.


U Zeka


Zaťukali jsme na dveře. Je třičtvrtě na osm. Otevře nám, zatím, střízlivý Zeke.

,,Pojďte dál, už tu na vás čekáme." Vejdeme dovnitř. Jakmile nás ,naše patrtička' uvidí, sedne si do kruhu. My si sedneme do kruhu také.

,,Takže, většina z vás tu hru zná." řekne Zeke.

,,Jelikož jsem váš hostitel, začínám." chvíli se dívá po kruhu. Jeho zrak se zastaví na Christině.

,,Chris, takže, U nebo N?"

,,Upřímnost." řekne Christina.

,,PANSYCAKE!" zvolá Uriah. Zeke se na něj podívá s výrazem alá ,Uriahu!!!'

,,Proč si odešla od Upřímnejch?" zeptá se Zeke.

,,Měla jsem moc natrhnutou hubu a lidem v okolí se to nelíbilo..." odpoví.

Christina je na řadě. Chvíli její oči tikají po kruhu až se její zrak zastaví u mě. Šibalsky se usměje.

,,Tris! U nebo N?" zeptá se.

,,Emm... N." odvětím jí.

,,Choď po Noře a dělej, že jsi dítě a že jsi udělala KaKa. Jo a ptej se lidí, jestli by tě nepřebalili." zasměje se a k ní se přidá celý kruh, včetně mě.

Já jdu vstříc trapasu, zatímco ostatní pozorují z dálky. Začnu "brečet" a lítat po Noře (Nora je pravé jméno základny).

,,Mamušenko? Si to ty? Pšebalíš mě, že jo-o?" ta žena se na mě zamračí, zakroutí hlavou a odchází rychlím krokem ryč. Začnu lítat ještě rychleji a křičím při tom: ,,Mimi udělalo a-á!" ,,Mimi udělalo... Už je to v cajku!" zakřičím a utíkám zpět k Zekovi.

Chvíli mé oči tikají po kruhu. Zastavím se u Uriaha.

,,U nebo N?" zeptám se ho.

,,Já nejsem Pansycake, volím si N!"

,,Polib... kohokoliv, kromě Lynn." Vidím, jak se trochu červená. Jde ke mně! To ne-e! Vlepil mi polibek. Trochu se uchychtl.

Já ani Tobias jsme to s alkoholem nepřeháněli. Ale kdybych řekla, že jsme si trochu neupili, to bych lhala.

Po dalších osmy kolech U nebo N jsme se rozhodli, že půjdeme domů.

Jdeme do bytu, já sebou hodím na postel a řeknu: ,,Dobrou." On jen odvětí ,,Dobrou." a pak už oba spíme. Oba jsme byli hrozně unavení a alkohol udělal taky své.

Divergence tak trochu jinak  - aneb, jak by to bylo, kdyby nepropukla válkaKde žijí příběhy. Začni objevovat